Kanada

22 UNESCO památek • Amerika

Zobrazit na mapě Prozkoumat památky

0 UNESCO památek

Amerika světadíl

0 členů navštívilo

UNESCO památky

UNESCO památky v zemi Kanada

Zobrazit na mapě

🏛️ Přírodní · od 2023

Tr’ondëk-Klondike

Mapa země

Všechny památky – Kanada

Otevřít v mapě světa

Encyklopedické informace

UNESCO památky – Kanada

Cestování

Kanada
< Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Občané ČR podléhají vízové povinnosti. Turistické vízum /visitor visa/ lze obdržet na Velvyslanectví Kanady v Praze, na hranicích nelze kanadské vízum obdržet. Spolu s vízovou žádostí se předkládá doklad o finančním zabezpečení pobytu v Kanadě, event. pozvání od osoby, která hradí pobyt v Kanadě, doklad o statusu žadatele (zaměstanec, podnikatel, student apod.). Samostatně cestující děti mladší 16 let musejí předložit i notářsky ověřený souhlas rodičů či jiného zákonného zástupce s cestou do Kanady a informace k osobě, která se o ně v Kanadě postará. O podrobnostech dokumentačně náročného vízového řízení doporučujeme se informovat přímo na kanadském zastupitelském úřadě . Pokud český občan žádá o kanadské vízum mimo území ČR - ve třetí zemi (samozřejmě mimo Kanadu, což je vyloučeno) je obvyklé, že kanadský zastupitelský úřad požaduje i doklad o žadatelově oprávnění k pobytu ve třetí zemi. Šance na získání víza ve třetí zemi je však výrazně nižší.Na území Kanady lze s vízem pobývat až 6 měsíců ode dne vstupu na její území, v odůvodněných případech lze pobyt prodloužit. Kanadský imigrační úředník, disponující širokými pravomocemi, může i přes držení platného víza vstup na území Kanady odepřít či zmíněnou šestiměsíční dobu zkrátit - vyznačením data, do kterého musí návštěvník Kanadu opustit, do cestovního pasu u vstupního razítka (často vyznačením data zpátečního letu z Kanady). Při vstupu na území Kanady se vedle platnosti cestovního pasu a víza posuzuje, zda návštěvník:
- má dobrý zdravotní stav - tzn., že nesmí trpět nakažlivou nemocí, která je snadno přenosná, pro cesty do 180 dnů se nevyžaduje lékařské osvědčení nebo potvrzení. K cestám nad 6 měsíců nebo v případě studijního nebo pracovního povolení je zapotřebí mít lékařské osvědčení, jehož formulář včetně potřebných náležitostí mají k dispozici na všech zastupitelských úřadech Kanady. Osobám, které trpí vážným onemocněním, doporučujeme před odjezdem do Kanady navštívit lékaře.
- nemá záznam v trestním rejstříku - tzn., že osobě, která spáchala závažný trestný čin, může být imigračním úředníkem odepřen vstup do Kanady. V této souvislosti upozorňujeme, že uvedení nepravdivých údajů je porušením imigračního zákona a může mít za následek odepření vstupu na území Kanady. V Kanadě se za trestný čin považuje i řízení pod vlivem alkoholu, sledovány jsou krádeže v obchodech.
- má dostatek finančních prostředků ke krytí nákladů při pobytu na území Kanady. Výše peněžní částky nezbytné ke krytí nákladů není stanovena, lze doporučit cca 100 - 150 CAD na osobu a den, nicméně posouzení dostatečnosti peněžních prostředků je v plné kompetenci imigračního úředníka. Finanční prostředky lze prokázat v hotovosti, cestovních šecícch, kreditních kartách a pod. Krytí pobytu finančními prostředky může být nahrazeno pozváním . Náležitosti pozvání
doporučujeme konzultovat na kanadském zastupitelském úřadě.
