0
UNESCO památek
Evropa
světadíl
0
členů navštívilo
UNESCO památky
Zobrazit na mapě
UNESCO památky v zemi Slovinsko
Mapa země
Otevřít v mapě světa
Všechny památky – Slovinsko
Encyklopedické informace
Slovinsko
<
Dovoz či tranzit domácích zvířat je třeba deklarovat na hranici a předložit požadované veterinární doklady (v případě psů potvrzení o očkování proti vzteklině ne starší 1 roku).vizarezimvstupuBezvízový styk. Přihlašovací povinnost do 3 dnů na místní policii, hromadná ubytovací zařízení - hotely, kempy aj. plní tuto povinnost sama.
Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území RS do 3 měsíců bez zvláštního povolení.cadpredpisyPodle předpisů EU. zdravtelcislaZdravotní péče je na dobré úrovni, nezbytná první pomoc na základě bilaterální dohody poskytována zdarma, je třeba předložit průkazku o povinném zdravotním pojištění v ČR, Formulář E111 a cestovní pas či občanský průkaz. V případě vážnějšího zranění, které vyžaduje převoz sanitním vozem případně vrtulníkem lékařské záchranné služby a zraněný český občan nedisponuje dostatečným pojištěním pro cesty a pobyt, z nějž by bylo možné tento převoz uhradit, lze o proplacení tohoto převozu v souladu se Smlouvou mezi ČSR a FLRJ o sociálním pojištění (1957) požádat prostřednictvím zastupitelského úřadu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdravotním rizikem ve slovinské přírodě jsou klíšťata přenášející virovou encefalitidu, ohniska vztekliny nejsou v turisticky vyhledávaných oblastech. Bez povinného očkování. Občanům ČR se před cestou do RS doporučuje uzavřít odpovídající zdravotní pojištění pro cesty a pobyt.Důležitá telefonní čísla:
Hasiči, záchranná služba 112
Policie 113
Opravy aut (AMZS) 1987 (Avto Moto Zveza Slovenije)specifika- Bezpečnostní situace – Slovinsko je obecně považováno za bezpečnou zemi. ZÚ Lublaň však doporučuje, zejména v přímoří, zvýšenou opatrnost pokud jde o osobní doklady a peníze- Zatížení hraničních přechodů s Chorvatskem je značné zejména v době letní turistické sezóny. Je třeba počítat s tím, že na dříve poměrně snadno a rychle průjezdné slovinsko-chorvatské hranici je od 1. 5. 2004, kdy se tato hranice stala vnější hranicí EU, odbavení prováděno pečlivěji. Na menších mezinárodních hraničních přechodech, na kterých je při návratu do RS možné odbočit do odbavovacího pruhu pro občany EU až těsně před vlastním hraničním přechodem, je nutné v turistické sezóně a v době svátků počítat s možností vzniku kolon.- Slovinské silnice patří v letních měsících vzhledem k husté tranzitní dopravě k těm méně bezpečným v Evropě. K častým automobilovým nehodám našich občanů dochází z důvodu vyčerpání a snížené pozornosti, zejména při cestě do/z Chorvatska “na noc”. Sníženou rychlost jízdy lze očekávat na trase Maribor - Lublaň cca 50 km před Lublaní a dále posledních 30 km na trase z Lublaně k moři (dálnice ve výstavbě). Při cestě na chorvatskou Istrii a Dalmácii je výhodný směr Postojna-Ilirska Bistrica-Rijeka či Lublaň-Kočevje-Rijeka. Před výběrčími místy mýtného na dálnicích se v létě o víkendech mohou tvořit až několikakilometrové fronty.Upozornění: Slovinská policie důrazně dohlíží na dodržování předpisů a při zjištění přestupku vystupuje nekompromisně, avšak korektně a vždy v souladu se služebními předpisy a zákonem. Pokuty jsou vysoké (v rozmezí