Spojené státy americké

23 UNESCO památek • Amerika

Zobrazit na mapě Prozkoumat památky

0 UNESCO památek

Amerika světadíl

0 členů navštívilo

UNESCO památky

UNESCO památky v zemi Spojené státy americké

Zobrazit na mapě

🏛️ Kulturní · od 2019

Taos Pueblo

Mapa země

Všechny památky – Spojené státy americké

Otevřít v mapě světa

Encyklopedické informace

UNESCO památky – Spojené státy americké

Cestování

Spojené státy americké
< a) VízaVízum lze obdržet na velvyslanectví či konzulátu USA v cizině. Českým občanům doporučujeme vyřídit si vízum v dostatečném předstihu na velvyslanectví USA v Praze. Vízum lze získat na základě řádně zdůvodněného účelu cesty. Nutná je osobní návštěva velvyslanectví, kterou je třeba předem telefonicky sjednat na telefonní lince Visa Centra 900 389 042.Poplatek za podání žádosti o vízum typu B-2 činí 100,- USD. Tento druh víza je vydáván obvykle s dobou platnosti až na 10 let. Při udělení víza do českého cestovního pasu je vhodné vzít v úvahu to, že cestovní pas musí být po uplynutí doby jeho platnosti odevzdán příslušným úřadům ČR, a to i v případě, že se v něm nachází platné vízum USA. Následně je nutné požádat si o vydání nového víza USA. Proto MZV ČR doporučuje občanům ČR, aby si před podáním žádosti o vízum USA obstarali nový cestovní pas s dobou platnosti 10 let.Pozvání k turistické cestě ověřené americkým notářem (Notary Public) není při žádosti o turistické vízum povinné, ale jeho předložení je užitečné především u osob bez pracovního poměru vč. studentů, čerstvých absolventů škol a důchodců.Od srpna 2003 byla nově zavedena vízová povinnost i při tranzitu přes USA do třetích zemí.V souvislosti s existující dohodou o podpoře a ochraně investic sjednanou mezi ČR a USA, mohou žádat přímí investoři k cestám do USA o vydání víza typu E-2 umožňující dlouhodobý pobyt (až do 15 let) k provádění péče o investici. Český investor však musí mít většinový majetkový podíl. Manažeři poboček českých podniků působících v USA mohou cestovat na vízum typu L v případě, že pobočka za ně podá nejdříve žádost doloženou požadovanými doklady imigračním orgánům v USA. Po schválení žádosti vydá americký konzul v ČR vízum opravňující manažera rovněž k dlouhodobému pobytu v USA.Výkonní umělci nemohou cestovat k výkonu výdělečné umělecké činnosti v USA s použitím turistického víza. Doporučujeme cestu organizovat ve spolupráci s kvalifikovanou uměleckou agenturou, ev. americkým partnerem v dostatečném časovém předstihu.O studentské vízum je třeba požádat jestě před odletem na velvyslanectví USA v Praze. Změnu víza typu B na studentské vízum (F a M) na území USA je možno provést pouze v odůvodněných případech, a pouze těm osobám, které o svém úmyslu případně studovat informovaly imigračního úředníka při příletu do USA, jenž tuto skutečnost vyznačí do hraniční průvodky (formulář I-94). Změnu není možno provést v případě, že cizicen již studium započal (je tedy třeba nejprve vyčkat souhlasu INS, a teprve poté začít studovat.)K poskytování oficiálních informací o platných podmínkách pro vstup a pobyt českých občanů na území USA je kompetentní konzulární úsek velvyslanectví USA v Praze (např. viz http://www.usembassy.cz) a Visa Centrum na tel: 900 389 042.b) Vstup na území USAMezi hlavní americké orgány zodpovědné za ochranu hranic patří Úřad pro cla a ochranu hranic (Bureau of Customs and Border Protection, viz www.immigration.gov) a Úřad pro imigraci a celní správu (Bureau of Immigration and Customs Enforcement - BICE). Imigrační kontrole na hraničních přechodech při vstupu na území USA je nutné předložit vyplněnou imigrační kartu I-94 a vyplněnou celní deklaraci 6059B a nově i formulář týkající se nemoci SARS. Formuláře obdrží cestující na palubě letadla nebo přímo na hraničním přechodu. Je důležité, aby doklady byly vyplněny anglicky, ve všech rubrikách a správně. Nesprávné nebo nepravdivé vyplnění formulářů může způsobit komplikace při rozhodování o povolení vstupu na území USA a může vyústit v zamítnutí vstupu. Pokud cestovatel dokladu nerozumí, je v jeho zájmu požádat o pomoc spolucestujícího nebo člena posádky letadla.Udělení víza znamená pouze možnost přicestovat na hranice USA a požádat o vstup do země, pohovor s úředníkem je druhým stupněm kontroly. Imigrační úředník má široké rozhodovací pravomoci a může rozhodnout i o nevpuštění cestovatele s platným vízem na území USA. Na umožnění vstupu na území USA nemá držitel víza právní nárok. V průběhu pohovoru je nezbytné odpovídat na kladené otázky a současně být aktivní a energicky hájit své postavení. V případě pochybností o správnosti postupu je možné kdykoliv žádat o přítomnost nadřízeného (supervisor). Občan ČR má právo spojit se s velvyslanectvím či konzulátem ČR kdykoliv během pohovoru. Pokud imigrační úředník zamítne vstup na území USA, může cestovatel dobrovolně odjet nejbližším spojem do ČR (v tomto případě podepisuje prohlášení, že je ochoten se vrátit, resp. se vzdává práva žádat o vstup na území USA) nebo žádat o slyšení před imigračním soudcem. V druhém případě však může být držen ve vazbě až do termínu slyšení, které může proběhnout i několik týdnů po příjezdu. V případě negativního rozhodnutí imigračního soudce následuje deportace a zrušení platnosti víza.Od 5.1.2004 zavádí Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost USA program US-VISIT, v rámci kterého budou na hraničních přechodech odebírány biometrické údaje všech osob, které vstupují do USA a které podléhají vízové povinnosti. Každý cestující se musí při vstupu do USA podrobit digitálnímu vyfotografování a sejmutí otisků prstů. Stejná procedura bude postupně zaváděna taktéž při vycestování z USA. Tato procedura má do budoucna umožnit efektivněší kontrolu vstupu a délky pobytu v USA osob s vízovou povinností a dále kontrolu nad osobami, které se v USA zdržují nelegálně a neodcestovaly ve stanoveném termínu.Po povolení vstupu připne imigrační úředník kartu I-94 do pasu cestovatele a vyznačí na ní dobu, po kterou cestovatel může legálně pobývat na území USA. Dodáváme, že je třeba odlišovat tzv. použitelnost víza (datum ve vízu - u turistických víz až na 10 let) od doby povoleného pobytu (datum uvedeného ve formuláři I - 94). Překročení doby povoleného pobytu je porušením imigračních předpisů s dalekosáhlými následky (viz kapitola c).Maximální doba pobytu, na kterou může být pobyt držiteli turistického víza (B-2) povolen, činí 6 měsíců. Pobyt na vízum B-2 je možno prodloužit maximálně o dalších 6 měsíců, a to pouze v případě, že cizinec prokáže, že mu v odjezdu brání nepředvídatelné okolnosti (např. hospitalizace) a současně doloží, že pro prodloužený pobyt disponuje dostatečnými finančními prostředky.c) Rizika při překročení povolené doby pobytu a ilegálním zaměstnání v USAMinisterstvo zahraničních věcí České republiky upozorňuje na to, že při opuštění území USA je nutné věnovat zvýšenou pozornost odevzdání karty I-94(formulář o povolené době pobytu na území USA) příslušným imigračním úředníkům. Tato karta musí být při opuštění území USA vždy odevzdána, neboť tímto způsobem je evidována délka pobytu na území USA. V případě, že by k odevzdání evidenční karty nedošlo, nebude existovat doklad o ukončení pobytu na území USA, tedy zejména o tom, že pobyt byl ukončen řádně a včas v rámci povolené doby pobytu. Osoba, která není schopna prokázat, že území USA opustila včas, nebude na území USA při další návštěvě vpuštěna, bude vrácena zpět do země, ze které přicestovala, a současně jí bude zrušeno platné vízum.Pokud návštěvník neopustí do stanoveného termínu USA, první den po vyznačeném datu na formuláři I-94 jeho vízum pozbývá platnosti bez ohledu na to, zda se jedná o víceleté vízum k opakovaným vstupům. Jeho pobyt v USA je od té doby ilegální. Od tohoto dne, při jakékoliv náhodné kontrole policejními nebo imigračními orgány, může být návštěvník zadržen. Po zadržení je umístěn do místního vězení nebo tzv. detenčního střediska INS, kde čeká několik týdnů až měsíců na slyšení před imigračním soudcem a následnou deportaci zpět do ČR. Ode dne rozhodnutí imigračního soudce do dne deportace může cizinec strávit ve vězení další 3 měsíce. Případy, kdy český občan byl vězněn INS až půl roku nejsou výjimkou.Překročení pobytu o 180 dní až 1 rok má za následek automatické odepření vstupu do USA po dobu 3 let, překročení povolené doby pobytu o více než 1 rok má za následek zákaz vstupu do USA po dobu 10 let. Pokud je cestovateli nařízena deportace nebo mu je umožněno z USA dobrovolně odcestovat (voluntary departure) a ten ze Spojených států neodcestuje, může být pokutován částkou USD 500,- za každý den neoprávněného pobytu v USA.Vzhledem k množícím se případům ilegální práce českých občanů v USA a především s ohledem na přísné sankce ze strany úřadů USA, důrazně upozorňujeme všechny návštěvníky Spojených států amerických, že v případě příjezdu do USA za účelem turistického pobytu (turistické vízum B-2) je vykonávání jakékoliv práce ilegální.V případě sjednání práce agenturou doporučujeme prověřit si její serióznost a zkušenosti v této oblasti, neboť hlavním smyslem činnosti mnoha agentur je bohužel často pouze lukrativní finanční výdělek. Podmínky, v nichž poté klienti těchto agentur přežívají jsou velmi tristní. Realitou bývá ubytování v přeplněných a špinavých ubytovnách, vzájemné okrádání spolubydlících, 12 hodinová pracovní směna 6 krát týdně a z každého výdělku nepřiměřené srážky za bydlení, dopravu, stravu, zprostředkování práce atd. Organizátoři nelegálního zaměstnávání často “svým zaměstnancům” zadržují pasy, nutí je pořizovat si padělané doklady nebo krást v obchodech.Stovky českých občanů jsou při ilegální práci každý rok zadrženi policejními orgány. Velká většina z nich stráví několik příštích měsíců ve vazbě či vězení, často ve společnosti pachatelů závažné trestné činnosti a bez možnosti kontaktu s vnějším světem. Americký soudní a vězeňský systém je založen na represivním přístupu vůči pachatelům trestné činnosti a práva vězněných osob tomu odpovídají.Z výše uvedeného vyplývá následující doporučení:
- v žádném případě nepracujte v USA ilegálně;
- ověřte si serióznost zprostředkovatelských agentur a cestovních kanceláří;
- získejte před odjezdem do USA alespoň základní znalosti angličtiny; bez nich budete naprosto závislí na zvůli zprostředkovatelů práce, v případě zadržení a soudního procesu pak na nízké úrovni překladatelského servisu americké justice. V naprosto bezvýchodné situaci se nachází člověk bez znalostí angličtiny ve vazbě a vězení;
- v případě opomenutí těchto doporučení čelíte shora uvedeným následkůmcadpredpisyJe striktně zakázán dovoz většiny druhů potravin a zemědělských výrobků (včetně svačiny z letadla). Je dovoleno dovážet pečivo vč. chleba a tvrdé a uzené sýry (ne tvaroh). Dále je možné dovážet konzervované ovoce v originálních obalech a rovněž průmyslově konzervované maso (v originálním balení). Z povolených poživatin lze dále jmenovat dovoz cukrovinek (ne plněných), pražených kávových bobů, suché rýže, čaje, sušeného koření. Nalezené nelegálně dovezené potraviny budou zabaveny a bez náhrady zničeny. Podrobné pokyny pro dovoz věcí do USA naleznete na internetové adrese celní služby www.customs.govDovoz předepsaných léků pro osobní potřebu je až na výjimky dovolen. Nedoporučuje se brát s sebou jakýkoli nůž, který může být považován za zbraň. Je zakázán dovoz narkotik. Při dovozu zbraně povolené v USA pro sportovní či lovecké účely není třeba mít povolení od úřadů USA. V případech dovozu ostatních cenných věcí je třeba žádat o povolení Ministerstva financí. Více informací je k dispozici na internetové adrese www.atf.treas.govPři dovozu domácích zvířat musí být prokázáno, že netrpí na člověka přenosnou infekční nemocí. Očkování proti vzteklině není nutné u dovozu zvířat z oblastí nepostižených vzteklinou. V případě i drobného zranění domácího zvířete je nutné, aby zranění bylo odborně ošetřeno. U některých domácích zvířat mohou být uplatněna i přísnější omezení (zejména u ptáků a plazů), další druhy zvířat je přísně zakázáno do USA dovážet. Není dovoleno dovážet bez povolení rostliny a neupravená semena.Dovoz i vývoz finančních prostředků v částkách převyšujících USD 10 000,- je třeba deklarovat na celním dotazníku (Customs Form 4790). Návštěvníci musí deklarovat celkovou hodnotu všech dárků a předmětů komerční povahy, vč. vzorků, které do země přivážejí. Do USA lze bezcelně přivézt všechny osobní věci návštěvníka a dále na osobu 100 doutníků a 200 cigaret - karton (výjimkou jsou tabákové produkty z Kuby, které je zakázáno přivážet do USA) a dále 1 litr alkoholu na osobu starší 21let. Dovoz předmětů v hodnotě do 100,- USD je osvobozen od cla. Na předměty v hodnotě od USD 100,- do USD 1000, - se vyměřuje desetiprocentní clo.Při příjezdech do USA přes jiné než letecké hraniční přechody byl zaveden poplatek za vstup na území USA (za formulář I-94) ve výši cca USD 6,- na osobu, resp. při turistických cestách z Kanady USD 16,- na osobu nebo USD 32,- za rodinu.zdravtelcislaV USA se při vytáčení telefonního čísla nejprve volí 1, pak směrové číslo oblasti (obvykle uvedeno v závorce) a dále samotné sedmimístné telefonní číslo. Při použití telefonního automatu stojí místní hovor cca USD 0,50 a do ČR cca USD 1,32/min. Telefonní čísla začínající 1-800 nebo 1-888 jsou zdarma. Telefonní číslo může být uvedeno kombinací čísel a písmen. Písmena jsou abecedně seřazena na číselných tlačítcích telefonu (např. č. 2 znamená také A,B nebo C). Při telefonování na účet volaného volejte 1-800-COLLECT.Policie, záchraná služba, požárníci: 911 (na celém území USA)Informace o telefonních číslech v USA: 1+888+555-1212 nebo 411specifikaDopravaNejlevnější dopravní prostředek v USA je autobus. Při jeho použití je však nutné zachovávat opatrnost s ohledem na časté krádeže a možné přepadení v okolí zastávek.Zapůjčení automobilu je vázáno na vlastnictví kreditní karty, ev. složení zálohy a předložení mezinárodního, případně i českého řidičského průkazu. Telefonicky či prostřednictvím internetu si lze před cestou do USA půjčení auta předem zařídit. Nejrozšířenějšími celostátními autopůjčovnami jsou např. Hertz, Avis, Dollar, Alamo, Budget, Enterpsise, Thrifty atd. Některé z těchto firem mají i české pobočky. Ceny jsou stanoveny dle délky půjčení a třídy vozu, s možností různých slev. Je nutné řádně porozumět a pečlivě si pročíst podepisovanou smlouvu zvláště vzhledem k možnému omezení ujetých mílí, případně omezení možnosti jízdy pouze v jednom státě. Dodatečnými položkami ceny půjčovného je pojištění vozu a pojištění odpovědnosti za zdraví osob, které se doporučuje uzavřít. Obvyklé jsou příplatky 5 USD denně za dalšího řidiče a za řidiče mladšího 25 let. Orientační ceny půjčovného u menších osobních vozů (Economy nebo Compact) se pohybují pod 200,- USD/týden.Některé mosty, tunely a frekventované úseky dálnic jsou zatíženy mýtným (např. Washington - New York USD 10, Miami - Orlando USD 12,- ).Při nákupu ojetého automobilu je nutné informovat se předem na podmínky registrace a získání značky. Jízda bez poznávací značky je kvalifikována jako dopravní delikt a sankcionována pokutou, řidič neoznačeného auta může být zadržen a umístěn do vazby. Cena benzínu se pohybuje v rozmezí USD 1.70 - 2.10 za jeden US galon (3.8 litru) v závislosti na lokalitě.StravováníStravování výlučně v restauracích je poměrně drahé, lze si však zakoupit hotová jídla v rámci široké cenové škály. Občerstvení včetně teplého jídla lze obdržet i u některých čerpacích stanic. Ceny potravin jsou srovnatelné s cenami v západoevropských zemích.UbytováníUbytování v kempech je možné a obvyklé. Doporučuje se poměrně hustá síť kempů KOA (Kampers of America, webová stránka: www.koa.com), které jsou standardně vybaveny obchodem, pračkami, obvykle bazénem a sportovištěm. Lze využít členství v KOA, opravňující k 10 % slevě. Existuje široká síť nejrůznějších kategorií hotelů a motelů nižší a střední kategorie. Užitečné jsou slevňovací kupony, které jsou k dispozici na benzinových pumpách, v turistických informačních střediscích a na internetu.V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát obětmi loupežných útoků. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace.Specifika USANákup cigaret je povolen mladistvým od 18 let, alkoholu od 21 let. Je běžné, že si vyžádá doklad totožnosti od osob do 35 let. Bez ohledu na věk je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti. Alkohol nesmí být konzumován na veřejnosti ani přenášen v otevřené nádobě. Totéž platí i při přepravě motorovým vozidlem. Do rozporu se zákonem se dostane ten, kdo se objeví na veřejnosti v podnapilém stavu. Stejně tak mohou nastat problémy osobě (týká se mužů i žen), oblečené do ošacení, které odhaluje části těla, které by měly zůstat zakryté. I v takovém případě může být přivolána policie. Při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Mužům se doporučuje používat plavky s nohavičkami. Opalování i koupání na veřejně přístupných místech bez plavek je porušením zákona.Policie v USA, vzhledem k vysoké zločinnosti a častému ohrožení policistů, používá všeobecně tvrdších metod. Oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl, jsou důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně. Jakýkoliv odpor i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je, podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje soudce následně.V posledních letech byly v USA zaznamenány případy policejního násilí proti cizincům. Čeští občané mají v případě uvalení vyšetřovací vazby právo kontaktovat místně příslušný konzulát. I v případě průměrné znalosti angličtiny doporučujeme, aby zadržený důsledně trval na přítomnosti tlumočníka při výslechu či soudním líčení. Každý uniformovaný policista či pracovník INS má povinnost se legitimovat.Zdravotní péče je zpravidla kvalitní, avšak finančně velmi náročná. Důrazně se doporučuje před odjezdem uzavřít zdravotní pojištění na naléhavé lékařské zákroky alespoň do výše USD 50 000,- . ČR nemá s USA uzavřenu dohodu o poskytování bezplatné zdravotní péče. V porovnání s ČR jsou Spojené státy na většině území poměrně dobře vybaveny pro pobyt a pohyb invalidních osob.K cenám zboží a služeb, včetně ubytovacích s výjimkou základních potravin a léků se připočítává při placení spotřební daň 3 - 12% (na cenovkách je uváděna cena bez daně). Spropitné se očekává při obsluze v restauraci (15 - 20% z celkové ceny), při jízdě taxi (obdobně), dále v hotelích a na letištích pro personál zajišťující odnos zavazadel (1 USD za každé zavazadlo) a při delším pobytu pokojské. V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí - 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Ve specializovanách obchodech lze zakoupit transformátor napětí i nástavec na evropskou zástrčku. Internet je v USA naprosto běžný, ve veřejných knihovnách zpravidla zdarma. Časový posun mezi ČR a východním pobřežím USA (New York, Washington, Miami) činí 6 hodin a mezi ČR a západním pobřežím USA (Los Angeles, San Francisco) 9 hodin.