Každý návštěvník Kanady může být na letišti nebo jiném hraničním přechodu podroben interview, jehož smyslem je zjistit charakter jeho cesty do Kanady a způsob jejího finančního krytí. Imigrační úředník by neměl mít pochyb o pravdivosti deklarovaného účelu cesty, o jejím časovém omezení. Za návštěvníka může být považován pouze ten, kdo má v úmyslu v Kanadě pobývat přechodně. Pokud se návštěvník neprokáže zpáteční letenkou, dostatečným krytím svých nákladů ani pozváním od kanadského subjektu či jinak zpochybní turistický účel své cesty, může mu být odepřen vstup do Kanady. Po odepření vstupu bude na nezbytnou dobu umístěn do tzv. centra zadržených osob.
Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje.cadpredpisyOmezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny není, na rozdíl např. od USA, stanoveno. Nicméně se doporučuje v případě dovozu vyšší částky kanadské i jiné měny v hotovosti učinit o této skutečnosti prohlášení u celních úředníků.Předměty, které podléhají určitému omezení při jejich dovozu do Kanady, lze rozdělit do tří skupin:
1. Předměty zakázané - jako jsou např. předměty představující dětskou pornografii, propagandu nesnášenlivosti a rasové nenávisti, narkotika, padělané peníze či automatické zbraně.
2. Předměty, které lze dovést pouze s povolením kanadských úřadů či potvrzením úřadů zemí, z nichž předměty pochází. Povolovací režim či požadavek na příslušná potvrzení se vztahuje např. na dovoz živých zvířat, rostlin, potravin, zbraní, předmětů kulturní hodnoty apod. (Též viz níže).
3. Kategorie předmětů či zboží, jejichž dovoz je kontrolován co do množství. Spadají sem některé potraviny /hovězí či mléčné výrobky, některé druhy čerstvého ovoce, čerstvá zelenina/ či ohrožená zvířata nebo rostliny.Osvobození od cel při dovozu zboží se vztahuje na věci osobní spotřeby potřebné pro délku pobytu a částky do hodnoty 750,-CAD. Je možno dovážet cigarety do 200 ks či 50 ks doutníků, alkoholické nápoje do objemu 1, 5 l v přípaadě vína nebo 1,14 l v případě lihovin, nebo maximálně 24 (355ml) plechovek/ lahví piva. Celní sazby při nadměreném dovozu zboží či lihovin se pohybují okolo 30 % z hodnoty zboží.Je nutné upozornit na přísné omezení dovozu potravin, zejména ovoce a zeleniny, kde se doporučuje dát přednost ovoci sušenému či konzervovanému nebo konzervované zelenině. U některých druhů ovoce či zeleniny, masa a mléčných výrobků je často vyžadováno předem, před vstupem na území Kanady vydané povolení k dovozu. Dovoz některých potravin je zakázán zcela, jako tomu je u jablek, jahod, meruněk či brambor. Uplatňují se i množstevní omezení s tím, že při překročení dovoleného množství lze uložit celní zatížení od 150% do 350%.Stanovení povinnosti doložit dobrý zdravotní stav dovážené věci se vztahuje i na dovoz zvířat. Např. u koček je nutné veterinární potvrzení že zvíře netrpí vzteklinou. Další náležitosti veterinárního potvrzení se liší v závislosti na tom, zda je kočka dovážena
ze země, kde se vyskytuje vzteklina či nikoli. Je též možné nechat kočku očkovat v Kanadě - poplatek činí 30,- CAD. Obdobně se postupuje při dovozu psů.Rovněž dovoz rostlin podléhá značným omezením a je nutno jej konzultovat s kanadským zastupitelským úřadem.
Pokud se dováží jakékoli jídlo, rostliny, zvířata/ryby a výrobky z nich, je nutné tyto položky uvést do celního prohlášení, která jsou rozdávána cestujícím na palubách letadel před přistáním v Kanadě. V případě nedodržení předpisů je většinou zboží zabráno a zlikvidováno na náklady návštěvníka a rovněž může být uložena pokuta (pokud porušení předpisů nedosáhne stupně nebezpečnosti trestného činu).Obecně celní předpisy Kanady odpovídají standardu západních států s výraznějším omezením v oblasti péče o ochranu životního prostředí a zdraví.zdravtelcislaMezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče a proto by důležitou součástí cest do Kanady mělo být včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Náklady na lékařské ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR velmi vysoké. Úroveň péče však v některých aspektech - jako např. dlouhé čekací lhůty v nemocnicích, nemožnost poskytnutí potřebné péče bez uzavření zdravotního pojištění - neodpovídá evropskému standardu.Důležitá telefonní čísla:
