Mexiko

36 UNESCO památek • Amerika

Zobrazit na mapě Prozkoumat památky

0 UNESCO památek

Amerika světadíl

0 členů navštívilo

UNESCO památky

UNESCO památky v zemi Mexiko

Zobrazit na mapě

🏛️ Kulturní · od 2015

Údolí Tehuacán-Cuicatlán: původní habitat Mesoameriky

Mapa země

Všechny památky – Mexiko

Otevřít v mapě světa

Encyklopedické informace

UNESCO památky – Mexiko

Cestování

MexikoUpozornění pro české turisty

Přehled médií v zemi

Mexiko
< La Reforma | El Universal | La Jornada | El Financiero▼Přehled mexických periodik:● Federální distrikt: Cuestión (deník) Diario de México (deník) El Día El Economista El Financiero - hlavní ekonomický deník El Heraldo de México El Sol de México El Universal - významný deník, jeden z nejvyšších nákladů v Mexiku Esto Excélsior La Crónica de Hoy La Jornada - významný levicový deník La Prensa La Tarde Le Monde Diplomatique Mexico City Daily Bulletin Mi Ambiente Milenio/La Afición Ovaciones Reforma - významný nezávislý pravicový deník pro Mexico City, v dalších státech vycházejí jeho regionální mutace pod jiným názvem (např. El Norte) Zócalo
▼Mexická televize:
▪ Cámara Nacional de la Industria de Televisión por Cable (Canitec)▪ Canal 11 (IPN)▪ Canal 22▪ Canal 40 Corporación de Noticias e Información (CNI)▪ Centro de Entrenamiento de Televisión Educativa (CETE)▪ Centro de Producción de Programas Informativas y Especiales (CEPROPIE)▪ Educación Vía Satélite (Edusat)▪ Multivisión, SA (MVS)▪ Productora y Comercializadora de Televisión, SA de CV (PCTV)▪ Televisa, SA de CV▪ Televisión Azteca, SA de CV▪ TV UNAM
▼Nejdůležitější národní informační agentury:Agencia de Imagen Photon XIXAgencia de Información Integral PeriodistaAgencia Informativa de Radio y Televisión (ARID)Agencia Mexicana de Información (AMI)Agencia Nacional de Noticias (ANN)Apro. Agencia Proceso de InformaciónNotimex. Agencia Mexicana de NoticiasServicio Universal de Noticias, SA de CV (El Universal)
● Jednotlivé federální státy:Aguascalientes: El Hidrocálido El Sol del Centro Página 24Baja California: El Centinela La Crónica La Voz de la Frontera El Mexicano El Sol de Tijuana Segunda Edición (Vespertino) ZetaBaja California Sur: Diario Calisureño El Forjador El Peninsular El Sudcaliforniano Guaycura La Extra Tribuna de los CabosCampeche: Crónica El Sur Novedades de Campeche Tribuna Tribuna del CarmenChiapas: Diario El Mundo Diario del Sur El Orbe El Sol del Soconusco Noticias de Chiapas Semanario El Orbe Sur de México Cuarto Poder de Chiapas Diario de Chiapas El Sol de Chiapas La República en Chiapas La Voz del SuresteChihuahua: Diario de Chihuahua Diario de Delicias El Heraldo de Chihuahua Diario de Juárez El Mexicano Norte de Ciudad Juárez El Monitor El Sol de ParalCoahuila: Zócalo El Tiempo La Voz de Coahuila Zócalo (Piedras Negras) El Diario de Coahuila El Heraldo de Saltillo Extra (Vespertino) Vanguardia de Saltillo El Siglo de Torreón La Opinión de la TardeColima: Comentario de Colima Diario de Colima Ecos de la Costa El Mundo desde Colima El Noticiero de Colima Panorama El Correo de Manzanillo La OpiniónDurango: Contexto de Durango Diario de Durango (Vespertino)/El Sol de Durango El Siglo de Durango La Opinión de Durango La Voz de DurangoEstado de México: Cambio de Atizapán (Catorcenal) Celaya AM de Guanajuato Correo de Hoy AM Irapuato El Heraldo de Irapuato El Sol de Irapuato Guanajuato Hoy AM de León El Heraldo de León El Sol de León/Esto de Bajío/Noticias Vespertinas El Sol de Salamanca AM de San Francisco Diario 17 Diario Crítica de Guerrero El Observador del Milenio El Sol de Acapulco El Sol de Guerrero El Sur, Periódico de Guerrero Novedades de Acapulco Diario de Guerrero Diario El Reportero Ecos de Guerrero El Sol de Chilpancingo Expresión Popular La Tarde (Vespertino)/El Sol de Chilpancingo Pueblo Vértice Diario de Tierra Caliente/El Debate de los Calentanos Diario 21 El Correo Tiempo Suriano Siglo XXI (Bisemanario) Diario de Zihuatanejo La Voz de ZihuatanejoHidalgo: El Sol de Hidalgo El Sol de TulancingoJalisco: El Financiero El Informador El Occidental/El Sol de Guadalajara (Vespertino) Mural Ocho Columnas Público - 8 -
