Chorvatsko

8 UNESCO památek • Evropa

Zobrazit na mapě Prozkoumat památky

0 UNESCO památek

Evropa světadíl

0 členů navštívilo

UNESCO památky

UNESCO památky v zemi Chorvatsko

Zobrazit na mapě

🏛️ Kulturní · od 2017

Benátské obranné stavby mezi 16. a 17. stoletím: Stato da Terra – Západní Stato da Mar

🏛️ Kulturní · od 1997

Staré Město Dubrovník

Mapa země

Všechny památky – Chorvatsko

Otevřít v mapě světa

Encyklopedické informace

UNESCO památky – Chorvatsko

Cestování

Chorvatsko
< Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko vyžadují policejní orgány všech států, kterými na cestě do Chorvatska projíždíte.vizarezimvstupu Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Při cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o odpovídající vízum chorvatské velvyslanectví v Praze. Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta). Smyslem tohoto opatření se nezdá být jakkoliv omezovat příjezd turistů do Chorvatska. Příslušné orgány této pravomoce mohou vyžít například ve výjimečných situacích, např. v případě podezření z páchání trestné činnosti.
V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci.
Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud peněžitou pokutou, případně vězením.cadpredpisy Deklarovat na hraničním přechodu dovážené valuty není nutno, pokud jde o částky odpovídající době pobytu.
Dovoz potravin a nápojů do Chorvatské republiky je omezen na “přiměřené množství vzhledem k délce cesty a počtu cestujících”. Určení “přiměřenosti” je v kompetenci celních orgánů. To znamená, že větší množství dovážených potravin celní kontrola nemusí propustit, případně může požadovat zaplacení cla.
Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Rovněž je možné dovézt (pro osobní potřebu) 1 kameru (16 mm), 1videokameru, 1 dalekohled, 1 kazetofon, 1 laptop, 1 osobní počítač, výstroj pro kempování (stan, apod.), 1 kolo, 1 moped, sportovní výstroj, výstroj pro sportovní rybolov, výstroj pro potápění, 1 přívěs, 1 plavidlo.
Výše uvedené předměty se nahlásí na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je nutné je opět vyvézt. Kromě výše uvedeného je možné bezcelně dovézt max. 200 cigaret nebo 20 doutníků, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. Toto opatření se nevztahuje na osoby mladší 17 let.
Předměty, jejichž úhrnná hodnota překročí částku 300,-HRK a na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jsou procleny na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky:
- do úhrnné hodnoty 5000,-HRK - celní daní 10% + 22% DPH ( např. u piva, tabákových výrobků, nealkoholických nápojů je zapotřebí ještě počítat s tzv. zvláštní daní)
- do úhrnné hodnoty nad 5000,-HRK - celní daní dle celního sazebníku + 22%DPH, eventuelně zvláštní daň (např. 1 hl piva 200,- HRK, 1 hl nealkoholických nápojů 60,- HRK)
Kurzy: 1 HRK = cca 4,13 Kč, 1 EUR = cca 7,52 HRK
Dovoz většího množství potravin podléhá sanitární kontrole na příslušném hraničním přechodu. Jedná se zejména o dovoz mléka a mléčných výrobků, pečiva a těstovin, alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrářských výrobků. Dovoz masa a masných výrobků je zakázán.
Veškeré informace na :Celní správa Chorvatské republiky (tel.:00385 1 6102333), www.carina.hr
Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Pokud chorvatská policie tento přestupek zjistí, pachatel je potrestán peněžitou pokutou a následně vyhoštěn se zákazem pobytu na území Chorvatska.
Psi a kočky v doprovodu svého majitele musí mít mezinárodní očkovací průkaz. zdravtelcisla V dubnu 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení.
Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. K tomuto účelu je nutné si na pobočce příslušné české zdravotní pojišťovny vyžádat formulář CZ/HR 111, potvrzující nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska.
Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu.
K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.
Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje (seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na:www.cmu.cz).
Při uplatnění nároku na zdravotní péči je zapotřebí se s formulářem CZ/HR 111 (potvrzeným u příslušné české pojišťovny) obrátit na nejbližší pobočku Chorvatského ústavu zdravotního pojištění - Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje. Výměnou obdržíte tzv. “bolesnički list”, který předložíte lékaři. Lékař je zpravidla ochoten Vás ošetřit i bez výše uvedeného dokladu, pouze proti předložení formuláře CZ/HR 111. Pokud nemáte ani formulář potvrzený Vaší českou pojišťovnou, bude od Vás při ambulantním vyšetření vždy vyžadována hotovost.