- policie, záchranná služba, požáry : 911,
- informace o telef. číslech v provincii, v níž se volající nachází: 411,
- informace o telef. číslech v jiné provincii, než ve které se volající nachází: 1(kód volané provincie) 555 1212.specifikaSpecifika cestování v Kanadě jsou určena zejména rozlohou Kanady, koncentrací obyvatel v pásmu cca 250 km podél hranic s USA (v tomto pásmu žije 90 procent obyvatel Kanady) a na druhé straně rozsáhlými územími s minimálním zalidněním, a s tím souvisejícími vzdálenostmi mezi turisticky atraktivními místy - od několika stovek km až k tisícikilometrovým vzdálenostem (např. Montreal-Vancouver - 4 769 km, Montreal - Calgary - 3 760 km, Montreal - Toronto - 571 km, Toronto - Niagárské vodopády - 120 km). Severní území Kanady jsou neobydlená a bežnými prostředky nedostupná. K dalším místním zvláštnostem náleží dlouhotrvající zima, obvykle od měsíce října do května s teplotami klesajícími bežně pod minus 20 C, ve vnitrozemí až minus 30 C, která je tak pro turistiku nevhodná. Při pobytu v kanadských národních a provinčních parcích je nutné dodržovat příslušné předpisy, stanovující m.j. podmínky pohybu a chování v těchto parcích, úhradu poplatků za pobyt v nich, podmínky lovu zvěře a rybolovu - jen na základě povolení. V parcích a lesích se vyskytuje jedovatý plazivý břečťan, místa jeho výskytu jsou většinou označena tabulkami "poison ivy". Při pobytu v lese hrozí napadení medvědy. Vzhledem k nadměrnému výskytu hmyzu v zalesněných oblastech Kanady i v blízkosti vodních zdrojů se doporučuje vybavit se dostatkem účinných repelentních přípravků.
Výše uvedená specifika (překonávání značných vzdálenostních rozdílů, klima, celkové životní prostředí, náklady na cestování) zdůvodňují nižší úroveň infrastruktury pro turistiku ve srovnání např. se západní Evropou nebo i se Spojenými státy americkými.Celková bezpečnostní situace v Kanadě je dobrá a při běžných cestách nehrozí turistům zvýšené nebezpečí. Výjimku může tvořit pobyt v odlehlých částech velkých měst, případně v řídce obydlených oblastech. Důležité je vybavit se přesnou aktuální adresou a telefonním spojením na případné přátele a příbuzné, které hodlají cestující navštívit.
V Kanadě neexistuje centrální evidence obyvatel a české ani kanadské úřady často nemohou být ve vyhledávání adres a telefonického spojení nápomocny, současně i s ohledem na časté cestování a stěhování místních obyvatel. Je vhodné si poznačit na náhradním místě číslo cestovního dokladu a poznamenat si důležitá telefonní čísla v zemi.Závěrem se opakují některá zásadní fakta, které je nezbytné zohlednit při cestování do Kanady:
- vízová povinnost,
- nutnost zpáteční letenky, zakoupené před cestou do Kanady,
- nutnost cestovního zdravotního pojištění,
- dostatečné finanční vybavení na pobyt a cestu na velkých vzdálenostech spojené s vysokými dopravními a pobytovými náklady,
- respektování přísných imigračních, celních předpisů a vnitřních zákonů Kanady a upozornění s prioritním důrazem na zákaz přijetí zaměstnání či zahájení studia bez povolení k pobytu, které je možné získat jen na ZÚ Kanady mimo území Kanady, a vyvarování se snahy o nepovolený vstup do USA z území Kanady,
- dobrá příprava celkové organizace individuální turistiky ještě před příjezdem do země,
- dobrý zdravotní stav a bezúhonnost cestovatele.