Tribuna de la Bahía Vallarta OpinaMichoacán: La Opinión de Apatzingán Tiempo de Apatzingán El Clarín AM La Piedad Cambio de Michoacán El Heraldo de Michoacán / Noticias El Sol de Morelia La Voz de Michoacán Visión de Michoacán Diario de Michoacán Hoy Día La Opinión de Michoacán El Diario de Zamora El Heraldo de Zamora El Sol de Zamora Guía La Verdad de MichoacánMorelos: El Sol de Cuautla Diario de Morelos El Regional del Sur El Sol de Cuernavaca La Unión de Morelos La Voz de MorelosNayarit: Vanguardia Meridiano RealidadesNuevo León: El Gráfico de Nuevo León ABC de Monterrey El Diario de Monterrey (Matutino) Extra! (Vespertino) El Norte / El Sol / Metro El Porvenir La Razón RTV & Press NewsOaxaca: El Imparcial / El Imparcial del Istmo (Mensual) Extra de Oaxaca Noticias Rotativo El Imparcial de IstmoPuebla: ABC Cambio Círculo Poblano Diario de Puebla El Atardecer (Matutino) /Nuevo Día (Vespertino) El Financiero El Heraldo de México en Puebla El Sol de Puebla /La Voz de Puebla / Esto de Puebla - 9 -
La Opinión de PueblaLa Opinión, diario de la Mañana / La Opinión de San Martín Texmelucan (Semanal) La Palabra Momento Síntesis El Mundo de Tehuacán El Sol de TehuacánQuerétaro: Diario de Querétaro El Financiero Noticias El Sol de San Juan del Río Mundo de QuerétaroQuintana Roo: La Crónica de Cancún /Miami Herald Novedades de Quintana Roo Diario de Quintana RooSan Luis Potosí: El Mañana / Últimas Noticias Zona Media El Heraldo El Sol de San Luis Pulso San Luis HoySinaloa: El Debate de Culiacán El Sol de Sinaloa (Matutino) / El Sol de Culiacán (Vespertino) Noroeste de Culiacán El Debate Noroeste de Guamúchil El Debate de Guasave El Regional El Debate de los Mochis La Voz de Sinaloa Adelante (Vespertino) El Sol de Pacífico Noroeste de MazatlánSonora: La Verdad de Agua Prieta Expresiones Regionales Norte de Cananea (Semanario) Diario del Yaquí Tribuna La Voz del Puerto Cambio El Imparcial Primera Plana El Informador del Mayo Voz del Mayo Diario de la Frontera Tribuna de San LuisTabasco: Avance El Olmeca El Sureste de Tabasco Novedades de Tabasco Presente Rumbo Nuevo Tabasco al Día Tabasco HoyTamaulipas: El Tiempo de Ciudad Mante Matutino El Tiempo de Ciudad Miguel Alemán El Diario de Ciudad Victoria El Expreso de Medio Día El Gráfico El Mercurio de Ciudad Victoria La Verdad de Tamaulipas El Bravo El Diario de Matamoros El Imparcial Expresión PM de El Bravo (Vespertino) El Correo (Vespertino) El Diario de Nuevo Laredo El Mañana de Nuevo Laredo El Mañana de Reynosa El Tiempo de Reynosa (Vespertino) La Tarde Prensa de Reynosa (Matutino) / El Sol de Reynosa (Vespertino) Valle del Norte El Diario de Tampico El Mundo El Sol de Tampico / El Sol de la TardeTlaxcala: El Sol de Tlaxcala SíntesisVeracruz: Diario del Istmo El Liberal del Sur El Mundo de Córdoba El Sol del Centro El Mundo de Orizaba El Sol de Orizaba En Poza Rica Hoy La Opinión La Voz de la Huasteca El Dictamen / La Tarde Expresiones de Veracruz Notiver Sur Diario de Xalapa El Gráfico de Xalapa / Diario de la Mañana Marcha (Semanario) Política Punto y Aparte (Semanario) Marcha (Semanario) Política Punto y Aparte (Semanario)Yucatán: Diario de Yucatán Diario del Sureste Novedades de Yucatán Por Esto! Tribuna de YucatánZacatecas: El Sol de Zacatecas
Vysvětlivky:Diario: deníkMatutino: raníkVespertino: večerníkSemanario (Semanal): týdeníkBisemanario: čtrnáctideníkPoznámka:ZÚ Mexiko má k dispozici veškerá jména vedoucích pracovníků, adresy, telefony, faxy a internetové adresy u všech uvedených agentur a periodik.
▼Přehled časopisů vydávaných v Mexiku:
▪ América Economía▪ Certeza, Economía y Negocios▪ Ciencia y Desarrollo▪ Comercio Exterior▪ Contenido▪ Cuartoscuro▪ Desarrollo Económico▪ Día Siete▪ Economía Nacional▪ Educación 2001▪ Entorno de Coparmex▪ Época▪ Estrategia Industrial▪ Etcétera▪ Expansion▪ Expresiones de Veracruz▪ Fórum▪ Gente Sur▪ Impacto▪ IQ Magazine▪ Letras Libres▪ Metapolítica▪ Milenio▪ Mundo Ejecutivo▪ Nexos▪ Notitas al Pastor▪ Personae▪ Proceso▪ Quehacer Político▪ Reportero Industrial Zetina▪ Reportero Industrial Mexicano▪ Revista de Revistas▪ Revista del Consumidor▪ Revista Mexicana de Comunicación▪ Selecciones del Reader´s Digest▪ Siempre!▪ Voz y Voto
