Rusko

29 UNESCO památek • Asie

Zobrazit na mapě Prozkoumat památky

0 UNESCO památek

Asie světadíl

0 členů navštívilo

UNESCO památky

UNESCO památky v zemi Rusko

Zobrazit na mapě

🏛️ Kulturní · od 1993

Zlaté hory Altaje

Mapa země

Všechny památky – Rusko

Otevřít v mapě světa

Encyklopedické informace

UNESCO památky – Rusko

Cestování

Rusko
< vizarezimvstupu Na základě rozhodnutí vlády Ruské federace č. 277 ze dne 29. dubna 2002 byl doplněn seznam územních částí Ruské federace s omezeným pohybem pro cizí státní příslušníky o část území Jamalo-něněckého autonomního okruhu v rozsahu linie Usť-Kara-Aksarka-Cholmy-Vyngapurovskij-Chaljasvej-Tibejsale až ke břehům řeky Taz, k pobřeží Tazovského zálivu, Obského zálivu, průlivu Malygina, Karského moře, Bajdarackého zálivu (s výjimkou osady Usť-Kara a lodní dopravy po řece Ob). Cizinci mohou vstupovat na tato území pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušných Ovirů s dostatečným předstihem.
Občané České republiky potřebují pro vstup na území Ruské federace ode dne 29. 5. 2000 vízum, a to po vypovězení bezvízové dohody platné od roku 1995. Ruská strana oznámila uvedenou skutečnost nótou Ministerstva zahraničních věcí ze dne 23. 5. 2000 jako reciproční krok po vypovězení výše uvedené dohody českou stranou.O výdej ruského víza mohou občané České republiky požádat na diplomatických misích RF ( v ČR to jsou Velvyslanectví RF v Praze nebo generální konzuláty RF v Brně či Karlových Varech ). Výdej ruského víza je však těmito misemi uskutečňován pouze na základě pozvání, které je ověřeno departamentem konzulární služby MZV RF nebo místně příslušnými orgány ruské pasové policie, tzv. OVIRy.
Při vstupu na území RF jsou cizinci povinni převzít a vyplnit tzv. migrační kartu, která má dvě části
(A a B). Část A je odebírána cizincům ihned při vstupu na území RF a část B se odevzdává při odjezdu z RF. Část B musí obsahovat záznam orgánů MV RF o registraci pobytu, a to následovně (nejpozději do 3 pracovních dnů se musí cizinec přihlásit):- registraci cizince bydlícího v ubytovacích zařízeních provádějí administrace těchto hotelů, ubytoven, hostelů
- cizinci ubytovaní v soukromí jsou povinni provést registraci na místně příslušných odděleních pasové policie RF, tzv. OVIR
- registrace dlouhodobých pobytů jsou prováděny odděleními OVIR, které jsou přímo předurčeny pro registrování cizinců dle místa jejich dlouhodobého pobytu v RFV případě ztráty víza či jeho prodloužení je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt, který musí požádat o vydání duplikátu víza a registrace v místě posledního pobytu cizince na území RF. Současně upozorňujeme na přísné postihy cizinců, kteří se na území RF zdržují nelegálně.Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky přicestování nezměnily. cadpredpisyDovoz a vývoz valuty z/na území RF
I. Obecná ustanoveníV souladu s odst. 3, článku 8, zákona RF č. 3615-1 ze dne 09.12.1992 “O regulaci valut a valutové kontrole” (ve znění změn z 29.12.1998, 05.07.1999 a 31.05.2001), odst.3 Nařízení Centrální banky RF č. 105-P “ O režimu vývozu valuty z Ruské federace fyzickými osobami” a Nařízením Hlavní celní rady RF č. 01-11/1 ze dne 12.01.2000 “ O režimu vývozu valuty z Ruské federace fyzickými osobami”, fyzické osoby - nerezidenti mohou převádět, vyvážet či odesílat z Ruské federace takové množství valuty, které nepřevyšuje množství valuty na území Ruské federace dříve na území Ruské federace
dovezené, převedené či odeslané.
Z RF mohou cizinci od 15. března 2003 vyvážet částku nepřevyšující 10.000,- USD, přičemž při vývozu částky větší než 3.000,-USD platí povinnost vyplnit na hraničním přechodu RF celní deklaraci.
Místní měnu ruské ruble mohou rezidenti i nerezidenti vyvážet do celkové částky 50.000 rublů ( slovy: padesáttisíc). Vývoz vyšších částek podléhá schválení, resp.registraci Centrální bankou Ruské federace.
Pozn:
Fyzické osoby-nerezidentia) fyzické osoby, které mají místo trvalého bydliště za hranicemi RF , byť se dočasně nacházejí na území RF
b) právnické osoby, které byly založeny v zahraničí a mají v něm i své sídlo
c) podniky a organizace, které nejsou právnickými osobami, byly založeny v zahraničí a mají v něm i své sídlo
d) cizí diplomatická a jiná oficiální zastoupení, dále pak mezinárodní organizace, jejich filiály a zastoupení
e) filiály a zastoupení nerezidentů uvedených v bodech b) a c)V souladu s odst. 1 Nařízení Hlavní celní rady č. 01-14/1184 ze dne 25.10.1999
“O vývozu valuty fyzickými osobami” se potvrzením o dovozu valuty na území ruské federace fyzickou osobou - nerezidentem rozumí dokument vydaný ve stanoveném režimu celním orgánem RF při bezprostředním dovozu valuty.II. Dokumenty, potvrzující dovoz valuty na území RF fyzickou osobou - nerezidentem:a) celní deklarace forma T- 6Potvrzuje celní orgán na základě vyplnění fyzickou osobou - nerezidentem.
Pozdější vývoz valuty fyzickou osobou - nerezidentem, suma které je uvedena v této deklaraci, se povoluje do doby jednoho roku od jejího vydání příslušným celním orgánem.b) potvrzení TC - 28Vydává se celními orgány RF v souladu s nařízením Hlavní celní rady RF ze dne 03.06.1997 č. 316 “O potvrzení instrukce režimu vydávání formulářů TC-21, TC-22, potvrzení TC-28" na základě řádné deklarace valuty ve formuláři T - 6 v těchto případech:- při dovozu do RF valuty v množství rovnému ekvivalentu 10 000 USD a více
- ve všech případech- při dovozu do RF valuty v množství nepřevyšujícím ekvivalent 10 000 USD
- na základě žádosti fyzické osobyPozdější vývoz takto deklarované valuty z území RF je možný v průběhu dvou let od deklarování, přičemž potvrzení TC-28 musí předkládat celním orgánům osoba v něm uvedená. Při ztrátě potvrzení TC - 28 se nové nevydává.c) potvrzení č. 0406007 (vydávají směnárny nebo banky)- podmínkou pro vývoz valuty z teritoria RF fyzické osoby - nerezidentem, která jím byla konvertována z rublů nebo vyzvednuta z účtu ve zplnomocněné bance, je vlastnictví potvrzení č. 0406007. Vývoz valuty na základě tohoto potvrzení se povoluje po dobu dvou let od data vystavení potvrzení.- podmínkou pro vývoz valuty z teritoria RF fyzické osoby - nerezidentem, která jim byla dříve dovezena do RF a vložena na jeho valutový účet ve zplnomocněné bance
na základě celní deklarace potvrzující její dovezení je vlastnictví potvrzení č. 0406007 vydané touto bankou. V kolonce č. 7 s názvem Převzato klientem se doplňuje formulace