Přehled médií v zemi

Kanada
< V Kanadě existuje jediná celostátní tisková agentura Canadian Press (CP) a paralelně existuje elektronická tisková agentura Canadian NewsWire. Tiskový koncern Southem Publ. (viz níže) spravuje vlastní tiskovou agenturu Southam News, která pokrývá převážnou část Kanady a USA.. Provázanost severoamerického kontinentu a skutečnost, že kanadská média v hojném počtu přebírají agenturní zprávy ze zahraničí, má za následek, že v denním tisku je možné nalézt více odkazů na agentury AP, Reuters či AFP než na domácí agentury. Obecně lze konstatovat, že zahraniční zpravodajství kanadská média povětšinou přebírají z agentur AP a Reuters, přičemž domácí z CP či Southam News.
B. Tištěná média
V Kanadě existuje přes 500 periodik, které vychází především na regionální případně provinční úrovni. Celostátní deníky vychází v Kanadě pouze dva – Globe and Mail a National Post. U těchto deníků je zahraniční a domácí zpravodajství vyvážené u všech ostatních deníků dominuje domácí zpravodajství. Obecně zahraničněpolitickému zpravodajství dominuje s ohledem na polohu Kanady zpravodajství z USA, poměrně příznačná je celková rezervovanost kanadských médií k Evropské unii. Quebecká média se věnují evropským otázkám v poněkud širší míře, ale unijní otázky jsou quebeckým médiím rovněž značně vzdáleny. Pro většinu kanadských deníků je příznačná nestranná žurnalistika, případné komentáře jsou vždy výrazně označeny. Žádné kanadské médium nemá v Praze svého stálého dopisovatele. Pro ilustraci – list Globe and Mail má ve světě 14 stálých dopisovatelů, z čehož tři jsou ve Washingtonu. Českou republiku pokrývá korespondent Globe and Mail z Londýna, National Post a Ottawa Citizen mají společného dopisovatele pro Střední Evropu v Budapešti.
V průběhu 90. let si Globe and Mail vydobyl pozici nejprestižnějšího kanadského deníku a představuje nejserióznější kanadské médium. Z nepřeberného množství provinčních listů je nutno zmínit následující deníky: nejčtenější kanadské noviny Toronto Star, Toronto Sun, Ottawa Citizen, hlavní francouzsky psané deníky La Presse a Le Journal de Montreal, montrealský anglicky psaný The Gazzette, dále Edmonton Journal, Winnipeg Free Press, Calgary Herald, The Chronicle-Herald (provincie Nové Skotsko), The Telegram (Newfoundland) a St. John Times (Nový Brunswick).
Náklady největších kanadských deníků:Jméno, místo vydání náklad v týdnu náklad víkendového vydáníToronto Star, Toronto 446.000 671.500Globe and Mail, Toronto 336.500 402.700Le Journal de Montreal, Montreal 261.800 322.000National Post, Toronto 243.000 285.200Toronto Sun, Toronto 219.500 360.300La Presse, Montreal 193.150 283.200Vancouver Sun, Vancouver 187.000 244.300The Province, Vancouver 161.400 197.400Ottawa Citizen, Ottawa 140.150 177.500The Gazette, Montreal 138.000 173.000Edmonton Jourmnal, Edmonton 136.200 159.000Winnipeg Free Press, Winnipeg 120.000 173.500Calgary Herald, Calgary 113.000 145.000The Spectator, Hamiltoin 107.300 125.000Le Journal de Quebec, Quebec 98.800 125.300Le Soleil, Quebec 84.000 116.700The Chronicle, Halifax 89.900 89.900Pozn.: ZÚ Ottawa a GK Montreal pravidelně monitorují listy: Globe and Mail, National Post, Ottawa Citizen, Le Devoir, La Presse, The Gazzette a Le Soleil.
Navzdory početnosti periodik mnohé z nich spadají pod stejného vlastníka a proto lze vysledovat značnou podobnost editorialů např. National Post a Ottawa Citizen apod. Největším vydavatelem je Southam Publications (CanWest Global) pod který spadá mimo jiné The Gazette, National Post, Ottawa Cititzen, Calgary Herald a Edmonton Journal. Druhým největším je SunMedia, pod které spadají všechny listy Sun – Toronto Sun, Ottawa Sun apod. Bell Globemedia vlastní pouze list Globe and Mail, nicméně zdárně podniká v oblasti kabelové televize a mezi vydavateli má jedny z největších zisků a Torstar Corporation vlastní Toronto Star a listy v blízkém okolí Toronta (Hamilton, Guelph, Kitchener).
Mezi hlavní kanadské týdeníky patří Maclean´s, který se zaměřuje převážně na vnitrostátní dění a aktuální zahraničněpolitické otázky. Kromě politických témat se zabývá v hojné míře kulturou, ekonomikou a sportem.
C. Televize a rozhlasJediná celostátní a zároveň i veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice v Kanadě je Canada Broadcasting Corporation známá pod zkratkou CBC (v provincii Quebec – SRC – Societé Radio Canada). Ostatních několik desítek televizních a stovek rozhlasových stanic je soukromých a působí regionálně s výjimkou televizní stanice původních obyvatel Kanady APTN, jejíž vysílání je rovněž celostátní a produkce je z části hrazena z veřejných rozpočtů. Dalším specifikem Kanady je provázanost s USA, tudíž nejenže značná část kanadských stanic je vlastněná Američany, ale i ryze kanadské televizní stanice vysílají americkou programovou skladbu.