▼Mexický rozhlas
▪ ABC Radio (XEABC)▪ Asociación de Concesionarios Independientes de Radio, SA (Grupo ACIR)▪ Asociación de Radiodifusores del Valle de México, AC (ARVM)▪ Asociación Radiodifusoras y Televisoras de Occidente, AC▪ Cámara Nacional de la Industria de Radio y Televisión (CIRT)▪ Corporación Mexicana de Radiodifusión, SA▪ Frecuencia Modulada Mexicana, SA de CV / MVS Radio▪ Funcionamiento Íntegro de Radiodifusoras Mexicanas Enlazadas, SA (FIRMESA)▪ Grupo 7, SA de CV▪ Grupo Radio Centro, SA▪ Imagen Telecomunicaciones▪ Infored SA de CV (XERED)▪ Instituto Mexicano de la Radio (IMER)▪ Núcleo Radio Mil (NRM)▪ Organización Impulsora de Radio, SA (OIR)▪ Organización Radio Fórmula (ORF)▪ Publicistas en Radiodifusión, SA de CV (Pradsa)▪ Radio Cadena Nacional, SA de CV (RCN)▪ Radio Chapultepec, SA de CV▪ Radio Educación (XEEP)▪ adio Fórmula▪ Radio Universidad (XEYU)▪ Radio, SA▪ Radiodifusoras Asociadas, SA de CV (Cadena RASA)▪ Radiorama, SA▪ Sistema Radiópolis▪ Sociedad Mexicana de Radio, SA de CV (SOMER)▼Zastoupení zahraničních agentur v Mexiku (zahraniční dopisovatelé):Čína: Xinhua New AgenciesFrancie: Agence France Presse (AFP)Itálie: Agencia ANSA Inter Press Service (IPS)Japonsko: Kyodo News ServiceKuba: Prensa LatinaMaroko: Maghreb Arabe PressNěmecko: Deutsche Presse-Agentur (DPA)Ruslo: Itar-TassŠpanělsko: Agencia EFEUSA: Agencia Getty Associated Press (AP) Bloomberg Business News Dow Jones Newswires Market News International Newsmarkers Sipa PressV. Británie: Agencia ReutersVietnam: Agencia Vietnamita de Noticias (VNA)
▼Zastoupení zahraničních deníků a časopisů v Mexiku:
Argentina: Página 12 Tiempos del MundoBelgie: De Financieel EconomischeBrazílie: Institutional Invester Jornal da TardeČína: Diario del PuebloFrancie: L´Echo Magazine Le Devoir Liberation L´HumanitéJaponsko: Akahata Jetro Daily Mexico Keizai The Mainichi Shimbun The Yomiuri Shimbun Tokio Native
Kanada: La Presse-Radio Canadá The Toronto StarNěmecko: Die Tageszeitung Frankfurter Allgemaine Zeitung Frankfurter RundschauPanama: La Estrella de PanamáRusko: Komsomolskaya PravdaŠpanělsko: Diario ABC Diario El Mundo y Expansión El País El Periódico Europa Press Excelencias Turísticas del Caribe y América Grupo Correo La Razón La Vanguardia Premsa Catalana AVUIŠvýcarsko: Neue Zürcher ZeitungUSA: Albuquerque Journal ARTNews BusinessWeek Chicago Tribune Copley News Service Cox Newspapers Eco-Américas Gaceta Mercantil Latinoamericana Knight Ridder Newspapers
La Opinión Los Angeles Time Newsday Newsweek Newsweek en Español Oil & Gas Journal People Magazine en español People Weekly Platt´s San Antonio Express News San Francisco Chronicle The Arizona Republic The Boston Globe The Christina Science Monitor The Dallas Morning News He Houston Chronicle The Journal of Commerce The New York Times The New Yorker The Village Voice The Wall Street Journal The Washington Post Time USA TodayV. Británie: The Guardian Financial Times The Economist
▼Zastoupení zahraničních rozhlasových a televizních společností v Mexiku:Chile: Televisión Nacional de ChileČína: Radio Internacional de ChinaFrancie: Radio France InternationaleKanada: Canadian Broadcasting CorporationNěmecko: ARD Radio Alemana ZDF TV AlemanaRakousko: ORF Radio-TV de Austria Österreichischer Rundfunk Radio-TVRusko: Televisión y Radio Estatal de RusíaŠpanělsko: Cadena SER Radio Popular Cadena COPE Televisión EspañolaUSA: ABC News Associated Press IV Cable News Network (CNN) CBS New Radio CBS New TV CTV News Televisión
KHOU-TV Canal 11 de Houston Living on Earth National Public Radio NBC News Standard Radio News Telemundo Univisión Univisión OnLine Voice of AmericaV. Británie: BBC World Service Independent television News Reuters TV