Přehled médií v zemi

USA
< Associated Press (AP) www.ap.orgReuters www.reuters.comUS Newswire www.usnewswire.com distribuce informací, press releasůNewsbank www.newsbank.comrešerše z novin, rozhlasu, obchodních žurnálů, historických a vědeckých dokumentů, časopisů Lexis Nexis www.lexisnexis.cominformace z oblasti legislativy, veřejné záznamy a odchodní informaceBloomberg www.bloomberg.comzpravodajství za světa financí a obchoduDow Jones Newswires www.djnewswires.combankovnictví, finance a obchod
Deníky
V USA vychází mnoho kvalitních tiskovin – což jen potvrzuje pověst Spojených států jako žurnalistické velmoci. Nejprodávanějším deníkem je USA Today, který však nabízí méně podrobné a analytické zpravodajství. New York Times a Washington Post, tradičně nejlepší a nejprestižnější americké deníky, se rovněž drží na předních místech.Ve srovnání s rokem 2002 náklad deníků stoupnul (u výše jmenovaných titulů přibližně o 400 000).
USA Today www.usatoday.com/news 2, 616 mil.*The Wall Street Journal http://online.wsj.com/ 2,09 mil.New York Times www.nytimes.com 1, 676 milLos Angeles Times www.latimes.com 1, 379 milThe Washington Post www.washingtonpost.com 1,029 mil. Chicago Tribune www.chicagotribune.com 1 mil.The New York Daily News www.nydailynews.com 805 tis.The Dallas Morning News www.dallasnews.com 786 tis.Rocky Mountain News www.rockymountainnews.comPhiladelphia Inquirer www.philly.comHouston Chronicle www.chron.comBoston Globe www.boston.com/news/globeSan Francisco Chronicle http://www.sfgate.com/ The Washington Times www.washingtontimes.comInternational Herald Tribune www.iht.com/frontpage.htmlChristian Science Monitor http://www.csmonitor.com
Týdeníky
Newsweek http://msnbc.msn.com/id/3032542The Weekly Standard www.weeklystandard.comTIME www.time.com/timeU.S. News & World Report www.usnews.com/home.htmThe New Republic www.tnr.com The Economist www.economist.com
Televize
FOX Broadcasting Company www.foxnews.com - nejsledovanější TV stanice v USA, s bulvárnějším nádechem než CNNCNN (CNN USA, Headlines) www.cnn.comNBC News (+ CNBC) www.nbc.comABC http://abcnews.go.com/CBC www.CBSNews.comC-Span http://www.c-span.org/PBS www.pbs.org/newshour