Krajané

Krajané v Kanadě
< První kontakty Čechů s Kanadou se uskutečnily již v 18. století, kdy z jihu přišli do severních oblastí Moravští bratři a zakládali tam první misie (první - neúspěšná - byla založena již v roce 1752; největší z nich v Ontariu na Thames River vydržela až do roku 1902). K první výrazné emigrační vlně z našich zemí došlo po roce 1860, jednalo se především o chudé lidi z vesnic, kteří v Americe hledali zemi zaslíbenou. Největší příliv krajanů do Kanady nastal po roce 1920, neboť Kanada měla tehdy velmi liberální imigrační politiku. Za prací se stěhovaly celé rodiny především z Moravy a Slezska. V roce 1931 se k českému a slovenskému původu v Kanadě hlásilo již více než 30 tisíc lidí.
Nejstaršími krajanskými spolky byly Sokolská župa kanadská, založená již v roce 1911, a Československý podpůrný spolek ve Winnipegu z roku 1913. Nejaktivnějším byl Československý podpůrný spolek v Montrealu, který již pořádal řadu kulturních akcí. Aktivní byli v té době hlavně Slováci, neboť Čechů bylo poměrně málo.
Doba německé okupace znamenala nový příliv krajanů do Kanady. Všechny krajanské spolky se tehdy semkly a organizovaly sbírky na ochranu republiky.
Těsně po okupaci Československa se v Chicagu sešla čtyřčlenná delegace z Toronta (G. K. Pokorný, K. Buzek, A. Springl, G. Přístupa) s prezidentem Benešem. Toto setkání mělo velký význam, neboť inspirovalo k vytvoření společného výboru krajanů. 25. 6. 1939 se v Torontu konal první československý kongres, kde byl položen základ Národní aliance Slováků, Čechů a Podkarpatských Rusínů, za války přejmenované na Československé národní sdružení, předchůdce dnešního Českého a slovenského sdružení v Kanadě.
Za války sdružení výrazně pomáhalo československému odboji a organizovalo i řadu sbírek na pomoc Červenému kříži. Horlivost Slováků začala upadat a do popředí se dostali čeští emigranti. Po osvobození bylo rozhodnuto, že sdružení bude pokračovat ve své činnosti i v době míru. Činnost se začala dále rozvíjet po komunistickém puči, kdy do Kanady začalo přicházet množství nových, většinou politických emigrantů (statistiky uvádějí počet až 300 tisíc). V tuto dobu vznikaly i další krajanské spolky.
Největší počet krajanů do Kanady přišel ve velké emigrační vlně z roku 1968. Většina z nich však usilovala o rychlou integraci do kanadské společnosti a jejich potřeba sdružovat se ve spolcích nebyla tak silná. Při posledním sčítání lidu se v Kanadě k české nebo slovenské národnosti přihlásilo 55.530 osob, k československé národnosti 18.320 osob. Krajanská komunita v Kanadě je tak třetí největší českou krajanskou komunitou na světě.Krajanské spolky
V současné době je v Kanadě registrováno celkem 8 krajanských spolků. Nejvýznamnějším z nich je České a slovenské sdružení v Kanadě. České a slovenské sdružení v Kanadě sídlí v Torontu a má celkem 14 poboček po celé Kanadě. Předsedou je dr. Josef Čermák. Členové ČSSK se aktivně zapojují do procesu řešení různých problémových okruhů v ČR, které se jich dotýkají a jejichž současný stav nepovažují za ideální. Jedná se především o možnost dvojího občanství, restituce, volební právo a vytvoření podmínek pro návrat osob v důchodovém věku do ČR. V období předsednictví paní Blanky Rohnové (1995 - 1999) začalo ČSSK intenzivněji vystupovat jako lobby ve prospěch ČR. Podporovali vstup ČR do NATO, obhajovali ČR před údajnou diskriminací Romů, pořádali sbírky ve prospěch Moravy postižené záplavami. Později se však situace poněkud zhoršila, neboť v listopadu 1999 byl na mnoho institucí v ČR zaslán otevřený dopis kritizující nevybíravými slovy situaci v ČR. Hlavní stížnosti se týkaly zákona o občanství, blokování oprávněných restitucí, možnosti volit pouze v ČR, nedostatečného potrestání bývalých komunistů, špatně provedené privatizace, legislativy a brutality a nepravd ve sdělovacích prostředcích. Dopis vyvolal velkou diskusi ve vládě i v Parlamentu ČR. Ne všichni krajané se s ním však ztotožnili. V současné době se vztahy opět zlepšily. ČSSK pořádá každé dva roky kongres, na který pravidelně zve zástupce politického i veřejného života ČR.