Na základě mezinárodní smlouvy čeští pojištěnci vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce. Z toho vyplývá i nutnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci (15 - 50%)
V případě, že jste byli nuceni uhradit péči v hotovosti, nechte si vystavit účet, z něhož přesně vyplynou poskytnutá plnění. S tímto účtem se po návratu obraťte na Vaši zdravotní pojišťovnu, která Vám refunduje Vaše náklady do výše odpovídající cenám ve veřejném chorvatském systému. Výše uvedená částka bude ovšem zapravidla nižší než částka, kterou jste museli zaplatit.
Smlouva s Chorvatskem nekryje transport zraněného zpět na území ČR ani nutnou spoluúčast. Tyto náklady Vám česká zdravotní pojišťovna neuhradí. Z tohoto důvodu jednoznačně doporučujeme před výjezdem na území Chorvatska uzavřít smluvní cestovní připojištění.
Pokud hodláte v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skůtrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro tzv. rizikové sporty připojistit, neboť běžné pojištění se na tyto sporty nevztahuje.
Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku Vám podá Vaše zdravotní pojišťovna, od které obdržíte rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.Policie: 92 První pomoc: 94 Požárníci: 93Poskytování pomoci na silnicích: 987; 987@hak.hrVšeobecné informace: 981Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 988Informace o mezinárodních telefonních číslech: 902Předpověď počasí a aktuální dopravní informace, vč. stavu vozovky 060520 520Chorvatský autoklub (HAK):00385 1 4554 433 a 4640 800; www.hak.hr; e-mail: info@hak.hrZáchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572
mobil: 098 255 945. 098 219 225
SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980specifika Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie bezpečné, zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech jsou označená a ohraničená území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě vyskytovat. V zájmu vlastní bezpečnosti nedoporučujeme při cestě k moři vstupovat do volné přírody mimo vyznačené cesty na úseku Karlovac - Split a do válkou zničených objektů.Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích označených pro provoz motorových vozidel je maximální rychlost 100 km/hod, na komunikacích mimo osady je maximální rychost 80 km/hod, pokud místní úpravou není stanoveno jinak. V osadách je povolena maximální rychlost 50 km/hod - pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Na dálnicích je používání dětských sedaček povinné.
Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice, kterým projedete. Dálniční poplatky se platí na těchto úsecích dálnic: Zagreb-Karlovac-Vukova Gorica, Zaprešić-Krapina, Zagreb-Velika Kopanica, Sv. Helena-Komin a Varaždin-Goričan; na silnici pro motorová vozidla Rijeka-Kupjak. Rovněž se platí poplatek za průjezd tunelem pod Učkou a mýtné na ostrov Krk. Informace o cenách je možné nalézt na: www.hak.hr
Provoz čerpacích stanic je většinou od 7 do 17 až 18 hodin, v letní sezóně až do 22 hodin. Hlavní čerpací stanice ve větších městech a na mezinárodních silnicích mají nepřetržitý provoz. Informace o cenách pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na : www.hak.hr a na: www.ina.hr
Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Živičný povrch chorvatských silnic má jiné složení, než na jaké jsou zvyklí čeští řidiči. Za deště má vozovka prakticky stejné vlastnosti jako při náledí.
Dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.
V případě dopravní nehody je nutné, aby si majitel vozidla od policie vyžádal sepsání protokolu o nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto dokladu není možné z Chorvatska vycestovat. Pro zajištění výkonu trestu nebo přítomnosti v přestupkovém řízení může oprávněná osoba zadržet pas cizího státní příslušníka do konce řízení, avšak nejdéle do 48 hodin.
V Chorvatsku dnem 20. srpna 2004 vstupuje v platnost nový Zákon o bezpečnosti silničního provozu. Nejvýznamnější změnou v nových pravidlech je bezpochyby zavedení nulové hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče (doposud povolená max. hranice 0,5 ‰). Dalšími významnými změnami jsou zákaz používání mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free, povinná rozsvícená světla během dne, povinné používání ochranné přilby pro cyklisty mladší 16 let, povinné používání dětské sedačky pro přepravu dítěte mladšího 5 let. Současně došlo ke zpřísnění všech pokut, jejichž minimální částka je nyní 300 chorvatských kun, oproti dřívějším 50 kunám. Pokuty za přestupky jsou vysoké.Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě, nebo vězení.- Cestování autobusem