Krajané

Krajané v Mexiku
< V Mexiku žije podle odhadů přes 500 krajanů. První Češi se dostali do Mexika před více než 300 lety jako jezuitští misionáři. V roce 1678 odjel do Mexika jezuita Šimon Borohradský původem z Polné, absolvent olomoucké univerzity. Proslavil se tam stavbou vodního díla, jež zachránilo hlavní město Mexico City před každoročními ničivými záplavami. Mezi divokými mexickými Indiány působili např. jezuita Adam Gilg-Jílek z Rýmařova, Jiří Hostinský z Klobouk či Josef Neumann z Prahy a mnozí další, po nichž tu zůstaly stopy.
Jinou proslulou skupinou byli botanikové. Jedním z prvních byl Tadeáš Haenke, jehož mexické sbírky jsou v Národním muzeu v Praze, nebo kustod téhož muzea Joseph August Corda. Nejslavnější byl však pobyt Benedikta Roezla, který se významně zasloužil o rozvoj mexické rostlinářské výroby pro textilní průmysl a za mexické revoluce dokonce bránil přístav Santecomapán před vyloděním francouzského vojska. Jedna z hlavních tříd v tomto městě nese dodnes jeho jméno. Pro město Mexico City vypracoval později projekt městských sadů, jež se staly základem zelené architektury města.
Nejvíce Čechů, a to asi tisícovka, se dostalo do Mexika s vojenskou výpravou Maxmiliána Habsburského proti mexické revoluci. Po Maxmiliánově popravě v roce 1867 se většina krajanů vrátila domů, mnozí se však přidali na stranu revoluce. V Mexiku po nich zůstaly zlidovělé české písně i některé hmotné doklady.
Do Mexika se dostali i mnozí čeští cestovatelé a světoběžníci. Patřil k nim "pražský hrabě" Frederick de Waldeck, který proslul vydáním první opravdové knihy o mayské archeologii vůbec, doplněné jeho vlastními kresbami památek. Války o Texas se na straně USA účastnil světoběžník Čeněk Paclt, v zemi pobýval malíř Bohuslav Kroupa. Ve dvacátém století byly nejznámější výpravy Vojtěcha Friče, který v Mexiku sbíral kaktusy obsahující neznámé alkaloidy a psal o jejich narkotických účincích. Patrně tak inspiroval vandalské výpravy českých "turistů", zatčených v roce 1996 v Mexiku za nezákonný sběr chráněnýcxh kaktusů.
Za války pobýval v Mexiku "zuřivý reportér" Egon Ervín Kisch, jehož kniha Objevy v Mexiku dodnes nepostrádá na zajímavosti. Už méně se to dá říci o knize reportáží Mexiko je v Americe, jejímž autorem byl spisovatel Norbert Frýd. K mimořádně dobrým znalcům Mexika patří u nás vědci - odborníci na indiánskou problematiku, zvláště Václav Šolc (např. Indiánským Mexikem) nebo Miloslav Stingl (např. Tajemství indiánských pyramid). K nejnovějším styčným bodům našich dějin patří např. přejmenování mexického městečka San Jerónimo na Lidice. V mexickém Muzeu antropologie nechybí zmínka o českém antropologovi a amerikanistovi A. Hrdličkovi. Podobně v tamním Muzeu kultur je expozice naší republiky. V paměti dosud máme též Olympijské hry z roku 1968, na nichž naše sportovní výprava získala mimořádné úspěchy.
Po českém prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi, který měl úzké kontakty s tehdejším mexickým prezidentem Lázaro Cárdenasem, je pojmenována jedna z nejkrásnějších tříd mexického hlavního města. Masarykova třída je jednou z nejvýznamnějších tříd v hlavním městě Mexika. Toto pojmenování získala v červnu 1936. Do té doby se jmenovala Calzada de los Morales. V roce 1990, u příležitosti 140. výročí narození TGM, byla na Masarykově třídě slavnostně odhalena pamětní deska. Další deska byla odhalena v roce 1999 tentokráte s pojmenováním nového Masarykova náměstí. Socha TGM byla odhalena na čestném místě Masarykovy třídy k 150. výročí narození prvního čs. prezidenta v roce 2000. Velvyslanectví odhalilo v hlavním městě i Masarykovu bustu v obchodním středisku Plaza Masaryk.Současná situace