od 5 000,- SIT až do 45 000,- SIT). Míra korupce je u policie v RS téměř nulová. ZÚ v žádném případě nedoporučuje o případném dopravním přestupku a stanovené pokutě s policisty diskutovat, nebo se snažit výši pokuty „usmlouvat“. V takovém případě policie celou záležitost okamžitě postupuje bez ohledu na hodinu přestupkovému soudci a do projednání tímto soudem není možné dosáhnout jakéhokoliv vývoje. Dříve policie zajišťovala přítomnost řidiče u přestupkového soudu odebráním cestovního dokladu, který mu byl vydán až po řízení u tohoto soudu a zaplacení pokuty. Začátkem roku 2003 však došlo ke změně Zákona o cizincích. Na základě této novely již policie nesmí cizinci odebrat cestovní doklad, má však právo cizince, který je v přestupkovém nebo trestním řízení, zadržet až na 48 hodin a tak jeho přítomnost u přestupkového soudu zajistit. Přikročení k tomuto opatření závisí zcela na zvážení situace ze strany policie. Pokud se řidič, který se dopustil dopravního přestupku, rozhodne pokutu uhradit na místě v hotovosti, je výše pokuty v souladu se zákonem automaticky snížena na 50%. Po postoupení případu přestupkovému soudci je řidič v případě, že soud potvrdí rozhodnutí policie (což se stává ve více jak 90% případů), povinen zaplatit pokutu v plné výši a navíc uhradit i soudní výlohy.- Dálniční poplatky (cestnina, s platností ke dni 15.05.2004) je možné platit kromě slovinských tolarů také v následujících měnách: EUR, HRK, USD, GBP a CHF. Při platbě v cizí měně je zbytek zpravidla vrácen ve slovinských tolarech. Nouzové telefony jsou na dálnicích každé 2 km.V tabulce jsou uvedeny ceny dálničních poplatků na trase slovinsko-rakouská hranice - slovinské pobřeží:Dálniční úsek výběrčí stanice 1 2 3 4
Šentilj – Maribor Pesnica 180,- SIT 260,- SIT 480,- SIT 700,- SIT
Maribor - Arja vas Tepanje 610,- SIT 920,- SIT 1.700,- SIT 2.450,- SIT
Arja vas – Trojane Vransko 310,- SIT 460,- SIT 840,- SIT 1.200,- SIT
Blagovica - Lublaň Kompolje 260,- SIT 390,- SIT 710,- SIT 1.050,- SIT
Lublaň – Kozina Kozina 830,- SIT 1.250,- SIT 2.300,- SIT 3.300,- SIT
1) dvouosá vozidla
2) dvouosá a víceosá vozidla s hmotností do 3,5
3) dvouosá a tříosá vozidla s hmotností nad 3,5 t
4) více než tříosá vozidla s hmotností nad 3,5tNa hraničním přechodu Karavanke je třeba použít silniční tunel Karavanke. Při průjezdu tunelem se vybírá poplatek (s platností ke dni 15.05.2004):
1 2 3 4
Tunel Karavanke 1.500,-SIT/6,50 EUR, 2.400,- SIT/10,50 EUR, 3 450,- SIT/15,- EUR, 5.200,- SIT/22,50 EUR
1) dvouosá vozidla
2) dvouosá a víceosá vozidla s hmotností do 3,5
3) dvouosá a tříosá vozidla s hmotností nad 3,5 t
4) více než tříosá vozidla s hmotností nad 3,5t- Informace o aktuálním stavu na slovinských silnicích a výši mýtného včetně dalších užitečných dopravních informací lze najít na internetových stranách www.dars.si a www.amzs.si- Kurs měny stabilní, 1 EUR = cca 238 slovinských tolarů (SIT, s platností ke dni 15.05.2004), ve Slovinsku je hustá síť směnáren, černý trh s devizami neexistuje. Platí se v SIT (plně směnitelné), některé větší obchody a čerpací stanice však přijímají také EUR.
Slovinsko
<
Skupina Delo vydává také nejprodávanější a nejčtenější slovinské periodikum – bulvární deník Slovenske novice (Slovinské zprávy) – a časopisy Več (Více), Marketing magazin a Delničar (Akcionář).