Pravidelné mezinárodní linky spojují Chorvatsko se sousedními zeměmi a většinou středoevropských a západoevropských států. Informace:060313333, mezinárodní doprava:00385 1 6157983; www.akz.hr
- Cestování vlakem
Informace lze zjistit na tel.: 060333444, mezinárodní doprava 00385 1 4573238; www.hznet.hr; e-mail: informacije@hznet.hr
České dráhy budou během letní sezóny 2004 provozovat přímé spojení mezi Prahou a Splitem - Jadran Express. Veškeré informace na: www.cdrail.cz/CKCD
- Cestování lodí
Hlavní chorvatský lodní osobní přepravce - JADROLINIJA, provozuje nejvyšší počet pravidelných, mezinárodních a tuzemských trajektových, lodních a expresních lodních linek. Sídlo Jadrolinije je v Rijece (tel.:00385 51 666 100). Informace rovněž na: www.jadrolinija.tel.hr
- Celní přístavy pro vstup zahraničních lodí jsou:
Umag, Poreč, Rovinj, Pula, Raša/Bršici, Rijeka, Mali Lošinj, Senj, Zadar, Šibenik, Split, Ploče, Metković, Korčula, Dubrovník, během letní sezóny Novigrad, Božava, Sali, Primošten, Hvar, Vis, Komiža, Vela Luka, Ubli a Stari Grad (Hvar).
- Letecky
Národní letecká společnost, která zajišťuje letecké spojení je Croatia Airlines, informace na : www.croatiaairlines.hr
Informace o letovém řádu ČSA lze najít na : www.czechairlines.com; nebo na tel.:00420239007007.POTÁPĚNÍ, RYBAŘENÍ A JINÉ VODNÍ SPORTY
Sportovní a rekreační potápění v chorvatském moři je regulováno “Směrnicí o provozování podvodních aktivit”, kterou vydalo Ministerstvo námořnictví, dopravy a spojů (Narodne novine 47/99 ze 17. května 1999) a její novelizací, která vstoupila v platnost 22. února 2003.
Při provozování individuálního nebo organizovaného potápění platí stejné podmínky pro státní příslušníky Chorvatské republiky i pro cizí státní příslušníky.
Organizované potápění se v Chorvatské republice provádí cestou právnických a fyzických osob, které vlastní koncesní povolení pro provozování podvodních aktivit (výcvik potápěčů, organizování potápěčských výletů apod.).
Individuální potápění se provozuje na základě povolení pro individuální potápění.
Potápění lze provozovat pouze na základě platného potápěčského průkazu, kromě případu provádění praktické části výcviku potápění před získáním počáteční potápěčské kvalifikace.
Potápěčské průkazy vydává Chorvatský potápěčský svaz za poplatek 100,- HRK, má platnost jednoho roku ode dne vydání a vydává se pouze osobám, které mají odpovídající platnou potápěčskou kvalifikaci.
Platný potápěčský průkaz je podmínkou pro vydání povolení pro individuální potápění. Platnost povolení je jeden rok ode dne vydání, vydává jej příslušný přístavní úřad nebo pobočka přístavního úřadu, poplatek za vydání povolení činí 2400,- HRK. Maximální povolená hloubka pro sportovní a rekreační potápění za použití dýchacích přístrojů je 40 metrů.Potápění není dovoleno:
a)v oněch částech vnitřních vod patřících přístavům, přístupům do přístavu, přístavním kotvištím a místům s hustým provozem;
b) v oněch částech vnitřních a teritoriálních vod Republiky Chorvatsko, na které se vztahují zvláštní předpisy nebo je výše uvedené upraveno předpisy příslušného orgánu státní správy;
c)ve střežených a zvláštních mořských rezervacích, v přírodních parcích a dalších chráněných částech moře i podmoří (např. Malostonski záliv, Limský záliv, přírodní park Telašćica apod.);
d)v národních parcích Brijuni, Kornati, Krka a Mljet;
e)v blízkosti zakotvených válečných lodí a střežených vojenských objektů v pobřežním pásmu ve vzdálenosti menší než 100 metrů;
f)v oblastech, které jsou chráněné zákonem o ochraně kulturního dědictví;Pokuty za porušení předpisů Směrnice o provozování podvodních aktivit (fyzické osoby):
- pokuta ve výši 1.000 - 4.000 HRK bude uložena za námořní přestupek fyzické osobě jestliže:
a) se potápí bez platného potápěčského průkazu;
b) při potápění překročí povolenou hloubku sportovně rekreačního potápění za použití dýchacích přístrojů.
- pokuta ve výši 2.000 - 5.000 HRK bude uložena fyzické osobě za potápění na zakázaných místech bez povolení.
Veškeré podrobné informace lze získat na internetové adrese HRS-a, www.diving-hrs.hr nebo www.diving.hr, případně na telefonu 00385/ 1/ 3650412, 00385/1/3650413, 00385/1/4848765, nebo na e-mailu hrscdf@zg.tel.hr
Rybaření na vnitrozemských vodních plochách a vodních tocích je povoleno pouze s rybářským lístkem, který si lze opatřit v úřadovně územně příslušného Rybářského družstva (Ribolovno društvo). Informace získáte na internetové adrese www.ribolovni-savez.hr
Povolení k rekreačnímu rybolovu na moři lze získat buď od místně příslušného Přístavního kapitanátu (Lučka Kapetanija), nebo v místních pobočkách chorvatských turistických kanceláří.