První krajanský spolek byl činný od třicátých let do roku 1948. Jeho předsedou byl MUDr. Oscar Stern.
Po roce 1948 vznikla Česko-mexická asociace, kterou mnoho let vedla Mexičanka Rosa Vargas. Tato instituce byla finančně podporována velvyslanectvím, které jí platilo i nájem trvale pronajatých místností. Na jejich schůzky však chodilo více Mexičanů než Čechů. Koncem roku 1989 Česko-mexická asociace zanikla.
V roce 1990 byla založena Asociace krajanů T. G. Masaryk. První etapou bylo hledání a objevování krajanů, Čechů a Slováků, kteří žijí v Mexiku trvale i přechodně.
Do čela prvního výboru Asociace T. G. Masaryk byl zvolen Alexander Schoor, který emigroval z republiky v roce 1948. Zemřel v březnu 1998. Svým hlubokým vlastenectvím, pevným charakterem a noblesní povahou pomáhal usměrňovat cíl a obsah Asociace. Zakládající členové paní Glorie Čejka, Jiřina Liebermannová, Marie Seidlová, Jana Marshallofá, Anna Amreinová, Táňa Jandová, Miloš Trnka a Alexander Schoor se jednomyslně rozhodli zaštítit jméno Asociace osobností TGM, a také od prvních let existence Asociace byl postaven cíl vztyčit důstojný pomník prezidentu Masarykovi.
Členy Asociace je 100 Čechů se svými rodinami.
V únoru 2002 byl z iniciativy honorárního Radko Tichavského založen ve městě Saltillo nový krajanský spolek Přátelé České republiky (Amigos de la República Checa).Ivo Barteček: Z latinskoamerických reportáží Egona Erwina Kische: Čehy a Mexiko
E.E.Kisch napsal: "V Mexiku jsem se setkal s mnohými mými kolegy - spisovateli ze všech zemí - z emigrovavších spisovatelů mezinárodního věhlasu nalezla téměř jedna čtvrtina azyl v Mexiku."
Do Mexika odjel v říjnu 1940 (a žil tam do roku 1946) po neúspěšném jednání se severoamerickými úřadya po marné snaze zasáhnout do antifašistického západu z Evropy bližší Velké Británie. Vedle kladného postoje mexické vlády k politické imigraci, včetně levicově smýšlejících intelektuálů, existovalo v zemi antifašistické publikum.
Léta strávená v Mexiku můžeme pokládat za vyvrcholení Kischovy celoživotní literární a společenské angažovanosti. Zasloužil se o spoluoživení práce československé kolonie v Mexiku a nemálo vykonal pro samostnou popularizaci Československa.
"Můj ůotec a má matka se narodili v Praze, žili tam, zemřeli a jsou tu pochováni. Nikdy je nenapadlo, že jeden z jejich synů bude odříkávat modlitby za mrtvé ve skupině Indiánů, ve stínu Pachuckých hor. Mí rodiče, kteří strávili život v Praze, v Melantrichové, v domě "U dvou zlatých medvídků", netušili, že jejich synové budou jednou vyhnáni z tohoto domu, jeden do Mexika, druhý do Indie a Číny (MUDr. Bedřich Kisch - pozn. IB), a dva, kteří nemohli utéci před hitlerovským terorem, do neznámých míst nepředstavitelných hrůz, do smrti."
Objevy v Mexiku patří k autorovým nejlepším dílům.
"Kdykoli jsme přednášel za emigrace o Československu, četní mexičtí přátelé vyslovili podiv nad tím, jak nápadně stejné osudy v dějinách má jejich a naše země. A opravdu je tomu tak! V obou zemích totiž zničili kdysi Habsburkové odvěkou svobodu a nezávislost - v Mexiku právě sto let před Bílou horou. A právě sto let po odboji proti porobitelům v Mexiku začal náš odboj, takže u nás i v Mexiku trvala habsburská nadvláda právě tři sta let."