Převzato z prostředků dovezených ze zahraničí.- podmínkou pro vývoz valuty z teritoria RF fyzické osoby - nerezidentem, která mu byla dříve do RF převedena bez zřízení valutového účtu nebo později na tento účet ve zplnomocněné bance převedena, je držení potvrzení č. 0406007, vydané touto bankou, kde v kolonce č. 7 s názvem Převzato klientem se doplňuje formulace Převzato z prostředků převedených ze zahraničí.- při vývozu fyzickými osobami - nerezidenty jiné valuty, než která byla dříve na území RF dovezena či převedena, se celnímu orgánu spolu s dokumenty potvrzujícími dovoz této valuty do RF (T-6, TC-28) či potvrzení č. 0406007 o převedení
této valuty do RF předkládá ještě další potvrzení č. 0406007, které potvrzuje konvertaci dovezené či převedené vauty na tu valutu, kterou fyzická osoba - nerezident aktuálně vyváží.- podmínkou pro vývoz valuty z teritoria RF fyzické osoby - nerezidentem, která mu byla vyplacena k úhradě služebních výdajů v zahraničí, je vlastnictví potvrzení č. 0406007, vydaného v souladu s Nařízením Centrální banky RF ze dne 25.06.1997 č. 62 “O režimu nákupu a výdeje valuty určené ke krytí služebních nákladů”III. Všeobecná ustanovenía) v souladu s Nařízením hlavní celní rady RF ze dne 25.01.1999 č. 38 “ O potvrzení instrukce k celnímu odbavení a celní kontrole zboží přemisťovanému přes celní hranici Ruské federace, které není určeno k výrobní či jiné komerční činnosti” (se změnami ze dne 26.07.2000 a 09.06.2001) a odst. 1 Nařízení hlavní celní rady RF ze dne 28.07.1999 č. 480 “O deklarování valuty fyzickými osobami”, vyvážená valuta z RF fyzickými osobami - nerezidenty, pokud její množství převyšuje ekvivalent 1 500 amerických dolarů, musí být deklarována v písemné formě.b) při deklarování vyvážené valuty fyzickými osobami - nerezidenty, všechny dokumenty, jejichž držení je podmínkou pro její vývoz, podléhají povinnému odevzdání celním orgánům.c) podmínkou pro vývoz valuty z teritoria RF fyzické osoby - nerezidentem, která jím byla dříve dovezena do RF z Běloruské republiky je vlastnictví:- potvrzení č. 0406007, vydané zplnomocněnou bankou Běloruské republiky- celní deklarace vydaná celními orgány Běloruské republiky, která potvrzuje
dovoz valuty na území Běloruské republiky.Potvrzení TC-21se vydává celními orgány RF v případě dočasné deponace částky při jejím vývozu z území RF fyzickou osobou - nerezidentem, která nepředloží celní deklaraci T-6 nebo potvrzení TC-28 vydávaných při dovozu valuty na území RF nebo potvrzení č. 0406007 (tzn. nepředloží doklad o dřívějším dovozu, převodu atd.) v případě nemožnosti okamžitého návratu valuty na území RF (např. prostřednictvím doprovázející osoby).
Takto deponovaná valuta zůstává v držení celních orgánů dva měsíce. Do vypršení dvouměsíční lhůty může být valuta vrácena osobě, které bylo toto potvrzení vydáno nebo osobě zvlášť zplnomocněné. Po uplynutí dvouměsíční lhůty se valuta, v souladu s federálními zákony, stává majetkem RF.Poznámka konzulárního oddělení Velvyslanectví České republiky v Moskvě:
Na veškerou valutu, která se z území RF fyzickou osobou - nerezidentem vyváží,
musí být jedno z příslušných potvrzení. Doporučujeme všem občanům ČR veškerou dovezenou valutu do RF deklarovat (T-6, popř. T-28). Nepokoušet se valutu, na kterou není jedno z příslušných potvrzení, vyvážet z území RF. Nedodržení těchto pravidel vede ke konfliktu s příslušnými právními normami a může mít za následek i konfiskaci
nesprávně vyvážené valuty. Byť se při vývozu musí písemně deklarovat pouze valuta v ekvivalentu nad 1 500 USD, doporučujeme deklarovat i veškeré menší částky (vyvarování se problémům při bezpečnostní kontrole před vstupem do gatu v souvislosti s doplňkovým hledáním potvrzujících dokumentů vyvážené valuty).
Doporučujeme našim občanům zvláště peněžní sumy vždy řádně deklarovat a to jak při příjezdu do RF, tak i při odjezdu z RF. Nedeklarované částky peněz zpravidla podléhají konfiskaci.
Obzvláštní pozornost musí turisté věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Obě potvrzení je vhodné mít opatřené překladem do ruského jazyka.zdravtelcislaPokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků ZÚ.
ZÚ ČR doporučuje všem občanům ČR při cestě do RF uzavřít příslušnou zdravotní pojistku.Důležitá telefonní číslapřivolání požárníků : 01
přivolání policie: 02
záchranná služba a první pomoc: 03
hlášení úniku plynu: 04
ZÚ ČR Moskva: 007 095/251 05 40 - 5
007 095/250 22 25 specifikaSlužby v Ruské federaci mají stoupající úroveň a zejména ve velkých městech jsou zahraniční turisté obsluhováni již v slušném standardu. Jedná se zejména o kadeřnické, poštovní, bankovní, poradenské a konzultační služby. Je však třeba počítat se zvýšenými finančními náklady. Neustále je rozšiřována a zkvalitňována síť čerpacích stanic, služby motoristům a to zejména na hlavních silničních tazích, jako jsou Brest - Moskva, Moskva - Ufa, Moskva - Sankt Peterburg, Sankt Peterburg - Tallinn a Sankt Peterburg - Vyborg. Pohonných hmot je dostatek a to jak benzínu (i bezolovnatého), tak nafty.Kurz ruského rublu (RUR) k USD osciluje v současné době v rozmezí od 27 do 28 RUR/USD a lze jen těžko odhadnout jeho hodnotu během turistické sezóny.Ubytování v RF a zvláště v moskevských a petrohradských hotelích je drahé a je nutno počítat s poplatkem za noc v hotelích se standardním vybavením v rozmezí od 150 do 300 USD. Doporučujeme proto využívat služeb Českého domu při Velvyslanecví ČR v Moskvě, který nabízí 15 jednolůžkových pokojů v ceně 80 USD/noc, 51 dvoulůžkových pokojů á 100 USD/noc a 2 apartmány v ceně 130 USD/noc. Využít služeb Českého domu je vhodné i z bezpečnostního hlediskaZákladní potraviny jsou v RF běžně ke koupi, doporučujeme však kupovat a konzumovat pouze balené produkty či řádně ošetřenou zeleninu a ovoce. Zásadně nedoporučujeme kupovat u prodejních stánků alkoholické nápoje a kuřivo. V mnohých případech se jedná o pokoutně vyrobený alkohol s velmi nepříjemnými účinky na zdraví.Bezpečnostní situace v zemi zůstává nadále neutěšenou, proto doporučujeme nevyhledávat náhodné známosti, chodit spíše ve skupinách a nedávat okázale najevo, že se jedná o cizince. Při jakýchkoliv konfliktech ihned uvědomit místní policii a konzulární oddělení ZÚ Moskva.Nadále platí doporučení kompetentních ruských orgánů o omezení pohybu cizích státních příslušníků v oblastech s doutnajícími místními konflikty. Jedná se zejména o území Čečenské republiky, hraniční teritorium Afghánistánu.