Krajané

Krajané v USA
< Přistěhovalectví Čechů do USA začalo již v 17. století, kdy byl zaznamenán první Čech usazený na americké půdě - Augustin Heřman v roce 1633. V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Moravských bratří, kteří zde zanechali hlubokou kulturní stopu. Hlavní vlna masového vystěhovalectví do USA začíná po roce 1848. Do zámoří odcházela především politická emigrace. Až do 70. let minulého století tvořili Češi 70 % veškeré emigrace z Rakouska-Uherska. Stěhovali se za půdou do oblastí Středozápadu, ale i do továren velkých měst.
V období první republiky bylo přistěhovalectví z ČSR omezeno přísnou kvótou. Do zahraničí odcházeli tehdy především obyvatelé ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V době nacistické okupace našla v USA útočiště většina politických emigrantů z Evropy. Emigrace z ČR do USA v období komunistického režimu čítala celkem přibližně 150.000 osob.Současná situace
Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu ve Spojených státech v r. 1990, se nyní k českému původu hlásí 1,3 mil. osob a k československému původu přes 300.000 osob. Tím se USA řadí na první místo jako země s největší českou komunitou v zahraničí.
V USA je česká menšina na 25. místě v pořadí menšin podle počtu. Největší komunity jsou soustředěny ve velkých městských aglomeracích - Chicago, New York, Los Angeles, Washington, dvojměstí St. Paul/Minneapolis, dále pak ve státech Texas, Illinois, Kalifornie, Wisconsin, Minnesota a Nebraska, kde se vyskytuje i větší počet (původně ryze) českých farmářských komunit. V Nebrasce tvoří osoby českého původu nejpočetnější etnickou komunitu ve vztahu k celkové populaci státu (6,2%).
Údaje získané při sčítání lidu vycházejí z vyjádření dotazovaných osob o jejich původu (ancestry), ke kterému mají nejblíže a hlásí se k němu, bez ohledu na délku pobytu v USA a počet generací. Celkové počty tedy zahrnují jak osoby narozené na území ČR, tak osoby, jejichž předkové žijí v USA po několik generací. Většina z těchto 1,3 - 1,6 miliónů lidí neovládá český jazyk. Přesto se ve velké většině hlásí ke svým předkům a tradicím.
Značná část krajanů se sdružuje v krajanských spolcích, mnozí z nich jsou členy několika spolků zároveň. Vzhledem ke své nejednotnosti mají spolky většinou pouze lokální význam a existuje jen několik organizací, jejichž pobočky jsou rozšířeny ve více státech USA a jejichž činnost přesahuje úzký rámec členské základny. Většina menších lokálních spolků a organizací je zaměřena na jednu konkrétní činnost.Krajanské organizace
Hlavním znakem krajanských organizací v USA je jejich roztříštěnost. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací. Organizace vznikaly z jednotlivých emigračních vln, kdy noví přistěhovalci zakládali vlastní organizace a odmítali se začlenit do již existujících krajanských struktur, ať už z důvodů odlišných zájmů nebo politické a ideologické orientace.
Organizace a spolky se rovněž různě překrývají a bývají personálně propojené. Někteří zvlášť aktivní jedinci jsou členy vedení většího počtu různě zaměřených organizací. Existují spolky s pouze lokálním dosahem, ale existují i organizace s celoamerickou působností a s mnoha pobočkami v jednotlivých státech a městech. Historie českého sebeorganizování v Americe je také historií různých pokusů o vytvoření celoamerické střechové organizace, která by sdružila dohromady jednotlivé lokální a zájmové organizace a spolky. Nutno podotknout, že Češi - na rozdíl třeba od Poláků - byli v těchto pokusech většinou málo úspěšní. Čestnou výjimkou jsou některá krátká, ale přelomová období (obě světové války), kdy tuto úlohu úspěšně plnila Československá národní rada americká (Czechoslovak National Council of America).
Za nejvýznamnější spolky s působností celoamerickou nebo téměř celoamerickou můžeme považovat následující tři organizace:
Československá národní rada americká (ČSNRA - Czechoslovak National Council of America). Vznikla na sklonku 1. sv. války v r. 1918 jako ústřední odbojová organizace, stejnou roli úspěšně plnila i v době 2. odboje, později její význam poklesl, i dnes je však zastřešující organizací pro desítky spolků různé velikosti s členskou základnou kolem 250.000 krajanů. Faktický vliv ústředí na jednotlivé spolky je ovšem velmi omezený. Hlavní sídlo je v Chicagu, předsedou je Jan Richard, tajemnicí Olga Kovářová. ČSNRA má 16 místních poboček v různých státech USA, vydává česky a slovensky měsíčník Věstník ČSNRA a anglicky The American Bulletin. ČSNRA byla v r. 1992 v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání ČSFR iniciátorem proklamace k ústavním činitelům ČR, v níž protestovala proti dělení republiky na dva státy, proto také setrvává na svém dosavadním statutu společného sdružení Čechů a Slováků. K této proklamaci se připojila i Rada svobodného Československa a Společnost pro vědy a umění. K určitému obratu došlo v letech následujících po rozdělení státu, kdy se na základě politického vývoje na Slovensku někteří krajané (přestože byli slovenského původu) přiklonili zcela k České republice. Takovým případem byl např. Andrew Valuchek. ČSNRA podpořila úsilí ČR o vstup do NATO, uspořádala velkou vzpomínkovou akci k říjnu 1918 a i její spolupráci s ambasádou lze hodnotit jako sice příležitostnou, ale velmi dobrou.
Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia) - změnila v souvislosti s rozdělením ČSFR na dva samostatné státy svůj název od 30.1.93 na Radu vzájemnosti Čechů a Slováků (Czech and Slovak Solidarity Council). Je to početně malá, ale politicky významná organizace, jejíž profil vytvářejí zejména osobnosti jako M. Povolný (předseda), V. Kabeš nebo V. Chalupa. Její členové velmi pozorně sledují současné politické dění v ČR, jsou publicisticky činní v krajanském tisku (zejména prof. M. Povolný), rozhlasovém vysílání atd. Pracují v úzké součinnosti s ČSNRA a SVU, někteří aktivně napomáhají rozvoji vztahů mezi ČR a USA a spolupracují s ambasádou.
Americký fond pro obnovu Československa (American Fund for Czechoslovak Recovery - AFCR), původně fond pro uprchlíky z Československa - tzv. American Fund for Czechoslovak Refugees (AFCR). Organizace sídlí v New Yorku, prezidentem je Vojtěch Jeřábek, voleným předsedou Jan Hird Pokorný. Tento spolek hospodaří se značným fondem (ve výši cca 1,7 mil.USD), převzatým z fondu pro uprchlíky. Vzhledem k tomu, že prostředky byly určeny pro Československo, zůstávají dnes (po rozdělení státu) prakticky nevyužity (ojediněle podpora českých studentů). Uvažuje se o rozdělení finančních prostředků mezi ČR a SR a zřízení stipendijního fondu.
Organizace American Friends of the Czech Republik (Američtí přátelé České republiky - AFoCR) byla založena v roce 1995 za účelem podpory a prosazování českých zájmů v USA. Je neziskovou organizací s celoamerickou působností. Má 200 členů, převážně amerických občanů českého původu. Mezi poradci a čestnými členy je řada významných osobností jako H.Kissinger, Z.Brzezinski, M.Forman, M.Navrátilová, astronauti J.Lovell a E.Cernan, nositel Nobelovy ceny T.Cech, držitelka Oscara herečka Sissy Spacek, bývalý vrchní velitel Spojeneckých sil v Evropě generál W.Clark a další. Kromě toho je organizace podporována významnými podnikatelskými a nadačními subjekty jako McDonell-Douglas nebo Charless Mott Foundation. Od roku 2002 je prezidentem AFoCR podnikatel Phillip M. Kasik. Hlavním cílem AFoCR je informovat americké představitele, důležité organizace, obchodní kruhy a média o cílech a aspiracích České republiky a jejího lidu, jakož i posilovat česko-americké vztahy v nejdůležitějších oblastech.Z hlediska prosazování českých zájmů se jedná o jedinou organizaci svého druhu v Americe. Svými aktivitami se snaží vyplnit vakuum, které mezi česko-americkými organizacemi v USA existuje, tedy fungovat jako pročesky orientovaná lobby, jejímž hlavním cílem v minulosti bylo podpořit integraci ČR do NATO. Dnes se soustřeďuje na pomoc při rozvoji demokratického právního systému v ČR a na rozšíření vzájemných obchodních a kulturních vztahů. Pro svoji činnost AFoCR postupně získává podporu dalších česko-amerických krajanských spolků.Zakladatelem společnosti je Robert W.Doubek, který má bohaté organizační zkušenosti se získáváním financí a realizováním různých projektů. K dalším nejaktivnějším členům AFoCR patří několik vlivných osob s právnickým vzděláním, jako např. bývalý předseda Milton Cerny (v roce 2002 obdržel od prezidenta V. Havla státní vyznamenání), známý odborník na neziskové organizace, nebo poradce AFoCR JUDr.Vladimír Kabeš, významný exilový pracovník a rovněž nositel státního vyznamenání.Během pracovní návštěvy presidenta V. Havla v USA v září