Dalším významným spolkem je Masarykův ústav, který sídlí na torontském předměstí Masaryktown a zaměřuje se na uchování českého jazyka a tradic, pořádá kurzy češtiny, půjčuje české knihy a videokazety a vydává čtrnáctideník v češtině Nový domov. Jeho stávajícím předsedou je Jan Trávníček.
Komenského institut v Montrealu se rovněž snaží o propagaci české kultury a soustředí se zejména na českou hudbu.
K aktivním spolkům s celokanadskou působností patří také Sokol Kanada, který má celkem 4 jednoty (Toronto, Ottawa, Montreal, Kitchener-Waterloo-Guelph) a jeho župním starostou je Jiří Kořistka, a Společnost pro vědy a umění s pobočkami v Ottawě, Torontu, Montrealu, Edmontonu a Vancouveru. Poslední tři spolky jsou menší a mají pouze lokální působnost - Český kulturní klub v Ottawě, Československá podpůrná jednota ve Winnipegu a Nové divadlo v Torontě.Krajanský tisk
V Kanadě vychází celkem 11 krajanských novin a časopisů, z nichž nejvýznamnější jsou Nový domov (nejčtenější časopis, příspěvky stálých spolupracovníků, články z krajanského tisku v USA), Kanadské listy (nižší úroveň, přetisk článků z českých, slovenských a jiných krajanských periodik, články o legionářích) a Satellite (kritika dění v ČR).Krajanské osobnosti
Nejvýraznější kanadskou osobností českého původu je bezpochyby spisovatel Josef Škvorecký. Ale i kromě něho žije v Kanadě řada významných krajanů. Patří k nim i dr. Josef Čermák, stávající předseda ČSSK. V Kanadě žije již 50 let a angažuje se velmi především v dění Torontské univerzity. Založil oddělení slavistiky a české a slovenské literatury a zasloužil se o výměnné pobyty studentů z Kanady a ČR. Za tuto práci mu byla v loňském roce udělena cena Arbour Award. Josef Čermák pořádá i mnoho kulturních akcí pro krajany v Kanadě, poskytuje právní rady a navštěvuje osamělé a nemocné. Za obětavou práci mu v roce 1989 byla udělena Masarykova cena, udělovaná Kanaďanům českého a slovenského původu, kteří dosáhli významných úspěchů v jakémkoli odvětví lidské činnosti, a Kanaďanům jakéhokoli původu, kteří se zasloužili o svobodné Československo nebo obohatili život Čechů a Slováků v Kanadě.
Známým krajanem je i Rudolf Maštalýř, bývalý aktivní sportovec (volejbal, atletika, lyžování, šerm) a Sokol, který se po svém příchodu do Kanady v roce 1968 ihned aktivně zapojil do krajanského dění, pomáhal založit Sokol, působil v ČSSK a byl i nadšeným divadelníkem.
Lubor Zink je významný novinář a spisovatel, činný ve druhém a třetím odboji. Za války pracoval na Velvyslanectví ČR v Londýně a později na tiskovém odboru MZV a zasadil se o vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studenstva. Je nositelem medaile Za zásluhy udělené prezidentem republiky Václavem Havlem a v roce 1999 získal i Cenu Jana Masaryka Gratias Agit.
Manželé Karel a Olga Velanovi jsou úspěšní kanadští podnikatelé (ventily a armatury), aktivní taktéž v krajanském hnutí, kde podporovali hlavně koncerty české klasické hudby. Významně podporovali Výbor dobré vůle Olgy Havlové. Za svou činnost byli v roce 1998 rovněž oceněni Cenou Jana Masaryka Gratias Agit.
Jan Waldauf je dlouholetý kanadský sokolský činovník a nejvýznamnější představitel sokolstva v zahraničí. Kromě své celoživotní práce v Sokole je také členem několika krajanských sdružení. Za tuto svou činnost je v současné době Senátem České republiky navržen na udělení státního vyznamenání - Řádu TGM.