Přehled médií v zemi

Rusko
< RIA „Novosti“- ruská informační agentura,- majoritním vlastníkem agentury je holding „Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost“,- status agentury – státní,- předsedou představenstva agentury je Světlana Mironjuková,- webová stránka – www.rian.ruAgentura RIA Novosti poskytuje informační servis o dění v Ruské federaci, státech SNS a v blízkém a vzdáleném zahraničí.
Adresa:119 021, МоскваЗубовский буль., 4
Tel.: 7 (095) 201 2424Fax: 7 (095) 201 4545
ITAR-TASS- ruská informační a tisková agentura patřící mezi pět vedoucích světových agentur (74 poboček v RF a státech SNS, 65 poboček v zahraničí),- tématické bloky: Rusko, politika, ekonomika, věda a technika, Moskva, SNS, kultura, svět, sport, - ústřední státní agentura,- status agentury – státní,- generální ředitel – Vitalij Ignatěnko,- webová stránka – www.itar-tass.com
Adresa:103 009, ГСП-3, МоскваТверской бульвар, д. 10-12
Tel.: 7 (095)229 79 25E-mail: info@itar-tass.comInterfax- informační agentura,- majoritním vlastníkem agentury je Michail Komissar,- status agentury – akciová společnost uzavřeného typu,- generální ředitel – Michail Komissarov- webová stránka – www.interfax.ruHlavními produkty agentury Interfax jsou informace o dění v Ruské federaci, státech SNS a Pobaltí (obecně-politické informace, ekonomické informace, včetně analytických materiálů, informace z oblasti financí, a na zakázku i zvláštní informační produkty).
Adresa:103 006, МоскваПервая Тверская-Ямская ул., д. 2
Tel.: 7 (095) 250 98 40, 250 34 34Fax: 7 (095) 250 97 27E-mail: info@interfax.ruRuské deníky
Moskovskij komsomolec- deník, vychází 6x týdně v nákladu 1 487 387 výtisků,- patří mezi nejčtenější deníky v Moskvě, svým obsahem oslovuje široké masy čtenářů. Je řazen mezi tabloidy.
- status deníku - akciová společnost uzavřeného typu,- majoritní vlastník a hlavní redaktor deníku – Pavel Gusev,- webová stránka – www.mk.ru
Adresa:123 848, МоскваГСП, Д-22, ул. 1905 г., д. 7
Tel.: 7 (095) 259 50 36
Komsomolskaja pravda- deník, vychází 5x týdně v nákladu cca 1 mil. výtisků,- deník s druhým největším nákladem (po Moskevském komsomolci), - politické (vnitřní, zahraniční), ekonomické, společenské, kulturní a sportovní zpravodajství,- je součástí mohutného vydavatelsko-reklamního holdingu, majoritním vlastníkem deníku je společnost „Prof-Media“ (Interros Group),- status deníku – akciová společnost uzavřeného typu,- předseda Rady ředitelů a hlavní redaktor deníku – Vladimir Sungorkin,- webová stránka – www.kp.ru
Adresa:125 866, ГСП, Москва ул. „Правды“, д. 24
Tel.: 7 (095) 257 21 39Fax: 7 (095) 257 22 28E-mail: kp@kp.ru
Rossijskaja gazeta- společensko-politický celonárodní deník, vychází 5x týdně v nákladu více než půl mil. výtisků,- deník s třetím největším nákladem v zemi,- zaměřuje se na publikace zákonů, nařízení a dalších oficiálních dokumentů RF, v deníku jsou rovněž zastoupeny rubriky politického (vnitřního, zahraničního), ekonomického, společenského, kulturního a sportovního zpravodajství, analytické materiály a komentáře. - majoritním vlastníkem deníku je vláda RF (Ministerstvo tisku),- „RG“ je oficiálním informačním orgánem vlády RF, její činnost je financována ze státního rozpočtu,- hlavní redaktor – Vladislav Fronin- webová stránka – www.rg.ru
Adresa:125 993, МоскваА-40, ГСП-3ул. „Правды“, д. 24
Tel.: 7 (095) 257 56 50Fax: 7 (095) 257 58 92
Izvěstija- deník, vychází 6x týdně v nákladu cca 250 tisíc, v poslední době se jeho prodejnost značně snížila,- deník obsahuje rubriku politickou (vnitřní, zahraniční), ekonomickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a sportovní, zařazeny jsou i vlastní analytické materiály a komentáře, - provládně orientované periodikum, - majoritním vlastníkem deníku je společnost „Prof-Media“ (Interros Group), - status deníku – akciová společnost otevřeného typu,- generální ředitel – A. Olejnik,- hlavní redaktor – Vladimir Borodin,- webová stránka – www.izvestia.ru
Adresa:103 791, Москваул. Тверская, д. 18, корп. 1
Tel.: 7 (095) 209 05 81Fax: 7 (095) 209 36 20, 209 5394E-mail: izv@izvestia.ru
Kommersant- deník, vychází 6x týdně v nákladu cca 120 tis. výtisků,- obsahuje rubriku politickou (vnitřní, zahraniční), ekonomickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a sportovní. Podstatnou část příspěvků tvoří materiály ekonomického charakteru, které převládají nad politickými tématy. Deník „Kommersant“ má přívlastek nejlépe informovaných politických novin s ekonomickým zaměřením.- vystupuje proti oficiální politické linii, - status deníku – akciová společnost uzavřeného typu,- generální ředitel – Andrej Vasiljev,- webová stránka – www.kommersant.ru