roku 2000 udělila AFoCR Madeleine K. Albrightové, bývalé ministryni zahraničních věcí USA, Cenu za mezinárodní spravedlnost a lidská práva (Civil Society Vision Award). Čestným spolupředsedou slavnostní večeře, kterou při této příležitosti AFoCR pořádala v New Yorku, byl tehdejší americký prezident William J. Clinton. Od roku 2000 AFoCR spolu s naším zastupitelským úřadem ve Washingtonu a ve spolupráci s prestižním Woodrow Wilson Institute každoročně pořádá tzv. Czech and Slovak Lecture Series, na kterých v minulosti vystoupili známý politolog a teolog Michael Novak (2000) a Madeleine K. Albrightová (2001). AFoCR byla i hlavním zajišťovatelem projektu postavení pomníku T.G. Masaryka ve Washingtonu, DC. Díky ní se podařilo v mimořádně krátké době získat pro projekt souhlas obou komor Kongresu USA a v součinnosti s ostatními krajanskými spolky zajistit značné finanční prostředky. Odhalení pomníku - symbolu přátelství mezi lidem ČR a USA - dne 19. září 2001 v samotném centru Washingtonu představovalo zcela ojedinělou akci, jakou krajanská komunita v USA nepamatuje přinejmenším od doby odhalení jiného památníku TGM v Chicagu počátkem padesátých let. Slavnostního aktu se osobně zúčastnil prezident V. Havel a řada významných hostů z řad americké a krajanské veřejnosti.Organizace vydává každé dva měsíce v nákladu 1.200 výtisků bulletin American Friends of the Czech Republic Newsletter a má kvalitně zpracovanou a průběžně aktualizovanou webovou stránku na adrese: www.afocr.org.Zcela výjimečné postavení v USA zaujímá Národní české a slovenské muzeum a knihovna v Cedar Rapids, stát Iowa (The National Czech and Slovak Museum and Library - NCSML). Původně bylo založeno v roce 1974, později byla v hodnotě 2,6 mil. USD (zhruba polovinu věnovali krajané) vystavěna nová budova, která byla oficiálně dedikována 21. října 1995 za účasti prezidentů W.J. Clintona, M. Kováče a V. Havla. Jedná se o naše jediné tzv. národní muzeum na půdě USA a - pokud je nám známo - v celém světě. Hlavní činnost NCSML se orientuje na uchování českých a slovenských památek 19. a 20. století, jak byly nashromážděny z darů mnoha přistěhovalců. Vedle stálých sbírek (např v r. 1999 otevřená výstava "Homelands: The Story of the Czech and Slovak People", sbírka českých lidových krojů, která je vůbec nejrozsáhlejší v USA, a několika tisíc dalších artefaktů dokumentujících jednak život ve staré vlasti a jednak osudy přistěhovalců v USA) je součástí muzea i poměrně velká knihovna (přes 10.000 svazků), archiv a badatelna, jejichž účelem je vytvořit centrum pro česká a slovenská studia pro širší, především americkou veřejnost. K muzeu patří i tzv. Přistěhovalecký dům (Immigrant Home), což je nedávno rekonstruovaná původní stavba českých přistěhovalců. Pozitivní je skutečnost, že v posledních letech muzeum začalo klást stále větší důraz i na prezentaci současného českého výtvarného a hudebního umění a na seznamování americké veřejnosti se současnou realitou obou zemí. ČR je zde prezentována nejen jako země s bohatými kulturními tradicemi, ale jako moderní a technologicky vyspělá země, která si zaslouží pozornosti amerických obchodních a politických kruhů. S velkým ohlasem se např. setkala výstava "Czech Technology In Motion", prezentovaná v roce 2000, která dokumentovala vysokou technologickou úroveň meziválečného Československa. NCSML rovněž pravidelně pořádá vzdělávací programy, jako např. večery s českou literaturou a poezií, přednášky o ČR a SR, vystoupení našich umělců, besedy na aktuální témata a rovněž od roku 2000 každoročně pořádá jednu z největších konferencí v USA věnovanou nejen historii a kultuře ČR a SR, ale i současnému postavení obou republik ("Czech and Slovak 20th Century in Retrospect"). V roce 2000 NCSML zahájilo vydávání vlastního svého časopisu Slovo, který vychází 1x ročně a bývá monotematicky zaměřen na některé ze závažných témat české a slovenské historie a současnosti.Na rozdíl od většiny krajanských muzeí a knihoven spolkového charakteru je NCSML institucí profesionální. Profesionalita se odráží jak v systematické akviziční činnosti (sběr archivního a knižního materiálu), tak zejména ve výstavnictví a v pořadech, kterými muzeum doprovází své hlavní aktivity. NCSML úspěšně prezentuje ČR v USA nejen rozsahem svých aktivit, ale především jejich kvalitou a dosahem u americké veřejnosti. Věhlas muzea přiměl např. i Madeleine K. Albrightovou k její překvapivé návštěvě v listopadu 1999, kdy nečekaně změnila svůj oficiální program a nařídila návštěvu muzea. Muzeum narychlo uspořádalo setkání s místními farmáři a diskusi o současných problémech amerického zemědělství. Úspěchy, kterých NCSML v posledních letech dosáhlo, jsou úzce spjaty s osobou jeho bývalého ředitele Daniela Baldwina, který mj. osobně podpořil i vstup ČR do NATO a podobné aktivity se snažil vyvíjet i ve prospěch Slovenské republiky. Na jeho práci úspěšně navázala nová ředitelka Gail Naughton, která vedení muzea převzala v roce 2002.Specifické postavení mezi krajanskými organizacemi v USA zaujímá nadnárodní Společnost pro vědy a umění (SVU), založená v r.1956, sdružující ve svých řadách kolem 2.000 významných čs. vědců různých oborů, univerzitních pedagogů, ekonomů, kulturních pracovníků a umělců. Nemá stálou kancelář, hl. sídlo je vždy na adrese úřadujícího předsedy, kterým je tč. M. Rechcígl z Rockville, stát Maryland. Má pobočky v několika státech USA i v Evropě vyvíjející samostatnou, na ústředí často nezávislou činnost (ne všechny spolupracují s ústředím), od roku 1992 existuje pobočka i v České republice. Organizace pořádá vědecké semináře a přednášky, každoročně výroční konferenci (v roce 1998 v Bratislavě, v dubnu 1999 v Minnesotě v souvislosti s návštěvou prezidenta V. Havla, který se zasedání osobně zúčastnil) a každé dva roky kongres (v srpnu 2000 se uskutečnil ve Washingtonu, D.C.), vyvíjí i vlastní publikační činnost (měsíční Zprávy SVU a periodický sborník Kosmas). V r. 1998 obdržela od Ministerstva zahraničních věcí ČR grant ve výši USD 16.000 na projekt záchrany českého kulturního dědictví v USA.Krajanský tisk
Redakce dvou největších česko-amerických novin sídlí v New Yorku. Americké listy jsou nezávislý čtrnáctideník, který svůj původ odvozuje od starých New Yorských Listů. Uveřejňuje články česky a slovensky píšících autorů. Všeobecně je považován za nejčtenější krajanské periodikum v Severní Americe. Šéfredaktorem je Petr Bísek. Jeho největším konkurentem jsou Československé noviny, které mají podobnou orientaci, ale užší záběr a k ČR jsou kritičtější. Šéfredaktorem je Jan Krondl. Josef Schrabal vydává na internetu Newyorské listy, které jsou vůči ČR značně kritické.Krajané v New Yorku
New York byl vždy jedním z tradičních sídel české komunity na východním pobřeží. Avšak trvale se zde usazovala jen menší část přistěhovalců, většina z nich nacházela nový domov dál na západě a New York fungoval více jako přestupní stanice. Trvalé osídlení se soustředilo do oblasti New York City, zejména do východního Manhattanu a Astorie v Queensu. Od osmdesátých let se Češi usazovali ve východní části Upper Manhattanu mezi 61. a 75. ulicí. Vlastní budovu si tu pořídil Sokol (zal. v N.Y. již 1867), bylo tu postaveno několik kostelů. V roce 1878 se v Brooklynu oženil T.G.Masaryk s Američankou Charlotte Garrigue. V roce 1897 byla nákladem českých spolků postavena velká Národní budova. Po roce 1910 se Češi začali usazovat v Astorii v Queensu, kde Český dobročinný spolek vystavěl vlastní budovu. V roce 1910 žilo v New Yorku cca 40.000 Čechů. V současné době se sice k českému původu ve státě hlásí cca 78.000 lidí, ale jen asi 2.500 z nich je nějakým způsobem aktivních, přičemž jde spíše o jednotlivce než o silné organizace.
New York je spojen s pobytem mnoha významných českých umělců. V letech 1892-95 zde učil a skládal Antonín Dvořák, později zde působili např. Bohuslav Martinů, Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Jiří Voskovec. Po roce 1948 se New York stal jedním z center čs. politického exilu. Ústřední postavou byl Ján Papánek, v letech 1947-48 velvyslanec ČSR v OSN a později zakladatel Rady svobodného Československa a American Fund for Czechoslovak Refugees. Za jeho činnost mu V.Havel v roce 1991 udělil Řád T.G.Masaryka.
Ve městě je aktivní pobočka Sokol New York, která má na 71. ulici vlastní budovu (Sokol Hall). Starostkou je Norma Zabka, starostou celého Východního distriktu Vladislav Slavík. V New Yorku má rovněž sídlo Orel v zahraničí (předsedou je Oldřich Holubář).