Vlastnická struktura deníku Delo: Pivovar Laško – 25,0%, Slovinská odškodňovací společnost – 11,7%, Maksima 1 – 7,6%, Kapitálová společnost – 6,2%, NFD 1 – 5,1%, Infond ID – 4,6%, jiní akcionáři – 39,4%. Ve všech případech se jedná o slovinské společnosti.
Druhým nejvýznamnějším slovinským deníkem je Dnevnik (www.dnevnik.si). Je vydáván v tzv. evropském formátu v nákladu 66 000 výtisků. Dnevnik si na rozdíl od Dela u domácího zpravodajství detailněji všímá dění v regionech. Dnevnik nabízí o to více příspěvků populárnějšího charakteru, což zároveň vystihuje kam se na slovinském mediálním trhu sám zařazuje. Nejde mu o to být plnoprávným konkurentem Dela, své čtenáře hledá v širších vrstvách, pro něž je četba novin nejen zdrojem informací, ale také zkrácením volného času (křížovky, krátké povídky…).
Přílohy Dnevniku: Nika – příloha věnovaná ženám, vychází v úterý; Orbita – rodinná příloha, vychází ve středu; Moj dom – příloha o bydlení, vychází ve čtvrtek. Stejně jako Delo vydává i Dnevnik své oddechové nedělní periodikum pod méně originálním názvem Nedeljski dnevnik.
Vlastnická struktura deníku Dnevnik: rakouská společnost Styria – 43,0% (tento podíl Stryria odkoupila v lednu 2004 od Slovinského státního nakladatelství), KD Holding – 25,7%, Kapitálová společnost – 10,1%, Rent A – 8,0%, ČZP Večer – 6,5%, Mobitel – 2,7%, jiní akcionáři – 4,0%. S výjimkou Styrie jsou všechny ostatní podílnické společnosti slovinské.
Na ekonomiku se zaměřuje deník Finance (www.finance-on.net). Společně se dvěma výše uvedenými tituly tvoří trojici seriózních deníků. Ostatní slovinské deníky, pokud se nejedná o bulvár, jsou úzce regionálního významu a nemají ani ambici tento rozměr překročit.
Dalším celostátně rozšířeným deníkem, i když ne v takovém rozsahu jako tři výše uvedené tituly, je v Mariboru vydávaný Večer (www.vecer.si). Jeho obsah se zaměřuje především na domácí události a dění v regionech.
TelevizeHlavními televizními stanicemi jsou veřejnoprávní RTV Slovenija (www.rtvslo.si), která vysílá na dvou programech, a soukromé POP TV (www.pop-tv.si) a A kanal. Obě soukromé stanice se v roce 2002 spojily a patří do té skupiny středoevropských a východoevropských televizí, jejichž zřizovatelem či spoluvlastníkem je americká společnost CME. Ve Slovinsku vysílá také 44 regionálních televizních kanálů, které však mají lokální význam a slouží především k informování obyvatel o dění v regionu a o komunálních záležitostech. Všechny televizní stanice vysílají téměř výhradně zahraniční filmovou tvorbu, neboť slovinská v podstatě neexistuje.
RozhlasVe Slovinsku vysílá 69 rádií. Z nich má celostátní rozsah pouze veřejnoprávní RTV Slovenija, který vysílá na třech samostatných programech (Slo 1 – obdoba českého Čro 1 Radiožurnál, Slo 2 – obdoba českého Čro 2 Praha, Slo 3 – zaměřený na kulturu, vysílá téměř bez výjimky vážnou hudbu). Oblíbené jsou soukromé stanice RGL, Radio Salomon, Gama MM, Radio Veseljak a katolická stanice Radio Ognjišče.