Adresa:125 080, Москваул. Врубеля, д. 4
Tel.: 7 (095) 943 97 71, 943 97 68, 943 97 26E-mail: kommersant@kommersant.ru
Vědomosti- podnikatelský deník, vychází 5x týdně v nákladu 55 tisíc výtisků,- tématické zaměření deníku – obchodně-ekonomické zpravodajství, - status deníku – akciová společnost uzavřeného typu, - vlastníky novin jsou: za ruskou stranu – společnost „Independent Press“, za americkou – „Dow Jones“, vydavatel deníku „The Wall Street Journal“, za britskou – „Pearson“, vydavatel deníku „Financial Times“. Každá ze stran ovládá 33,3% akcií „Vědomostí“.- generální ředitel Alexandr Tukasov- hlavní redaktor Taťjana Lysova - webová stránka – www.vedomosti.ru
Adresa:125 212, Москваул. Выборгская,16, 5 эт.
Tel.: 7 (095) 956 34 58Fax: 7 (095) 956 07 16E-mail: vedomosti@imedia.ru
Nězavisimaja gazeta- deník, vychází 5x týdně v nákladu cca 45 tisíc výtisků,- obsahuje rubriku politickou (vnitřní, zahraniční), ekonomickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a sportovní. Podstatu příspěvků tvoří dění na domácí politické scéně. Velmi podrobně se věnuje situaci v zemích SNS. Na jeho stránkách se často objevují příspěvky známých ruských a zahraničních politiků a politologů. Zajímavé jsou zejména tematické přílohy, kterých je celkem 16. - deník s liberální a centristickou orientací, vystupuje proti oficiální politické linii,- status deníku - akciová společnost uzavřeného typu,- generální ředitel - Rustam Narzikulov- hlavní redaktor – Taťjana Koškareva- webová stránka – www.ng.ru
Adresa:101 000, ГСП, МоскваМясниская, 13
Tel.: 7 (095) 928 48 50, 925 31 80Fax: 7 (095) 975 23 46E-mail: info@ng.ruRuské týdeníky
„Agrumenty i fakty“- týdeník, vychází 1x týdně v nákladu 2 mil. výtisků,- je týdeníkem s největším nákladem na světě. V roce 1990 byl za 33,5 mil. výtisků zanesen do Guinnessovy knihy rekordů. - obsahuje rubriku politickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a sportovní.- status týdeníku - akciová společnost uzavřeného typu,- generální ředitel - Dmitrij Ivanov- hlavní redaktor – Nikolaj Zjaťkov,- webová stránka – www.aif.ru
Adresa:101 000, Москваул. Мясниская, 42
Tel.: 7 (095) 923 35 41Fax: 7 (095) 925 61 82E-mail: letters@aif.ru
Itogi- politicko-ekonomicko-společenský týdeník, - vychází 1x týdně v nákladu 50 tisíc výtisků,- status týdeníků - akciová společnost uzavřeného typu,- hlavní redaktor – Kiril Dybskij- webová stránka – www.itogi.ru
Adresa:125 080, МоскваЛенинградское шоссе, дом 5а
Tel.: 7 (095) 753 41 31, 753 41 33, 753 41 06 Fax: 7 (095) 943 05 41E-mail: itogi@7days.ru
Kommersant „Vlasť“- politický týdeník, vychází 1x týdně v nákladu 73 tisíc výtisků,- tematické zaměření – prezident, parlament, vláda, politické strany, reformy, geopolitika, konflikty. Obsahuje články a analytické materiály výše uvedeného zaměření.- status týdeníku - akciová společnost uzavřeného typu,- hlavní redaktor – Maxim Kovalskij,- webová stránka – http://vlast.kommersant.ru
Adresa:125 080, Москваул. Врубеля, дом 4
Tel.: 7 (095) 195 96 36Fax: 7 (095) 943 97 14E-mail: vlast@kommersant.ruRuské TV kanály
„První“ TV kanál- veřejnoprávní TV kanál, pokrytí – 99% území RF, auditorium tvoří cca 140 mil. diváků,- první vysílací kanál,- tématické bloky – zpravodajství, publicistika, film, zábava, sport,- majoritním vlastníkem TV – stát,- status televize – akciová společnost otevřeného typu,- generální ředitel – Konstantin Ernst- webová stránka – www.1tv.ru
TV kanál „Rossija“- federální státní jednotný podnik, pokrytí – 98% území RF,- druhý vysílací kanál,- tématické bloky – zpravodajství, publicistika, film, zábava, sport,- majoritním vlastníkem TV je holding „Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost“,- status televize – státní,- generální ředitel – Anton Zlatopolský,- webová stránka – www.rutv.ru, www.vesti.ru
NTV - celoruský TV kanál, pokrytí – 79% území RF, - tématické bloky – zpravodajství, publicistika, film, zábava, sport,- majoritním vlastníkem televize je společnost „Gazprom Media“,- vystupuje nezávisle na oficiální politické linii,- status televize - akciová společnost otevřeného typu,- generální ředitel – Vladimir Kulistikov- webová stránka – www.ntv.ru