Své poznatky k historii česko-mexických vztahů shrnul Kisch ve stati Mexiko und Böhmen. Reportáž, která je po studiích Vlastimila Kybala jedním z prvých pokusů o osvětlení vzájemných relací, byla ve své německé verzi zveřejněna 1. ssrpna 1944 v periodiku Demokratische Post (México) a mexickému čtenáři zpřístupněna pod názvem Analogías y relaciones entre Mexico y Checoslovaquia ve vládním listu El National 22. října 1945.
"...na naleziště stříbra byly obě země nadmíru bohatké. Stříbrné mince z Jáchymova, nazývané v Čechách "jáchymovskými tolary", stručně "tolary" či "dolary", byly a jsou z části do dnešního dne měnou v Evropě, Africe a severní Americe, obdobně jako si mexické stříbrné peso podrobilo Dálný východ, především Čínu."
"Dobyvatelé, kteří se setkávali v mexických dolech s nejprimitivnějšími poměry, povolávali české a moravské horníky, aby modernizovali těžbu. Ještě v devatenáctém století se pozastavoval Alexander von Humboldt nad podobností báňských postupů Mexika a Čech. Humboldt, který poznal obě země,neustále srovnával mexickou kotlinu obklopenou pověstmi opředenými horami s českou zemí, která je rovněž zcela uzavřena obdobnou přírodní ochrannou hradbou."
S manželi Kischovými odjel v říjnu 1940 do Mexika také Andrké Simone. Byť mexická činnost André Simona byla vázána především na početnější a agilnější německou antifašistickou kolonii a německé publikum v zemi, vystupoval v průběhu svého mexického pobytu jako československý občan a nemálo vykonal pro popularizaci Československa a československého antifašistického exilu v Novém světě. André Simone se jako člen Československo-mexické asociace (Asociación checoslovaco-mexicana) podílel na ustavení a profilaci tiskového orgánu československé kolonie v Mexiku - El Checoslovaco en Mexico.
Aktivním vystupováním československého exilu v Mexiku v letech druhé světové války bylo dosaženo sepětí s mexickou veřejností a prostřednictvím československých antifašistů, reprezentovaných spoluobčany německé národnosti, především André Simonem, E.E. Kischem a Lenkou Reinerovou, se nepočetná československá kolonie zapojila do antifašistické aktivity exilu středoevropského či obecně evropského. Vedle popularizace Československa v Latinské Americe, o níž se v předválečné etapě výrazně zasloužil diplomat a historik Vlastimil Kybal (velvyslanec v Mexiku ve druhé polovině let třicátých), se tito intelektuálové zasloužili jak mezi Čechy, Slováky a Němci, tak mezi Mexičany-Latinoameričany o zprostředkování úplnějšího obrazu světového konfliktu.
Po skončení války usilovali exulanti o návrat do Evropy. André Simone odjíždí se svou ženou a manželi Kischovými v polovině února 1946 za spontánního zájmu mexických a středoevropských přátel. Po krátkých pobytech v New Yorku, Londýně a Frankfurtu nad Mohanem je Praha opětovně uvítala 21. března 1946.
Velvyslanec Spojených států mexických v Praze v polovině 80. loet, literát a publicista Sergio Pitol, nám svým románem El desfile del amor, vydaným roku 1984 v Barceloně, podává nejméně dvojí svědectví živoucího vztahu minulosti a přítomnosti, sepětí středoevropských a mexických osudů. Román, jenž byl autorem rozepsán v Praze koncem roku 1983, evokuje osudy středoevropského exilu v Mexiku.Petr Sinkula: Čeští dobrovolníci v mexické válce 1864-1867 (1971)