V New Yorku působí pobočka Společnosti pro vědy a umění, v jejímž čele stojí prof. slavistiky na New York University Milan Fryščák. Sídlí zde také American Fund for Czechoslovak Relief, Inc. (v jeho vedení jsou Vojtěch Jeřábek a Jan Hird Pokorný). Z nově ustavených organizací má na Manhattanu sídlo The Foundation for a Civil Society (prezidentka Wendy Luers).
Zastřešující organizace pro místní česko-americké spolky v New Yorku již neexistuje. Určitou výjimkou je Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA), sdružení spolků založené roku 1891 za účelem správy Národní budovy na Manhattanu.
Bohemian National Hall (Národní budova) je čtyřpodlažní dům nacházející se na východní 73. ulici. Budova byla postavena v roce 1897 a stala se centrem krajanského života uprostřed tehdy převážně české čtvrti (mj. v ní promluvil T.G. Masaryk). Měla tehdy dvě divadelní scény, školu, knihovnu s čítárnou, klub, restauraci a bar. Po roce 1948 byla využívána k přechodnému ubytování uprchlíků z Československa. Po válce česká čtvrť postupně zanikala, budova se začala vyprazdňovat a chátrala. V současné době je ve velmi špatném technickém stavu - lze využívat pouze část jednoho podlaží a její provoz je ztrátový. Dne 1.9.1999 vláda ČR přijala usnesení k převodu budovy do vlastnictví ČR, její rekonstrukci a následnému využití. Vláda v této souvislosti vyslovila souhlas se záměrem odkoupit budovu za symbolický 1 dolar a uložila ministru zahraničních věcí a ministru kultury ČR zahájit jednání s vlastníkem budovy o podmínkách převodu vlastnických práv na ČR a následně předložit návrh uvedených podmínek k projednání vládě ČR po předchozím schválení MF ČR. Byla vypracována kupní a nájemní smlouva mezi vládou České republiky a Českou dobročinnou a vzdělávací společností (BOHEMIAN BENEVOLENT AND LITERARY ASSOCIATION - BBLA), která byla schválena zástupci spolků sdružených v BBLA dne 14.7.2000. Budova přešla do vlastnictví České republiky dne 7. 12. 2001.
V roce 1990 byla v New Yorku založena Dvorak American Heritage Association (DAHA) jako nezisková organizace, která si klade za cíl záchranu odkazu Antonína Dvořáka. Koordinátorem sdružení je Jack Taylor, dále se v něm angažují např. dirigent Steve Richman, J.H. Pokorný, Susan Lucak a Ivana Edwards. Podnětem ke vzniku sdružení byly osudy domu, ve kterém Dvořák během svého působení v New Yorku bydlel a kde složil "Novosvětskou symfonii", a osudy bronzové sochy Dořáka od jugoslávského sochaře Ivana Meštroviče. Dům na 17. ulici na východním Manhattanu byl po neúspěšných intervencích na magistrátu v roce 1991 zbořen a socha ležela ve skladu od roku 1962, kdy ji ČNRA darovala New York Philharmonic Orchestra. DAHA zorganizovala sbírku (100.000 USD), restaurovala sochu a zajistila pro ni důstojné umístění v parku na Stuyvesant Square, tj. v těsné blízkosti zbořeného domu. V září 1997 DAHA zorganizovala Dvorak Day - za přítomnosti primátora Koukala, manželky starosty New Yorku Donny Hannover (je českého původu), velvyslance Vondry a M. Formana byla odhalena socha a Harmonie Essembly pod taktovkou S.Richmana předvedla koncert z Dvořákova díla. Podle mnoha účastníků šlo na newyorské poměry o zcela výjimečnou krajanskou akci.
Jiri F. Brotan, americký podnikatel českého původu (Nitrotec Corp.), založil v roce 1992 nadaci Jan & Betka Papanek Foundation, která si klade za cíl podporu školských a kulturních výměn mezi institucemi v USA, ČR a na Slovensku. Z jejích prostředků jsou zatím financovány dva programy - Papanek Scholarship (výměny mezi UK Bratislava a N.Y.U.) a spolupráce mezi FVL UK v Praze a University of Alabama v Birminghamu.
Čtvrtí s bohatou minulostí české komunity je Astorie v Queens. V roce 1892 byl založen spolek Bohemian Citizens´ Benevolent Society, který existuje dodnes. Jeho posláním je péče o komunální centrum Bohemian Hall and Park, založené v roce 1910. Budovu tvoří dvě haly, zahradní restaurace a bar. Během posledních desetiletí objekt značně zchátral. Zásadní obrat začal v roce 1994 s příchodem mladších lidí, kteří rezignovali na rekonstrukci velkého Národního domu. Prezidentem spolku se stal Pavel Vančura, rozšířila se členská základna, změnilo se vedení (staré vedení uvažovalo o prodeji zahrady jako řešení dluhů). Bar byl znovu otevřen v únoru 1996, zahrada, která je poslední českou zahradní restaurací v N.Y., v květnu 1997. Spolek pořádá každý rok v květnu festival (The Annual Czech and Slovak Festival), kterého se účastní cca 400 lidí, obnovil rovněž výuku češtiny. V roce 1995 se spolek pokusil po padesáti letech obnovit zpravodaj Astorian. Vzhledem k finančním potížím došlo k vydání pouhých tří čísel, ale v r. 1998 bylo vydávání obnoveno, mj. i díky pomoci MZV ČR, které současně v r. 1998 vyhovělo žádosti spolku o větší finanční pomoc a poskytlo v rámci rozvojové zahraniční pomoci vládou uvolněných USD 27.000,- na dílčí rekonstrukční práce (oprava kotle, parketové podlahy hlavního sálu a částečně střešní krytiny). Koncem roku 1998 byly opravné práce ukončeny. V Astorii je také poslední ryze český restaurant v New Yorku - Zlatá Praha. Jeho majitel Jiří Suchánek v něm pravidelně pořádá kulturní akce, na které přijíždějí hosté z ČR.
V New Yorku žije mnoho významných osobností českého původu - mj. režisér Miloš Forman, hudební skladatel Karel Husa (učí na Cornell University v Ithace), spisovatel Petr Sís, fotograf Antonin Kratochvil, podnikatel Charles Petschek, Ivana Trump, modelka Pavlina Porizková, prof. Vratislav Pěchota (učí právo na Columbia University).
Poblíž Port Jarvis na řece Delaware je camp Ascalona, na kterém se každoročně sjíždějí příznivci táboření z řad českých krajanů.Krajané ve Washingtonu
Washington je jedním z tradičních center poúnorového politického exilu. Dnes v této oblasti žije asi 1.030 krajanů. Hlavní krajanskou organizací ve Washingtonu je Společnost pro vědy a umění , prestižní krajanská organizace sdružující vědce, umělce a pracovníky ve školství a kultuře. Společnost byla založena v roce 1958 a má přes 2.000 členů. Má pobočky v několika státech USA, Evropě a Japonsku. Vzhledem k umístění společnosti v hlavním městě funguje častá komunikace se ZÚ a jsou udržovány velmi dobré vztahy jak s prezidentem společnosti M. Rechcíglem, tak i s předsedou washingtonské pobočky Sašou Bořkovcem. SVU aktivně podporuje kulturní akce pořadáné velvyslanectvím ČR. Pobočka sama pořádá večery věnované lituratuře či přednáškám, mnohdy opět za podpory ZÚ. Politickému lobbování se však spíše vyhýbá. Washingtonská pobočka (Washington Chapter) pořádá každý rok SVU Annual Reception (pravidelně v dubnu za účasti cca 100 lidí včetně velvyslance ČR). K dalším akcím patří Wine & Cheese Party (září) a SVU Christmas Bazaar (prosinec, cca 500 lidí). Prezident Miloslav Rechcígl věnoval práci pro SVU téměř čtyřicet let. Zpočátku pracoval jako tajemník washingtonské kapitoly a organizoval první dva světové kongresy SVU. Prezidentem společnosti byl v obdobích 1974-76, 1976-78, 1994-96 a nyní. V r. 1998 obdržel cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit.
SVU vydává 6x ročně Zprávy SVU a s finanční podporou MZV OKKV periodický časopis Kosmas. Z dalších publikací je velmi užitečný Adresář SVU, jehož sedmé vydání se právě připravuje. SVU se v současné době jako řešitel podílí na grantu MZV projektem záchrany českého kulturního dědictví v USA: k tomuto účelu byla vytvořena "Kulturní a historické komise". Cílem komise, která má ke konci r. 1998 již 12 korporativních členů, je pomáhat již existujícím organizacím v shromažďování a třídění informací a v koordinaci a zveřejňování jejich úsilí o zachování českého dědictví. Zároveň bude navrhovat nové strategie pro společné akce (např. zmapování míst majících pro Čechoameričany historickou hodnotu).
Ve Washingtonu sídlí také American Friends of the Czech Republic (AFoCR), významná společnost přátel ČR, ve které se ve Washingtonu angažují zejména Bob Doubek, Vladimír Kabeš, Milton Cerny a Ron Bartek.
Washingtonskou pobočku Československé národní rady americké (ČSNRA) vede Milada Hornová.
V největší městské bazilice (National Shrine of the Immaculate Conception) je Česká národní kaple (Our Lady of Hostyn), zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. V katolické komunitě se nejvíce angažují Al Broz a George Svejda.
Pro poznání české historie je důležitá Library of Congress, v jejímž evropském oddělení pracuje historik a propagátor T.G. Masaryka George Kovtun. V knihovně je archiv vydavatele, právníka a historiografa českých krajanů v USA Tomáše Čapka, korespondence Masaryka s Wilsonem, rukopis Masarykovy "Nové Evropy" a další cenné věci. Českou historií se ve Washingtonu dále zabývají prof. Sharon Wolchik a prof. Hugh Agnew, oba z George Washington University, se kterou v r. 1998 velvyslanectví ČR uspořádalo v rámci říjnových oslav úspěšný seminář o zrodu Československa, jehož se zúčastnila řada špičkových amerických a kanadských historiků a hostů z ČR a Slovenska.