TV „Kultura“- celoruský státní TV kanál, pokrytí – 52% území RF,- tématické zaměření – kulturní a společenské zpravodajství, diskusní pořady, filmy pro náročné diváky,- majoritním vlastníkem TV je holding „Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost“,- status televize – státní,- generální ředitel – Alexandr Ponomarjov,- www.tvkultura.ruRuský rozhlas
Radio „Rossija“- celoplošné rádio, pokrytí - 97% území RF, auditorium tvoří cca 60 mil. posluchačů,- vysílání rádia se skládá z politických a zpravodajských, kulturních a hudebních bloků,- majoritním vlastníkem rádia je holding „Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost“, financováno ze státního rozpočtu,- status rádia – státní rozhlasová společnost,- generální ředitel – Alexej Abakumov,- webová stránka: www.radiorus.ru
Adresa:125 040, Москваул. Ямского поля, 19/21
Tel.: 7 (095) 214 27 86Fax: 7 (095) 250 14 72E-mail: webmaster@radiorus.ru
Radio „Majak“- celoplošné rádio, pokrytí - 95% území RF, - vysílání rádia se skládá ze zpravodajsko-analytických, obchodně-ekonomických, kulturně-hudebních bloků, pozornost věnují rovněž aktuálním politickým, sociálním a společenským tématům,- majoritním vlastníkem rádia je holding „Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost“, financováno ze státního rozpočtu,- status rádia – státní rozhlasová společnost,- předsedou představenstva rádia – Sergej Kurochtin- webová stránka – www.radiomayak.ru
Adresa:113 326, Москваул. Пятницкая, 25
Tel.: 7 (095) 950 67 67 Fax: 7 (095) 959 42 04E-mail: inform@radiomayak.ru
Radio „Echo Moskvy“- celoplošné rádio, pokrytí 70-80% území RF, vysílá 24 hodin denně v 67 městech RF, v Chicagu a Seattlu,- zpravodajství z oblasti politiky a kultury; nabízí rovněž pravidelné přehledy tisku, interview s ruskými a zahraničními elitami, netradiční autorské pořady,- vystupuje nezávisle na oficiální politické linii, - majoritním vlastníkem rádia je společnost „Gazprom Media“,- status rádia - akciová společnost uzavřeného typu- generální ředitel - Jurij Fedutinov,- hlavní redaktor – Alexej Venediktov,- webová stránka – www.echo.msk.ru
Adresa:121 019, Москваул. Новый Арбат, дом 11
Tel.: 7 (095) 202 92 29Fax: 7 (095) 202 91 10E-mail: info@echo.msk.ruOblast Sankt PetěrburguShrnutí:Dle dostupných údajů v roce 2003 v Sankt Peterburgu (SPb - 4,7 mil. obyvatel) a Leningradské oblasti (LO - 1,6 mil. obyvatel) provozovalo mediální činnost zhruba 200 novin, 315 časopisů, 32 rozhlasových stanic (vč. poboček celoruských) a 18 televizních stanic (nepočítaje malé kabelové).
SPb (dříve – Leningrad) je první ruské město, ve kterém začaly vysílat rozhlasové a televizní vysílače: pravidelné rozhlasové přenosy začaly v roce 1925 (Leningradský rozhlas nezastavoval svou činnost ani za blokády), experimentální TV vysílání se uskutečnilo v roce 1938.
Televize
Mezi 18 stanicemi, jejichž televizní signál se přijímá v SPb a částečně v LO, jsou 3 místní:
1/ kanál „Peterburg“ - bývalý federální „Peterburg - 5. kanál“, jehož frekvence byla v roce 1997 předána nově zřízené stanici „Kultura“,
2/ „Kanál 100“ - vysílá od 1. září 2003 v SPb,
3/ kanál LOT - Leningradská oblastní televize, jež vysílá jen několik hodin denně na frekvenci federální stanice RTR. 45 % akcí této akciové společnosti vlastní vláda LO, zbývajících 55 % - komerční subjekty s ní spřízněné.
Všechny celoruské stanice (veřejnoprávní TV „1. kanál“, RTR, NTV, TNT, STS, Regionální TV, „Kultura“ aj.) mají v SPb svá zastoupení nebo pobočky, které nejen zajišťují vysílání, ale i vyrábějí své pořady (zejména zprávy, přehled kulturních a sportovních událostí, sportovní vysílání, dětské pořady).
Stanice „Kultura“, jejíž vedení sídlí v Moskvě, má hlavní „tvůrčí síly“ v SPb: zde se vyrábí řada nejpopulárnějších pořadů této stanice, např. „Meždunarodnoje obozrenije“ (Mezinárodní přehled), „Otěčestvo a suďby“ (Vlast a osudy), „S potolka“ (Ze stropu), „Blef-klub“, „Má Ermitáž“ aj.
Dle údajů Gallup Media SPb má nejvíce diváků veřejnoprávní televize „1. kanál“, na druhé pozici je celoruská televize RTR, třetí - NTV, čtvrté – STS a TNT, „Peterburg“ je v řebříčku pátý až sedmý. Rating TVstanice „Peterburg“ je už dlouhodobě pět až sedmkrát nižší než má 1. kanál, a proto nové vedení peterburgské televize m.j. prohlásilo, že se bude snažit vrátit ji na nejvyšší pozici divácké popularity (v druhé polovině 80. - počátkem 90. let byla leningradská – peterburgská televize, která v té době vysílala téměř na celé Rusko, všeruským lídrem diváckého auditoria). Rozhlas