Prvními Čechy, kteří se dostali do Mexika během těchto událostí, byli příslušníci nového císařského dvora a lidé ve službách Maxmiliánových, kteří s ním odjížděli na NOVAŘE. Na její palubě byla i císařova oblíbená námořní kapela. V řadách této kapely se nalézalo mnoho českých hudebníků. Mezi jinými Čechy byli v Maxmiliánově námořní kapele výborní klarinetiské František Vacek z Cítova, Jan Pavlík z Dolních Beřkovic a Antonín Pištora z Předonína u Roudnice. Z dvořanstva byli českého původu podplukovník Rudolf Günner z Jičína, bývalý námořní důstojník a důstojník císařské mexické palácové gardy, a dále Maxmiliánův společník z první cesty do Ameriky, dr. Jindřich Vávra. O něco později přijel další člen Maxmiliánova doprovodu, podplukovník Boleslavský a v říjnu roku 1866 dr. Bohuslávek.
Dobrovolníci se zavazovali na šestiletou službu. Rozdělení vojska bylo provedeno podle Maxmiliánova návrhu z 10. září 1863. Při výběru se přihlíželo k osobám bezúhonného chování, pokud možno mladším 40 let a svobodným. Dobrovolníci měli být též silného těla a křesťanského náboženství. Do Mexika se hlásili převážně ti, kdož nemohli v Rakousku nalézt práci, nádeníci a pomocné síly, stejně jako vysloužilí vojáci. Pokud jde o řemeslníky, hlásilo se jich tím méně, čím odbornější práci vykonávali v civilu. Zkrátka, do sboru vstupovali jen ti, co nemohli doma nic ztratit, kteří se těšili na novou životní příležitost, případně i na větší uplatnění ve svém oboru. Z českých zemí bylo ve sboru něco přes 1000 mužů.
Po zprávě o Maxmiliánově zajetí odmítli příslušníci sboru dále bojovat, uzavřeli se v pevnosti hlavního města, zachovali přísnou neutralitu, a pak se vzdali pod podmínkou svobodného odchodu. Mezi těmi, kdož se v hlavním městě Mexiku vzdali, byla i hudba sboru, ve které bylo mnoho hudebníků z Čech. Z nich řada zůstala v Mexiku a do Rakouska se nevrátila. Vzpomíná na to ve svých pamětech Julius Uliczny: "Obzvláště se Porfiriu Díazovi líbila naše plukovní hudba. Je zcela možnkké, že při jeho vtažení do města mu o ní vyprávěli obyvatelé. Bylo jí nařízeno, aby něco zahrála. Ihned poté jí byly předloženy vysoké nabídky, myslím, že tři pesa denně pro muže, což je sedm zlatých rakouské měny. Protože mnoho hudebníků ve své vlasti nic nemělo a nezanechalo, rozhodla se jich většina zůstat, pouze málo se k tomu za žádnou cenu nedalo zviklat... Vždy to byl truchlivý pohled, vidět naši plukovní hudbu... jak všechny ty hezké skladby, které nás obšťastňovaly a upomínaly na vlast, hraje nepříteli."
Po příjezdu do Prahy byli dobrovolníci propuštěni s malým odbytným a zajištěním cesty do domovských obcí, nechtěli-li vstoupit do rakouské armády. Tak skončily naděje dobrovolníků na úrodné pozemky v Mexiku, na nový život, který tam chtěli začít.
19. června 1867 byl mexický císař Ferdinand Maxmilián Habsburský, arcivévoda rakouský, zastřelen jako rebel. Juárezova vláda povolila převoz Maxmiliánových pozůstatků za rakouské uznání nezávislosti mexické republiky a řadu dalších ústupků.
Pozadí intervence: Imperialistické velmoci Anglie a Francie, a s nimi Španělsko, toužící po návratu na latinskoamerický kontinent, využily Juárezovou vládou vyhlášené pozastavení platů úroků evropským věřitelům k mocenskému zásahu. Na stranu francouzských interventů se postavil i rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmilián, který se pokusil státi se mexickým císařem.