Slovinsko - Velvyslanectví Slovinské republiky (Praha 6)
<
fax: 224 314 106
e-mail: vpr@mzz-dkp.gov.sititulářJ.E.p. Drago MIROŠIČ
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.30 - 16.30 /Po-Čt/
08.30 - 15.00 /Pá/Konzulární odděleníConsular Section
tel: 233 081 214
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po, St, Pá/
Slovinsko - Velvyslanectví Ljubljana
<
UNESCO památky – Slovinsko
Cestování
Slovinsko
<
Dovoz či tranzit domácích zvířat je třeba deklarovat na hranici a předložit požadované veterinární doklady (v případě psů potvrzení o očkování proti vzteklině ne starší 1 roku).vizarezimvstupuBezvízový styk. Přihlašovací povinnost do 3 dnů na místní policii, hromadná ubytovací zařízení - hotely, kempy aj. plní tuto povinnost sama.
Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území RS do 3 měsíců bez zvláštního povolení.cadpredpisyPodle předpisů EU. zdravtelcislaZdravotní péče je na dobré úrovni, nezbytná první pomoc na základě bilaterální dohody poskytována zdarma, je třeba předložit průkazku o povinném zdravotním pojištění v ČR, Formulář E111 a cestovní pas či občanský průkaz. V případě vážnějšího zranění, které vyžaduje převoz sanitním vozem případně vrtulníkem lékařské záchranné služby a zraněný český občan nedisponuje dostatečným pojištěním pro cesty a pobyt, z nějž by bylo možné tento převoz uhradit, lze o proplacení tohoto převozu v souladu se Smlouvou mezi ČSR a FLRJ o sociálním pojištění (1957) požádat prostřednictvím zastupitelského úřadu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdravotním rizikem ve slovinské přírodě jsou klíšťata přenášející virovou encefalitidu, ohniska vztekliny nejsou v turisticky vyhledávaných oblastech. Bez povinného očkování. Občanům ČR se před cestou do RS doporučuje uzavřít odpovídající zdravotní pojištění pro cesty a pobyt.Důležitá telefonní čísla:
Hasiči, záchranná služba 112
Policie 113
Opravy aut (AMZS) 1987 (Avto Moto Zveza Slovenije)specifika- Bezpečnostní situace – Slovinsko je obecně považováno za bezpečnou zemi. ZÚ Lublaň však doporučuje, zejména v přímoří, zvýšenou opatrnost pokud jde o osobní doklady a peníze- Zatížení hraničních přechodů s Chorvatskem je značné zejména v době letní turistické sezóny. Je třeba počítat s tím, že na dříve poměrně snadno a rychle průjezdné slovinsko-chorvatské hranici je od 1. 5. 2004, kdy se tato hranice stala vnější hranicí EU, odbavení prováděno pečlivěji. Na menších mezinárodních hraničních přechodech, na kterých je při návratu do RS možné odbočit do odbavovacího pruhu pro občany EU až těsně před vlastním hraničním přechodem, je nutné v turistické sezóně a v době svátků počítat s možností vzniku kolon.- Slovinské silnice patří v letních měsících vzhledem k husté tranzitní dopravě k těm méně bezpečným v Evropě. K častým automobilovým nehodám našich občanů dochází z důvodu vyčerpání a snížené pozornosti, zejména při cestě do/z Chorvatska “na noc”. Sníženou rychlost jízdy lze očekávat na trase Maribor - Lublaň cca 50 km před Lublaní a dále posledních 30 km na trase z Lublaně k moři (dálnice ve výstavbě). Při cestě na chorvatskou Istrii a Dalmácii je výhodný směr Postojna-Ilirska Bistrica-Rijeka či Lublaň-Kočevje-Rijeka. Před výběrčími místy mýtného na dálnicích se v létě o víkendech mohou tvořit až několikakilometrové fronty.Upozornění: Slovinská policie důrazně dohlíží na dodržování předpisů a při zjištění přestupku vystupuje