Na pevné lince peterburgského a oblastního rozhlasu vysílají tři stanice:
1/ celoruské „Rádio Rossii“ - má v SPb svou pobočku, v jejíchž studiích se vyrábí pořady pro místní vysílání, zejména zpravodajské,
2/ „Rádio Peterburg“ - nejoblíbenější mezi posluchači regionu nehudební rozhlasová stanice, která se vyznačuje vysoce kvalitními uměleckými, vzdělávacími a poznávacími pořady,
3/ celoruská stanice „Maják“.
Na UKV vlnách vysílá řada hudebních stanic - celoruské, jež mají pobočky v regionech (např., Ruské rádio, „Evropa-Plus“, „Rádio-Maximum“, „Auto-rádio“ a.j.) a peterburgské (nejpopulárnějšími jsou „Rádio-Šanson“, „Eldorádio“, „Rádio Baltika“, „Rádio Klasika Peterburg“). Na krátkých vlnách vysílá v SPb i jedna z nejpopulárnějších stanic „Echo Moskvy/pobočka Sankt Peterburg“, která je známá svými nezávislými analytickými pořady a operativním nezávislým hodnocením politických a ekonomických událostí.
Tisk
Velká část z vydávaných v SPb a LO tištěných médií (cca 200 novin a 315 časopisů) má malou tiráž: zpravidla je to buď nekvalitní „žlutý“ tisk nebo odborné periodikum.
K největším a nejpopulárnějším novinám a časopisům, vydávaným v SPb a LO patří následující:- celoruské noviny, jež mají svá zastoupení v SPb: „Kommersant“, „Izvestija“,„Rossijskaja gazeta“, „Sport-Expres“, „Komsomolskaja pravda“- místní: „Dělovoj Peterburg“ (dle všeobecného mínění nejspolehlivější a nejkvalitnější deník pro obchod a ekonomiku – možné srovnat s Hospodářskými novinami), „Sankt Peterburgskije vedomosti“ (nejstarší ruské noviny, zřízené Petrem I. Velikým), „Něvskoje vremja“, „Večernij Peterburg“, „Smena“ a „Vesti“ (deník vlády LO), týdeníky „Ekonomika i vremja“, „Dělovaja panorama“, „Čas pik“, „Sport-Víkend“ a analytický týdeník „Dělo“.
V SPb se vydává několik tiskovin v angličtině, k nejpopulárnějším patří deník The St. Petersburg Times a měsíčník The Pulse (který se vydává též v ruštině).
Mezi kvalitní časopisy se řadí především ekonomický týdeník „Expert-Severozápad“, kulturně-zábavný „Kalendar“, „Sobaku.ru“, „Krasnyj“ a poměrně nový (zřízen v únoru 2003) informačně-analytický týdeník „Gorod“, kterému se díky různorodým a kvalitním materiálům podařilo za tak krátkou dobu získat zájem čtenářů.
Internet
V SPb má sídlo jedna z největších ruských informačních agentur RosBalt, jež je zaměřena na předávání aktuálních informací z celého Severozápadního regionu Ruska. Peterburgské HSP mají několik nezávislých internetových stránek, např. lenizdat.ru, pressing.spb.ru (elektronický časopis o HSP), journalists.spb.ru, na nichž se publikují všechny novinky o médiích SPb a LO a elektronické verze vybraných tištěných materiálů.Oblast JekatěrinburguGK Jekatěrinburg vzhledem k rozsáhlosti svého konzulárního okruhu pravidelně sleduje regionální média působící především v Jekatěrinburgu, Sverdlovské oblasti a Uralském federálním okruhu. televizní stanice- Sverdlovská státní televizní a rozhlasová společnost – regionální zpravodajské studio celoruské Státní televizní a rozhlasové společnosti (www.rutv.ru)- Studio 41 (www.studio-41.com) - vysílá v Jekatěrinburgu a okolí- 4. kanál (www.channel4.ru) - vysílá ve Sverdlovské oblasti- Oblastnoje televiděnije – OTV - vysílá ve Sverdlovské oblasti- Stanice ATN (www.atntv.ru) - vysílá ve Sverdlovské oblasti- 10. kanál vysílá v Uralském regionu (http://10channel.ru)- Jermak - vysílá v Uralském federálním okruhu- Centralnoje televiděnije Urala – vysílá v Uralském regionu (http://ctu.ru)tištěná periodika- Oblastnaja gazeta (www.oblgazeta.ru) - oficiální deník Administrace gubernátora Sverdlovské oblasti- Večernij Jekatěrinburg - deník Administrace města Jekatěrinburg- Expert – Ural (http://ural.expert.ru) - ekonomický týdeník, dostupný v celém Uralském regionu- Dělovoj kvartal (http://dk.ur.ru) - ekonomický týdeník Jekatěrinburgu
zpravodajské agentury a internetové zpravodajské servery Uralského regionu- Region inform (www.urfo.ru) - Uralskoje federalnoje obozrenije (www.urfo.org)- Agentstvo političeskich informacij (http://apiural.ru)- Uralpolit.ru (www.uralpolit.ru)- Informační servery Jekatěrinburgu (www.e1.ru, www.e-burg.km.ru)
rozhlasové stanice- Sverdlovská státní televizní a rozhlasová společnost – regionální zpravodajské studio celoruské Státní televizní a rozhlasové společnosti- Tok Radio (www.fmgorod.ru) – vysílá v Jekatěrinburgu a okolí- v Jekatěrinburgu dále působí regionální (převážně zpravodajské) redakce většiny komerčních celoruských rozhlasových stanic