Ve Washingtonu trvale žije a pracuje mnoho významných českých osobností - např. spisovatel Arnošt Lustig (učí na American University), šachový velmistr Lubomír Kaválek, sopranistka a propagátorka české hudby Dagmar White-Hasalová (dcera slavného čs. legionáře), sběratelka umění a organizátorka společenského života Meda Mládková, odborník v chemii Thomas Gibian, sochařka Emilie Beneš Brzezinski (manželka Z. Brzezinského a neteř E. Beneše), psychiatr George Krizek, ekonom Karel Kánský a jeho žena Jana Horáková-Kánská (dcera Milady Horákové), Irena Kirkland (manželka býv. předsedy AFL/CIO), sociální pracovnice Barbara Podoski (první Češka, která sloužila v US Army), vyznamenaná 1999 Cenou Gratias agit. Na University of Maryland působí astrofyzik Milan Blaha.
V obchodu a podnikání se prosadil čs. Slovák Michael Sumichrast (stavebnictví). Českého původu je úspěšný podnikatel a milionář Jonathan Ledecky (zakladatel US Office Products). Při IMF a Světové bance působí Český klub, v jehož čele stojí odborník IFC Peter A. Urban. Jan Vaňous je ředitelem výzkumu v PlanEcon, Inc.
Bývalý velvyslanec USA v Československu Julian Niemczyk je aktivní v některých výměnných programech. Jednak je emeritním prezidentem organizace People to People, jednak společně s Williamem Tuckerem vede American Institut of Political and Economic System, který v rámci Fond for American Studies organizuje výměnné programy mezi Georgetown University a UK v Praze. Robert Miller se neúspěšně pokouší obnovit Společnost česko-amerického přátelství.
Olga Jonášová formálně zastupuje The Free Czechoslovakia Fund, který vznikl v roce 1990 na podporu demokratických změn v Československu (v roce 1990 daroval pro OF a VPN 25.000 USD). Dnes žádnou praktickou činnost nevykonává. Jonášová, která pracuje jako ekonomka ve Světové bance, se často kriticky vyslovuje k problematice státního občanství a restitucí v ČR.
Českého původu je také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Korbel Albright.Krajané v Kalifornii
V Kalifornii žije podle údajů z roku 1998 124.000 lidí hlásících se k české národnosti a Kalifornie se tak řadí na třetí místo v pořadí států s nejpočetnější českou komunitou. Největší české osídlení je v aglomeraci Los Angeles. I přes velký počet krajanů není úroveň organizace krajanského života v Kalifornii v porovnání s ostatními státy příliš vysoká. V Kalifornii žijí totiž hlavně sekundární přistěhovalci z jiných míst USA ve třetí a čtvrté generaci, kteří jsou plně integrováni do amerického života. Početná komunita z řad exilu a emigrace z posledních desetiletí je rovněž integrována do amerického společenského života a věnuje se svým profesním zájmům. Vztah některých exulantů a emigrantů k jejich původní vlasti je rozporný.
V Kalifornii je registrováno celkem 23 krajanských spolků a organizací, které pravidelně vydávají 6 novin a časopisů. Většina spolků se však potýká s problémem shánění nových členů. Stávající členové stárnou a mladá generace je příliš zapojena do amerického stylu života, takže nemá o krajanské organizace velký zájem.
Nejvýznamnější aktivity vyvíjí Společnost pro vědy a umění v Los Angeles, jejímž předsedou je Pavel Paulson. V létě 1997 společnost zorganizovala sbírku na pomoc obětem povodní v České republice, jejímž výtěžkem bylo 11.000,-USD; v lednu 1998 proběhlo ve spolupráci s GK LA setkání krajanů za účelem podpory vstupu ČR do NATO. Dalšími významnými organizacemi jsou Sokol Los Angeles, který pravidelně v říjnu pořádá Moravské hody; Czech R. C. Mission (římsko-katolická misie), vedená Msgr. Petrem Esterkou, jež pořádá jednou měsíčně české mše v katolických kostelech v San Diegu, Los Angeles a San Francisku a vydává časopis Věstník; California Czech and Slovak Club, zabývající se genealogií a vydávající vlastní zpravodaj CCSC Noviny; Friends of Czechoslovak Music, spolek pro propagaci české hudby, a House of International Relations - Chaloupka, což je nejstarší krajanská organizace v San Diegu (založena v roce 1935). Spolek si po světové výstavě v San Diegu pronajal domek dnes zvaný Chaloupka, jež je vyzdobená jako selská jizba s malovaným nábytkem, je zde výstava skla, porcelánu, krojů, obrazů prezidentů, map atd. Prodávají se tu také tradiční česká jídla a jednou ročně se koná program pro veřejnost.
GK Los Angeles má většinou dobré vztahy s krajanskými spolky v Kalifornii a snaží se je i nadále rozvíjet a podporovat krajanské aktivity. Některé spolky však vyvíjejí velmi rozporuplnou činnost a jejich vztahy s GK LA jsou poměrně špatné. V Kalifornii se jedná především o Czech Society for the Preservation of Human Rights, založený v roce 1992 v čele s lékařem Jaroslavem Maříkem, a Mezinárodní asociace Čechů pro dvojí občanství, restituce a volební právo, kterou řídí známá krajanská aktivistka Jiřina Fuchsová. Tyto organizace zaměřují svoji činnost na kritiku právního systému ČR a pořádají často poněkud extrémní akce, při nichž jsou jejich hlasy poměrně hodně slyšet, ale mají malý význam, neboť ostatním krajanům se nelíbí způsob jejich kritiky, i když by s mnohými body v zásadě souhlasili.
USA jsou sídlem Světové organizace partnerských měst (Sister Cities International - SCI). V Kalifornii je tato myšlenka sesterských měst, partnerských nevýdělečných organizací vždy jednoho amerického a jednoho zahraničního města, velmi populární. V celé Kalifornii je takovýchto sesterských měst na 200, v rámci nich i dvě česká. Město Carlsbad našlo sesterské město v českých Karlových Varech a město Orinda zase v Táboře. Tyto partnerské organizace jsou zaštítěné představiteli měst a vystupují v nich převážně aktivní Čechoameričané.
V Kalifornii žije či žilo také několik významných krajanů, kteří se zasloužili o rozvoj krajanských spolků či o propagaci české kultury. K nejvýznamnějším patří např. Msgr. Petr Esterka, biskup odpovědný za duchovní péči o české katolíky v cizině. V roce 1957 emigroval do Rakouska, v Římě byl vysvěcen na kněze a od 70. let se věnuje práci pro české katolíky v USA, Kanadě a Austrálii. Pořádá pro ně hlavně pravidelné české mše v katolických kostelích a v Kalifornii vydává časopis Věstník.
Významným aktivistou byl v roce 2000 zesnulý Josef Pejskar, známý exilový publicista. Do exilu odešel po únoru 1948 a poté pracoval v různých krajanských periodikách, později redigoval časopis České slovo. Vydal dvě vlastní knihy a v roce 1995 získal medaili Za zásluhy I. stupně. Jeho životním dílem je slovník československých exulantů s názvem Poslední pocta.
K dalším osobnostem patří např. Jan Francis Tříska, emeritní profesor politologie na Stanfordské univerzitě a člen SVU, Ivo K. Feirabend, profesor politologie v San Diegu, Alois Strnad, podnikatel, nebo Richard Pivnicka, honorární konzul ČR v San Francisku, který se významně zasazuje o šíření dobrého jména České republiky jak v oblasti kulturní, tak i ekonomické a politické.
V regionu působí také aktivistka Jiřina Fuchsová. Založila Mezinárodní asociaci Čechů pro dvojí občanství, restituce a volební právo a zaměřuje se na kritiku právního systému ČR. Její aktivity mají však často extrémní charakter a většina krajanů se neztotožňuje se způsobem prezentace jejích názorů, i když s obsahem kritiky často souhlasí. Jejími nejvýznamnějšími aktivitami byla akce s názvem “Target - 1000 dopisů” počátkem roku 1998, jejímž cílem bylo vyvinout na ČR nátlak prostřednictvím dopisů americkým kongresmanům a senátorům před ratifikací rozšíření NATO, a setkání u budovy GK ČR v Los Angeles u příležitosti oslav 28. října 1999 s cílem prezentovat zásadní nesouhlas Čechoameričanů s dosavadní politikou ČR ve vztahu k lidským právům. Této akce se však zúčastnili pouze dva lidé a omezila se proto na rozdávání letáků kolemjdoucím s výzvou k podpisu petice za zmrazení vkladů a majetku ČR v USA z důvodu diskriminace krajanů a porušování jejich práv. V českých médiích se paní Fuchsová zviditelnila na přelomu roku 1998/1999 pokusem o hladovku před budovou Úřadu vlády ČR. Hladovku přerušila až po osobní rozmluvě s tehdejším místopředsedou vlády ČR Egonem Lánským.
V Kalifornii se nachází několik českých kulturních památek, o nichž se zmiňuje dr. Miloslav Rechcígl ve své práci o českém kulturním dědictví v USA. Je to např. česká synagoga v San Francisku, budovy Sokola v San Francisku, Los Angeles a Hollywoodu, český objekt “Chaloupka” v Balboa Parku v San Diegu nebo Korbelovy vinné sklepy a Korbelovy vinohrady v Guerneville, které patří k nejstarším českým památkám - byly založeny slavným krajanem Františkem Korbelem již v roce 1882.