Zastoupení Kanady v ČR

Kanada - Velvyslanectví Kanady (Praha 6)
< 160 00tel: 272 101 800
fax:
General: 272 101 890
Political / Public Affairs: 272 101 896
Visas: 272 101 890
Administration: 272 101 898
Technical Cooperation / Trade: 272 101 894
e-mail: canada@canada.cz
visa@canada.cz /visa matter/
web: www.canada.cztitulářJ.E.p. Bruce JUTZI
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.30 - 12.30 13.30 - 16.30 /Po-Pá/

Zastoupení ČR v Kanadě

Kanada - Velvyslanectví OttawaKanada - Honorární konzulát CalgaryKanada - Generální konzulát Montreal

Zajímavosti

KANADA: Koncert mladých umělců<<6. března 2005 se u příležitosti 155. výročí narození T.G. Masaryka konal tradiční koncert mladých umělců, který uspořádaly krajanské společnosti působící v Montrealu ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR.
V koncertním sále hudební akademie Vincenta d´Indy Montreal se představili mladí umělci českého původu – klavírista Martin Karlíček, talentová cellistka Kateřina Juráskova a desetiletý Alaric D´Antos, syn českého krajana, který studuje zpěv, ale také klavír a flétnu. V repertoáru předvedli díla A. Dvořáka, L. Janáčka, W. A. Mozarta, J. Strausse, K. Szymanowského a C. Francka. Hosty slavnostního večera byly zástupci krajanské komunity, členové konzulárního sboru a představitelé montrealských kulturních institucí.Zprávu zaslal Generální konzulát ČR v Montrealu

Kanada

Anticosti

Baskická velrybářská stanice Red Bay

Historická čtvrť Starého Québecu

Historické centrum Lunenburgu

Jogginské fosilní útesy

Kanadské Rocky Mountain Parks

Kanál Rideau

Kluane / Wrangell-St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek

Krajina Grand Pré

Mezinárodní mírový park Waterton-Glacier

Mistaken Point

Národní historické místo L’Anse aux Meadows

Národní park Dinosaur

Národní park Dřevěný buvol

Národní park Gros Morne

Národní park Miguasha

Národní park Nahanni

Pimachiowin Aki

Psaní na kameni / Áísínai’pi

SGang Gwaay

Skok z hlavy do bufala