Krajané

Krajané v Rusku
< Novorossijsk
České vystěhovalectví v Rusku bylo ve srovnání s vystěhovalectvím na území dnešní Ukrajiny výrazně méně početné. Mělo převahu městského osídlení. Zemědělské osídlení bylo zkoncentrováno do oblasti severních svahů Kavkazu a Černého moře. Podle sčítání lidu v roce 1897 všech Čechů a Slováků na celém Kavkazu, tedy i v Zakavkazí, bylo 3360, z toho na severním Kavkazu přes dva tisíce.
Vystěhovalectví na Kavkaz bylo z větší části úředně řízeno, a to prostřednictvím F. Heyduka, který se z Čech vystěhoval do Ruska v roce 1862 a na Kavkaze působil jako agronom. První české osady na Kavkaze byly založeny koncem šedesátých let a další ještě v průběhu sedmdesátých let 19. století. Vystěhovalci pocházeli většinou z jižních a východních Čech. Vzhledem k tomu, že úrodnější oblasti Kavkazu byly již osídleny domácím obyvatelstvem a hlavně Němci, zbývala k osídlení půda výše položená, která byla přidělena Čechům v rozsahu 30 desjatin (včetně lesů) na rodinu. Půdu dostali do dědičného užívání s možností odkoupení do soukromého vlastnictví. Přijali ruské poddanství, ale zůstali katolíky.
Češi v Novorossijsku a jeho přilehlých částech, Mefodijevce (koncem 19. století zde žilo kolem 200 Čechů, osada téměř splynula s Novorossijskem), Vladimírovce (přes 200 Čechů), Glebovce (přes 200 Čechů), Aderbijevce (kolem 100 Čechů), Pavlovce (160 Čechů), Kirillovce (přes 350 Čechů), Varvarovce (přes 350 Čechů), se od svého příchodu po roce 1866 významně zasloužili o rozvoj místního zemědělství (vinohradnictví - F. Hejduk, první agronom Černomořského správního okruhu) a průmyslu (objev cementu - J. Kučera). Češi zde pěstovali všechny druhy obilí, kukuřici, vinnou révu, ovoce, zeleninu a zpočátku i výnosný tabák. Chovali též dobytek. Osady s kompaktním českým osídlením měly český ráz a také interiéry. V rodinách se udržoval český jazyk a obyčeje. Potíže měli s výukou českého jazyka a rovněž s náboženstvím (např. pohřby v odlehlých osadách odbývali sami).
Nové ruské kraje na výzvu cara společně s Čechy osidlovali Řekové, Moldavané, Němci a Arméni. Prvním starostou Novorossijska byl český lékař P. Penčul, jehož přičiněním byla postavena nemocnice, divadlo, vodovod, silnice, bylo zavedeno elektrické osvětlení. O rozvoj operního zpěvu se zasloužila R. Sýkorová. První kolchoz "Krasnyj běreg" (Rudý břeh) založil Čech Vasilij Hrách. Krajanský spolkový život před 1. světovou válkou nebyl příliš intenzívní. Češi, kteří rychle zvládli ruský jazyk, se velmi aktivně zapojovali do kulturně-společenského života v místě svého působiště, a to zejména učitelé a hudebníci.
Po zestátnění krajanského majetku byli ruští Češi Šuss, Trenda, Hejl a další podrobeni násilí a rozptýleni po sovětských gulazích v Magadanu, Karagandě, Bělomořském kanálu, na Urale. Od roku 1942 bojovali ve vojenských jednotkách gen. L. Svobody a mnozí z nich osvobozovali ČSR. Po válce se na pozvání čs. vlády někteří natrvalo vrátili domů - Poťava, Dolejšík, Šuss aj.
V kubáňské kronice z roku 1891 se uvádí, že Varvarovka tehdy měla 216 obyvatel, z nichž bylo 188 Čechů, 29 obytných domů, 1 kostel a 1568 desátek země. Pavlovka - 785 desátek země, 1 kostel, 20 obytných domů, 124 obyvatel, z nichž byl 121 Čech. Tyto vesnice patřily pod Suchumský kraj. Na základě statistických údajů prvního ruského sčítání lidu z roku 1897 v Novorossijsku žilo 16.897 obyvatel, z čehož bylo 120 Čechů. Jejich počet vzrostl po připojení okolních obcí za řekou Cemes k městu. V roce 1901 v Novorossijsku žilo 410 Čechů a o 10 let později již 688. V okolních vesnicích jich žilo kolem jednoho tisíce. Na základě údajů sčítání lidu z roku 1989 žilo v Ruské federaci 4375 Čechů, z toho v Krasnodarském kraji - 1247 a v Novorossijsku - 535. Ne všichni se však přiznali ke své české národnosti. Statistické údaje posledního sčítání lidu z října 2002 nejsou doposud známy.
Ruští Češi si po celá desetiletí uchovávali svůj jazyk, tradice a katolickou víru. K jejich postupné asimilaci však docházelo již od 20. let 19. století, kdy se do Varvarovky bez souhlasu místní české samosprávy nastěhovali první Rusové. Ulici, kterou Rusové založili, nazvali Češi "Nachalovka" (od slova "nachaľnyj" = drzý, opovážlivý). Současně s českou školou byla tehdy ve Varvarovce otevřena rovněž ruská škola se dvěma třídami. Posledním učitelem, jenž byl vyslán z Československa byl pan Malíček, který pravidelně rozšiřoval fond místní knihovny a zavedl jednotný školní stejnokroj. Po jeho záhadném zmizení ve 30. letech minulého století škola nového učitele nedostala, byla zavřena a žáci byli převedeni do školy ruské. Pro zajímavost uvádíme, že v české škole v Pavlovce v roce 1927 působil P. Jilemnický. Dnes česky mluví pouze lidé starší 60 let. Důkazem českého osídlení jsou místní hřbitovy ve Vladimírovce a Kirillovce, kde se na náhrobních kamenech objevují česky i rusky psaná jména Václav, František, Jan, Josef, Růžena atd., příjmení - Hejduk, Kubík, Král, Němec, Dvořák, Polák, Korbel atd. Dnes se krajané účastní bohoslužeb v římsko-katolickém kostele sv. Jadvigy a sv. Liborija v Anapské stanici (slovenský farář I. Kacuba). Čeští krajané v Novorossijsku oficiálně zaregistrovali spolek Nazdar 3. srpna 2000 (č. registrace 5213), který sdružuje 50 členů.
Čita
K registraci českého národně-kulturního spolku "Nězabudka" došlo 7. prosince 2001. V současné době sdružuje na 20 členů, mezi nimiž se objevují příjmení Šerý, Sucháček, Fremut, Moudrý, Jaroš atd. Jejich předci přišli do Ruska s čs. legiemi a později ve 20. letech minulého století za prací. Např. František Fremut ve 20. letech pracoval v hospodářské a výrobní komuně Saratovské oblasti "Reflektor". Jednalo se o velké zemědělské družstvo s rozsáhlou rostlinnou a živočišnou výrobou. V družstvu pracovalo i místní obyvatelstvo. Češi si založili ochotnický kroužek, kapelu, klub atd. Několik desítek lidí zůstalo i po kolektivizaci a nový kolchoz nesl nadále jméno "Reflektor".
Čitinská oblast je podle slov předsedkyně kulturního výboru Administrace Čitinské oblasti G. P. Syrovátkové regionem se zajímavou historií a bohatým kulturním dědictvím, jež bylo vytvářeno po desítky let téměř 114 národnostmi zde žíjícími, avšak nebylo dostatečným způsobem vědecky prostudováno. To je jedna z příčin, která do Zabajkalska přitahuje desítky etnografických expedicí, zkoumajících zejména místní folklór. Ochrana kulturního dědictví, zaměřená na vědecko-výzkumnou, sběratelskou a metodicko-vzdělávací práci vzdělávacích a kulturních subjektů, podpora a obnovování národních kultur zaujímají primární postavení v práci oblastního výboru kultury. Administrace Čitinské oblasti proto každoročně pořádá Dny národních kultur (německé, tatarské, ukrajinské, burjatské, evenské atd.) a festival "Kultura sbližuje národy".
Prioritou v činnosti administrace zůstává průběžné doplňování a rozšiřování muzejních sbírek o nové poznatky spojené s národnostními menšinami, rozšiřování fondu knihoven, práce se školní mládeží, s centry tradičních kultur v Ulan Ude, Irkutsku a Novosibirsku atd. Administrace Čitinské oblasti bude na základě slov G. P. Syrovátkové podporovat kulturní výměnu s ČR, neboť Zabajkalsko má s ČR historické vazby. Administrace projevuje zájem o rozvoj české menšiny, jež může být styčným bodem v rozšiřování dvoustranných vztahů. Bylo by užitečné představit čitinské veřejnosti současný český film, folklór, uspořádat uměleckou výstavu.

