0
UNESCO památek
Evropa
světadíl
0
členů navštívilo
UNESCO památky
Zobrazit na mapě
UNESCO památky v zemi Švýcarsko
🏛️ Kulturní · od 1983
Benediktinský klášter svatého Jana v Müstairu
🏛️ Kulturní · od 1983
Klášter svatého Galla
🏛️ Kulturní · od 2009
La Chaux-de-Fonds / Le Locle, Plánování měst hodinářství
🏛️ Přírodní · od 2003
Monte San Giorgio
🏛️ Kulturní · od 1983
Staré Město Bern
🏛️ Přírodní · od 2008
Švýcarská tektonická aréna Sardona
🏛️ Přírodní · od 2001
Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch
🏛️ Kulturní · od 2007
Terasy vinic Lavaux
🏛️ Kulturní · od 2000
Tři hrady, obranné zdi a valu městysu Bellinzona
Mapa země
Otevřít v mapě světa
Všechny památky – Švýcarsko
Encyklopedické informace
Švýcarsko
<
140 - autoopravy - pomoc na silnicích (nepřetržitě)
144 - první pomoc - sanitka
1414 - záchranná služba - Rega (vrtulník)
1415 - záchranná služba - Air Glaciers
111 - informace o telefonních číslech (tuzemsko)
163 - sjízdnost silnic
187 - lavinové nebezpečíspecifikaBezpečnost a dodržování obecně závazných předpisů je ve Švýcarsku na vysoké úrovni. Porušování právního řádu, včetně pracovní činnosti cizinců bez příslušného povolení, se přísně postihuje.Při provozování horské turistiky je třeba počítat s možným náhlým zhoršením povětrnostních podmínek. Nutná je kvalitní výstroj a výzbroj. Doporučuje se nepřeceňovat vlastní schopnosti či možnosti a nepodceňovat neznalost terénu.Nejvyšší přípustná rychlost dopravních prostředků, není - li na konkrétním místě příslušným značením povolena jiná rychlost: 120 km/h na dálnici (Autobahn), 100km/h na silnicích dálničního typu (Autostrasse), 50 km/h v obcích, 80 km/h na ostatních komunikacích mimo obec. Děti do 7 let v motorových vozidlech se musí přepravovat upoutané pouze ve speciálních sedačkách, děti od 7 do 12 let musí sedět též ve speciálních sedačkách nebo připoutané bezpečnostními pásy na zadních sedadlech a děti starší 12 let mohou sedět připoutané i na předních sedadlech. Pro řidiče motocyklu je předepsána přilba. Podle platného švýcarského spolkového zákona o pořádkových pokutách v silničním provozu se přísně postihují dopravní přestupky.Nejlevnější ubytování lze získat v zařízení Jugendherberge. Oblíbený a cenově přijatelný druh krátkodobého ubytování je v zemědělských usedlostech (Bauernhof).
Švýcarsko
<
DeníkyV počtu novinových titulů na obyvatele patří Švýcarsko mezi nejčelnější evropské země, v posledních dvou desetiletích však probíhá koncentrace a fúzování. Noviny odrážejí jazykové rozdělení země na německo- , francouzsko- a italskojazyčnou část, neexistují celostátní denníky v různých jazykových mutacích. I uvnitř jednotlivých jazykových oblastí je situace tisku stále dost fragmentovaná, hodně denníků má pouze kantonální (tj. regionální působnost). Denníky, přímo spojené s politickými stranami již neexistují. Kolem 75% nákladů na vydávání je hrazeno z reklam, roste počet bezplatně poskytovaných novin. Stoupá propojení vydavatelů novin a knih, velké nakladatelství vstupují i do místních rádií a televizí. Náklady nejdůležitějších denníků jednotlivých jazykových oblastí:Blick (něm.) 315 tis, Tages-Anzeiger (něm.) 280 tis., Neue Zürcher Zeitung 169 tis24 heures (franc.) 90 tis., Tribune de Genève (franc.) 78 tis., Le Matin (franc.) 66 tisCorriere del Ticino (ital.) 39 tis.
ČasopisySituace je obdobná jako u denníků, avšak s tím, že značný podíl na trhu mají časopisy ze stejnojazyčných sousedních zemí. Největší švýcarské časopisy:Beobachter (něm.) 335 tis., Schweizer Illustrierte (něm.) 251 tis, Facts (něm.) 105 tis. L’Illustré (franc.) 99 tis.