Přehled médií v zemi

Chorvatsko
<

Krajané

Krajané v Chorvatsku
< České přistěhovalce nespojovala před rokem 1918 žádná společná organizace, která by zastupovala jejich společné zájmy a ani nejstarší krajanské spolky neudržovaly mezi sebou kontakty. Teprve po vytvoření jednotného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1. prosince 1918 (od 1929 Království Jugoslávie) se uvažovalo o organizaci, která by zastupovala českou i slovenskou menšinu jak vůči Jugoslávii, tak i v Československu. Na prvním kongresu Čechoslováků v Osijeku založili 29. června 1921 zástupci 36 slovenských a českých spolků Československý svaz v Království SHS (Jugoslávii), který zastupoval „československou“ menšinu až do roku 1941. První jeho sídlo bylo v Novém Sadu a prvním předsedou byl slovenský advokát Ludovít Mičátko. V roce 1924 bylo sídlo Svazu přeneseno do Bělehradu a novým předsedou se stal Josef Hrnčíř. Jeho úloha byla sice stále větší, ale v českém menšinovém životě hlavní roli přebírala daruvarská Česká beseda, kde byla Ústřední knihovna a začaly pracovat některé odbory Svazu. Od roku 1931 působila všechna tělesa Svazu - Matice školská, Osvětový a hospodářský odbor, Matice amatérského divadla aj. v Záhřebu. V roce 1937 se tam konala 8. svazová valná hromada (105 představitelů 46 spolků) a přesídlil tam i Svaz. Při poslední předválečné valné hromadě v Daruvaru v roce 1939 bylo do Československého svazu začleněno 109 českých a slovenských spolků. Všechny české spolky se ještě sešly na tzv. hercegoveckém kongresu při dožínkách 25. srpna 1940, kdy důrazně reagovaly na nastalé politické změny po okupaci Československa, ale již v květnu 1941 není stopy ani po Svazu ani po českých spolcích. Vše bylo zakázáno.
K obnovení činnosti Svazu došlo 1. října 1944 v Daruvaru, díky decentralizaci státu se orientoval pouze na krajanské spolky v Chorvatsku a částečně v Bosně a Hercegovině.V roce 1949 se ustálil název Československý svaz v Chorvatsku. Federativní uspořádání Československa vedlo v roce 1975 ke změně názvu na Svaz Čechů a Slováků v SR Chorvatsku. V roce 1993 schválila valná hromada nový statut a s ním i nový název Svaz Čechů v Republice Chorvatsku, protože se slovenské spolky v roce 1992 oddělily a vytvořily si Matici slovenskou a později Svaz Slováků v Našicích, který dnes tvoří 12 Matic slovenských. Svaz Čechů je nestranickou organizací zaměřenou na pěstování a rozvíjené vlastní kultury, mateřského jazyka a uchování národní identity. Sdružuje 24 české spolky, české menšinové školy Jana Amose Komenského v Daruvaru a Josefa Růžičky v Končenicích, Novinové vydavatelství Jednotu v Daruvaru, Mateřskou školu Ferda Mravenec v Daruvaru a mateřskou školu v Končenicích. Členy se mohou stát i jednotlivci, zejména ti, kteří žijí ve městech a osadách, kde nepracují krajanské spolky. Svaz má jen jediného placeného zaměstnance - tajemníka, vše ostatní je založeno na dobrovolnické činnosti. Jeho činnost se odvíjí v jednotlivých radách: školní, kulturně osvětové, divadelní, historické, informační a vydavatelské.
Sídlo Svazu Čechů v RCH je Daruvar, Trg kralja Tomislava 7. Na stejné adrese pracuje i vydavatelství Jednota, které vydává týdeník Jednotu. Svaz Čechů má i své webové stránky www.tel.hr/savez-ceha-rh.Související odkazy:Svaz Čechů - www.tel.hr/savez-ceha-rh
Velvyslanectví ČR v Záhřebu - www.mzv.cz/zagreb