Zastoupení Ruska v ČR

Rusko - Generální konzulát Ruské federace (Brno)Rusko - Generální konzulát Ruské federace (Karlovy Vary)Rusko - Velvyslanectví Ruské federace (Praha 6 - Bubeneč)

Zastoupení ČR v Rusku

Rusko - České centrum MoskvaRusko - Generální konzulát Sankt PeterburgRusko - Velvyslanectví MoskvaRusko - Generální konzulát Jekatěrinburg

Zajímavosti

RUSKO: Vyhodnocení překladatelské soutěže studentů-bohemistů27. února 2005 se v rámci zahájení Dnů české literatury a filmu konalo v prostorách Velvyslanectví ČR v Moskvě slavnostní vyhlášení výsledků překladatelské soutěže pro mladé studenty – bohemisty. (10.3.2005)RUSKO: Výstava „Praha Mariny Cvetajevové“Generální konzulát ČR v Jekatěrinburgu uspořádal 21. února 2005 výstavu fotografií Jaroslava Trnovského „Praha Mariny Cvetajevové“ na Jihouralské státní univerzitě. (3.3.2005)RUSKO: Otevření krajanského kulturního střediska v NovorossijskuZa přítomnosti velvyslance České republiky v Ruské federaci J. Bašty, ředitele OKKV Z. Lyčky, ředitelky Českého centra v Moskvě K. Novotné, (14.1.2005)Soustrast ministra Svobody rodinám obětí teroristického útoku na moskevské metroMinistr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda vyjádřil ze své zahraniční cesty dne 9.2. 2004 soustrast ministru zahraničí Ruska Ivanovovi v souvislosti s teroristickým útokem na moskevské metro. (18:00, 9.2.2004)

Rusko

Architektonický soubor Trojice Sergiovy Lavry v Sergijev Posadu

Astronomické observatoře Kazanské federální univerzity

Baikalské jezero

Bílé památky Vladimíru a Suzdalu

Centrální Sikhote-Alin

Citadela, staré město a pevnostní budovy Derbentu

Historické centrum města Jaroslavl

Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek

Historické památky Novgorodu a okolí

Historický a archeologický komplex Bolgar

Historický a architektonický komplex Kazanského Kremlu

Katedrála Zesnutí a klášter města-ostrova Svijazhsk

Kizhi Pogost

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kolomenskoye

Kostely pskošské architektonické školy

Kreml a Rudé náměstí, Moskva

Kulturní a historický soubor Soloveckých ostrovů

Kulturní krajina jezera Kenozero

Panenské komi lesy

Petroglyfy jezera Onega a Bílého moře

Přírodní park Lena Pillars

Přírodní systém rezervace Wrangelova ostrova

Putoranské plošiny

Skalní malby jeskyně Šulgan-Taš

Soubor Ferapontova kláštera

Soubor Novoděvičského kláštera

Vulkány Kamčatky

Západní Kavkaz