nekompromisně, avšak korektně a vždy v souladu se služebními předpisy a zákonem. Pokuty jsou vysoké (v rozmezí od 5 000,- SIT až do 45 000,- SIT). Míra korupce je u policie v RS téměř nulová. ZÚ v žádném případě nedoporučuje o případném dopravním přestupku a stanovené pokutě s policisty diskutovat, nebo se snažit výši pokuty „usmlouvat“. V takovém případě policie celou záležitost okamžitě postupuje bez ohledu na hodinu přestupkovému soudci a do projednání tímto soudem není možné dosáhnout jakéhokoliv vývoje. Dříve policie zajišťovala přítomnost řidiče u přestupkového soudu odebráním cestovního dokladu, který mu byl vydán až po řízení u tohoto soudu a zaplacení pokuty. Začátkem roku 2003 však došlo ke změně Zákona o cizincích. Na základě této novely již policie nesmí cizinci odebrat cestovní doklad, má však právo cizince, který je v přestupkovém nebo trestním řízení, zadržet až na 48 hodin a tak jeho přítomnost u přestupkového soudu zajistit. Přikročení k tomuto opatření závisí zcela na zvážení situace ze strany policie. Pokud se řidič, který se dopustil dopravního přestupku, rozhodne pokutu uhradit na místě v hotovosti, je výše pokuty v souladu se zákonem automaticky snížena na 50%. Po postoupení případu přestupkovému soudci je řidič v případě, že soud potvrdí rozhodnutí policie (což se stává ve více jak 90% případů), povinen zaplatit pokutu v plné výši a navíc uhradit i soudní výlohy.- Dálniční poplatky (cestnina, s platností ke dni 15.05.2004) je možné platit kromě slovinských tolarů také v následujících měnách: EUR, HRK, USD, GBP a CHF. Při platbě v cizí měně je zbytek zpravidla vrácen ve slovinských tolarech. Nouzové telefony jsou na dálnicích každé 2 km.V tabulce jsou uvedeny ceny dálničních poplatků na trase slovinsko-rakouská hranice - slovinské pobřeží:Dálniční úsek výběrčí stanice 1 2 3 4
Šentilj – Maribor Pesnica 180,- SIT 260,- SIT 480,- SIT 700,- SIT
Maribor - Arja vas Tepanje 610,- SIT 920,- SIT 1.700,- SIT 2.450,- SIT
Arja vas – Trojane Vransko 310,- SIT 460,- SIT 840,- SIT 1.200,- SIT
Blagovica - Lublaň Kompolje 260,- SIT 390,- SIT 710,- SIT 1.050,- SIT
Lublaň – Kozina Kozina 830,- SIT 1.250,- SIT 2.300,- SIT 3.300,- SIT
1) dvouosá vozidla
2) dvouosá a víceosá vozidla s hmotností do 3,5
3) dvouosá a tříosá vozidla s hmotností nad 3,5 t
4) více než tříosá vozidla s hmotností nad 3,5tNa hraničním přechodu Karavanke je třeba použít silniční tunel Karavanke. Při průjezdu tunelem se vybírá poplatek (s platností ke dni 15.05.2004):
1 2 3 4
Tunel Karavanke 1.500,-SIT/6,50 EUR, 2.400,- SIT/10,50 EUR, 3 450,- SIT/15,- EUR, 5.200,- SIT/22,50 EUR
1) dvouosá vozidla
2) dvouosá a víceosá vozidla s hmotností do 3,5
3) dvouosá a tříosá vozidla s hmotností nad 3,5 t
4) více než tříosá vozidla s hmotností nad 3,5t- Informace o aktuálním stavu na slovinských silnicích a výši mýtného včetně dalších užitečných dopravních informací lze najít na internetových stranách www.dars.si a www.amzs.si- Kurs měny stabilní, 1 EUR = cca 238 slovinských tolarů (SIT, s platností ke dni 15.05.2004), ve Slovinsku je hustá síť směnáren, černý trh s devizami neexistuje. Platí se v SIT (plně směnitelné), některé větší obchody a čerpací stanice však přijímají také EUR.
Přehled medií
Slovinsko
<
Skupina Delo vydává také nejprodávanější a nejčtenější slovinské periodikum – bulvární deník Slovenske novice (Slovinské zprávy) – a časopisy Več (Více), Marketing magazin a Delničar (Akcionář).