Zastoupení Mexika v ČR

Mexiko - Velvyslanectví Spojených států mexických (Praha 7 - Troja)
< 171 00tel: 283 061 530, 283 061 540
fax: 233 550 477
e-mail: embamex@rep-checa.cz
web: www.rep-checa.cztitulářJ.E.p. Federico SALAS
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
09.00 - 17.00Konzulární odděleníConsular SectionNad Kazankou 8, Praha 7 - Troja171 00
tel: 283 061 541, 542, 543
fax: 233 550 477
Provozní hodiny úřadu
Úřední hodiny pro veřejnost: 09.00 - 14.00

Zastoupení ČR v Mexiku

Mexiko - Honorární konzulát TijuanaMexiko - Honorární konzulát GuadalajaraMexiko - Honorární konzulát MonterreyMexiko - Velvyslanectví Mexiko

Zajímavosti

MEXIKO: Výstava „Česká grafika“Velvyslanectví České republiky v Mexiku uspořádalo v galerii Michoacánského ministerstva kultury Casa de la Cultura v Morelii expozici „Česká grafika“. (3.3.2005)MEXIKO: Koncert dvou členů skupiny Spiritual kvintetVelvyslanectví ČR v Mexiku uspořádalo 21. ledna 2005 v prostorách rezidence českého velvyslance v Mexiku kytarový a loutnový koncert manželů Tichotových, členů známé české hudební skupiny Spiritual kvintet.(1. 3. 2005)

Mexiko

Akvadukt systému Padre Tembleque

Archeologická zóna památek Xochicalco

Archeologická zóna Paquimé, Casas Grandes

Centrální univerzitní město Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM)

Cesta Wixárika k posvátným místům ve Wirikuta (Tatehuarí Huajuyé)

Dům a ateliér Luise Barragána

El Tajin, prehispánské město

Františkánské misie v Sierra Gorda

Historická zóna památek Tlacotalpan

Historická zóna památek v Querétaru

Historické centrum Mexico City a Xochimilco

Historické centrum Morelie

Historické centrum Oaxacy a archeologické naleziště Monte Albán

Historické centrum Puebla

Historické centrum Zacatecas

Historické město Guanajuato a přilehlé doly

Historické opevněné město Campeche

Hospicio Cabañas, Guadalajara

Krajina agáve a staré průmyslové zařízení Tequila

Královská cesta Tierra Adentro

Nejstarší kláštery 16. století na svazích Popocatépetlu

Ochranné město San Miguel a svatyně Jesús Nazareno de Atotonilco

Ostrovy a chráněné oblasti Kalifornského zálivu

Předhispánské město a národní park Palenque

Předhispánské město Chichen Itza

Předhispánské město Teotihuacan

Předhispánské město Uxmal

Prehistorické jeskyně Yagul a Mitla v centrálním údolí Oaxaky

Revillagigedo

Rezervace biosféry El Pinacate a Gran Desierto de Altar

Rezervace biosféry monarchů

Sian Ka'an

Skalní malby Sierra de San Francisco

Starověké město Mayů a chráněné tropické lesy Calakmul

Svatyně velryb El Vizcaino