Zastoupení Spojených států amerických v ČR

Spojené státy americké - Velvyslanectví Spojených států amerických (Praha 1)
< 118 01tel: 257 530 663, 257 532 716 /after hours/
fax: 257 530 583 /Ambassador's Fax/
257 530 920 /Management Section/
257 532 717 /Political Section/
257 531 032 /Protocol Section/
257 530 223 /Public Affairs Section/
web: www.usembassy.cztitulářJ.E.p. William J. CABANISS
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.00 - 16.30 /Po-Pá/

Zastoupení ČR ve Spojených státech amerických

Spojené státy americké - České centrum New YorkSpojené státy americké - Honorární generální konzulát San FranciscoSpojené státy americké - Generální konzulát Los AngelesSpojené státy americké - Honorární generální konzulát Fort LauderdaleSpojené státy americké - Honorární generální konzulát AtlantaSpojené státy americké - Honorární konzulát BuffaloSpojené státy americké - Honorární konzulát New OrleansSpojené státy americké - Honorární konzulát AnchorageSpojené státy americké - Honorární konzulát ChicagoSpojené státy americké - Generální konzulát New YorkSpojené státy americké - Honorární konzulát MinneapolisSpojené státy americké - Honorární generální konzulát PhiladelphiaSpojené státy americké - Honorární konzulát PortlandSpojené státy americké - Stálá mise New YorkSpojené státy americké - Honorární konzulát HoustonSpojené státy americké - Honorární konzulát Kansas CitySpojené státy americké - Velvyslanectví Washington

Zajímavosti

USA: Česká národní budova v New Yorku a její rekonstrukceČeská národní budova je více než sto let starý objekt v části Upper East Side na Manhattanu, který býval centrem československého krajanského života v New Yorku. Jde o jednu z posledních dochovaných původních českých staveb v New Yorku a významný symbol působení Čechů v USA. V roce 1997 byl představen projekt kompletní rekonstrukce. Autor: Němec William C. Frohne v novorenesančním stylu, nynější rekonstrukce: Martin Holub Architects and Planners.Záznam Press Foyer 1. náměstka ministra zahraničních věcí USA Armitage a 1. náměstka ministra zahraničních věcí ČR Winklera
1. náměstek ministra zahraničních věcí USA Richard L. Armitage navštívil dne 15.9. v rámci své cesty po několika evropských zemích Prahu. Náměstek Armitage se v Černínském paláci sešel s ministrem zahraničních věcí Cyrilem Svobodou a 1. náměstkem ministra Janem Winklerem.(15.9.2004)The Vlach Quartet Prague on 2004 Tour in Canada and New York, February 2005 in Los Angeles and Cleveland

Spojené státy americké

Architektura 20. století Franka Lloyda Wrighta

Chaco kultura

Historická lokalita Cahokia Mounds

Hopewellské ceremoniální zemní stavby

La Fortaleza a historické místo San Juan v Portoriku

Mise San Antonio

Monticello a Univerzita Virginie v Charlottesville

Monumentální zemní stavby Poverty Point

Národní a státní parky sekvojí

Národní park Everglades

Národní park Grand Canyon

Národní park Havajské sopky

Národní park Jeskyně Carlsbad

Národní park Mammoth Cave

Národní park Mesa Verde

Národní park Olympic

Národní park Velké kouřové hory

Národní park Yellowstone

Národní park Yosemite

Papahānaumokuākea

Sál nezávislosti

Socha svobody