Zastoupení Chorvatska v ČR

Chorvatsko - Velvyslanectví Chorvatské republiky (Praha 6)
< 162 00tel: 233 340 479, 233 355 695, 233 355 247
fax: 233 343 464
e-mail: velrhprag@vol.cztitulářJ.E.p. Viktor BROŽ
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.00 - 16.00 /Po-Pá/Konzulární odděleníConsular Section
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po-Pá/

Zastoupení ČR v Chorvatsku

Chorvatsko - Konzulární jednatelství RijekaChorvatsko - Konzulární jednatelství SplitChorvatsko - Velvyslanectví Záhřeb

Zajímavosti

CHORVATSKO: Výstava fotografií Karla CudlínaVelvyslanectví České republiky v Záhřebu uspořádalo 1. února 2005 ve výstavní síni Filodrammatica v centru Rijeky výstavu fotografií Karla Cudlína „Pasáže“. (3.3.2005)CHORVATSKO: Pokuty a nové dopravní předpisyV Chorvatské republice začíná platit nový Zákon o bezpečnosti silničního provozu. Nejvýznamnější změnou v nových pravidlech je bezpochyby zavedení nulové hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče (doposud povolená max. hranice 0,5 ‰). Současně došlo ke zpřísnění všech pokut, jejichž minimální částka je nyní 300 HRK. (17.8.2004)CHORVATSKO: Dostavba chorvatské dálnice a dopravní informaceVzhledem k začínající turistické sezóně a očekávanému velkému množství českých turistů, cestujících vlastními dopravními prostředky do Chorvatska odbor tiskového mluvčího informuje, že v sobotu 24.7. 2004 byl otevřen poslední 45 km dlouhý úsek dálnice Záhřeb - Split, plánovaný na rok 2004.(29.7.2004)CHORVATSKO: Dopravní nehody ČechůMinisterstvo opakovaně doporučuje, aby občané ČR vzali v úvahu často kritickou situaci na místních silnicích a věnovali řízení vozidla zvýšenou pozornost, včetně dodržování přestávek v jízdě. Nejčastější příčinou nehod je právě únava po dlouhé jízdě, vysoká nepřiměřená rychlost a nedodržování dostatečné vzdálenosti při jízdě v koloně. (21.7.2004, 13:20)CHORVATSKO, RUMUNSKO A ČERNÁ HORA: Cesty na občanský průkazChorvatsko, Rumunsko a Černá Hora sice umožňují cestovat na občanský průkaz, ten ale doposud není ve smyslu českého právního řádu cestovním dokladem.

Chorvatsko

Benátské obranné stavby mezi 16. a 17. stoletím: Stato da Terra – Západní Stato da Mar

Episkopální komplex euphrasijské baziliky v historickém centru Poreče

Historické město Trogir

Historický komplex Splitu s Diokleciánovým palácem

Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku

Národní park Plitvická jezera

Rovinatá krajina Stari Grad