Vlastnická struktura deníku Delo: Pivovar Laško – 25,0%, Slovinská odškodňovací společnost – 11,7%, Maksima 1 – 7,6%, Kapitálová společnost – 6,2%, NFD 1 – 5,1%, Infond ID – 4,6%, jiní akcionáři – 39,4%. Ve všech případech se jedná o slovinské společnosti.
Druhým nejvýznamnějším slovinským deníkem je Dnevnik (www.dnevnik.si). Je vydáván v tzv. evropském formátu v nákladu 66 000 výtisků. Dnevnik si na rozdíl od Dela u domácího zpravodajství detailněji všímá dění v regionech. Dnevnik nabízí o to více příspěvků populárnějšího charakteru, což zároveň vystihuje kam se na slovinském mediálním trhu sám zařazuje. Nejde mu o to být plnoprávným konkurentem Dela, své čtenáře hledá v širších vrstvách, pro něž je četba novin nejen zdrojem informací, ale také zkrácením volného času (křížovky, krátké povídky…).
Přílohy Dnevniku: Nika – příloha věnovaná ženám, vychází v úterý; Orbita – rodinná příloha, vychází ve středu; Moj dom – příloha o bydlení, vychází ve čtvrtek. Stejně jako Delo vydává i Dnevnik své oddechové nedělní periodikum pod méně originálním názvem Nedeljski dnevnik.
Vlastnická struktura deníku Dnevnik: rakouská společnost Styria – 43,0% (tento podíl Stryria odkoupila v lednu 2004 od Slovinského státního nakladatelství), KD Holding – 25,7%, Kapitálová společnost – 10,1%, Rent A – 8,0%, ČZP Večer – 6,5%, Mobitel – 2,7%, jiní akcionáři – 4,0%. S výjimkou Styrie jsou všechny ostatní podílnické společnosti slovinské.
Na ekonomiku se zaměřuje deník Finance (www.finance-on.net). Společně se dvěma výše uvedenými tituly tvoří trojici seriózních deníků. Ostatní slovinské deníky, pokud se nejedná o bulvár, jsou úzce regionálního významu a nemají ani ambici tento rozměr překročit.
Dalším celostátně rozšířeným deníkem, i když ne v takovém rozsahu jako tři výše uvedené tituly, je v Mariboru vydávaný Večer (www.vecer.si). Jeho obsah se zaměřuje především na domácí události a dění v regionech.
TelevizeHlavními televizními stanicemi jsou veřejnoprávní RTV Slovenija (www.rtvslo.si), která vysílá na dvou programech, a soukromé POP TV (www.pop-tv.si) a A kanal. Obě soukromé stanice se v roce 2002 spojily a patří do té skupiny středoevropských a východoevropských televizí, jejichž zřizovatelem či spoluvlastníkem je americká společnost CME. Ve Slovinsku vysílá také 44 regionálních televizních kanálů, které však mají lokální význam a slouží především k informování obyvatel o dění v regionu a o komunálních záležitostech. Všechny televizní stanice vysílají téměř výhradně zahraniční filmovou tvorbu, neboť slovinská v podstatě neexistuje.
RozhlasVe Slovinsku vysílá 69 rádií. Z nich má celostátní rozsah pouze veřejnoprávní RTV Slovenija, který vysílá na třech samostatných programech (Slo 1 – obdoba českého Čro 1 Radiožurnál, Slo 2 – obdoba českého Čro 2 Praha, Slo 3 – zaměřený na kulturu, vysílá téměř bez výjimky vážnou hudbu). Oblíbené jsou soukromé stanice RGL, Radio Salomon, Gama MM, Radio Veseljak a katolická stanice Radio Ognjišče.
Zastoupení Slovinska v ČR
Slovinsko - Velvyslanectví Slovinské republiky (Praha 6)
<
fax: 224 314 106
e-mail: vpr@mzz-dkp.gov.sititulářJ.E.p. Drago MIROŠIČ
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.30 - 16.30 /Po-Čt/
08.30 - 15.00 /Pá/Konzulární odděleníConsular Section
tel: 233 081 214
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po, St, Pá/
Zastoupení ČR ve Slovinsku
Slovinsko - Velvyslanectví Ljubljana
<