Rozhlas a televizeRozhlasové a televizní vysílání ve Švýcarsku tradičně provozuje veřejnoprávní Schweiezerische Radio- und Fernsehgesellschaft (SRG, Švýcarská rozhlasová a televizní společnost), která je působí jako soukromý neziskový spolek. Stát poměrně velký vliv na její personální obsazení - vláda jmenuje jejího presidenta a část členů ústřední a regionálních rad, nemůže však zasahovat do složení programů. Příjmy společnosti jsou ze 75% koncesionářské poplatky, 20% reklamy v televizi, 5% ostatní.Podíl provozovatelů rozhlasu se liší podle jazykových oblastí. V německojazyčné části to je 45% DRS (německá část SRG), 40% soukromé stanice, 5% zahraniční. V francouzskojazyčné části 39% SSR (francouzská část SRG), 40% soukromé, 18% zahraniční. Odpovídající procenta pro italskou část jsou 71 - 19 - 14.Televizní vysílání bylo plně liberalizováno až v roce 1998, i když zahraniční stanice mohly být přijímány kabelovými sítěmi již od roku 1974. Veřejnoprávní televize vysílá na jednom vícejazyčném kanále SF1 a 2 regionálních kanálech a její podíl na vysílání je kolem 70% (60% v hlavním vysílacím čase). Zatímco u rozhlasu jsou hlavními konkurenty soukromé lokální stanice, u televize to jsou navíc i zahraniční stanice.
Krajané ve Švýcarsku
<
Historicky první snahou o spolkovou a politickou organizaci Čechů v cizině byla akce Josefa Václava Friče, který po neúspěšných pokusech v Londýně a Paříži vydával v Ženevě v r. 1861 měsíčník nazvaný „Čech“, s francouzským podtitulem Voix libre de la Boheme. Tento časopis byl kolportován v zemích západní Evropy a dopravován ilegálně také do Čech. V této době se začali ve Švýcarsku usazovat vystěhovalci, které lákalo demokratické ovzduší a pracovní možnosti.
První český spolek „Česká beseda“ byl založen v r. 1861 v Curychu a jeho členy byli převážně řemeslníci, dělníci a studenti curyšské Technické university (spolek později zanikl), v roce 1862 založen Sokol Curych.
Další vývoj ukázal nutnost zakládání nových krajanských spolků, kterých již v r. 1910 existovalo osm v různých městech Švýcarska.. Zástupci těchto spolků se několikrát sešli, aby se dohodli o společném postupu a v lednu 1915 byl pak založen Ústřední svaz českých spolků, který s pozměněným názvem funguje dodnes. České spolky ve Švýcarsku aktivně podporovaly odboj za 1. a 2. světové války peněžními sbírkami, poskytováním zázemí pro odbojové organizace a publicitou ve švýcarském tisku. (T.G.Masaryk poprvé veřejně proslovil myšlenku osamostatnění Českých zemí na krajanských schůzích v Curychu a Ženevě v červenci 1915. Švýcarští krajané m.j. podpořili E. Beneše na cestu do Británie v říjnu 1938).
V roce 1930 byl prezidentem T.G.Masarykem založen Masarykův fond na podporu krajanů, kteří se dostali bez vlastní viny do obtížných situací. Ve Švýcarsku působí dodnes.
Po roce 1948 vzrostl počet a aktivity krajanů i přes tehdejší restriktivní politiku Švýcarska vůči imigrantům (uprchlíci mohli většinou v zemi pouze zůstat na získání kvalifikace, ale nikoliv se usadit natrvalo).
Historicky největší počet krajanů, kolem 15 tisíc přišel do Švýcarska po sovětské invazi v roce 1968, většina z nich se zde usadila natrvalo. Uprchlíci dostali velkorysou pomoc švýcarských institucí, soukromých osob i krajanů. Značně se zintensivnil krajanský život - začala fungovat česká doplňovací škola, zahájeno vydávání měsíčníku Zpravodaj, rozšířily se mnohostranné sportovní a společenské aktivity. V Curychu se konaly celosvětové sokolské slety v roce 1976 a 1986. K 21.8.1988 byla rovněž v Curychu uspořádána třídenní protestní akce, označená za největší protestní akci v historii exilu.
Nová demokratická ČR dostala po roce 1989 ze Švýcarska značnou podporu - finanční, materielní a vzdělávací. V roce 1997 byla odhalena socha J. Palacha na překrásném místě na břehu Ženevského jezera ve městě Vevey. Švýcarští krajané, obce a instituce poskytli ČR hodnotnou finanční a materielní pomoc při záplavách v roce 1997 a 2002.
Krajanské spolkyV Švýcarsku působí celá řada krajanských spolků, které jsou většinou sdružené ve Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Kontakt na spolky a jejich představitele naleznete na na stránkách MZV ČR zde.
Krajanský tiskNejdůležitějším krajanským periodikem je česko-slovenský měsíčník Zpravodaj, který vychází v nákladu 1200 výtisků. Více či méně pravidelně vydávají své tiskoviny různé spolky a zájmová sdružení jako např. Sokol a katolická mise v Curychu. Někteří význační krajanéJudr. Ing. Jaroslav Andělnar. 30.3.1905, vynikající český právník, nositel ceny World Press Award 2003 za charakterovou nezlomnost a odvážnou pomoc slabším, prokazovanou v nejhorších podmínkách sedmiletého komunistického vězení. Čestný člen předsednictva Svazu spolků Čechů a Slováků
Prof.Dr.Ing.Dr.h.c. Vladimír Hubkanar. 29.3.1924 v Polici nad Metují, světový odborník v oblasti strojírenství, bývalý politický vězeň.Na ETH Zürich vyvinul teorii strojních systémů a teorii konstrukčních procesů, které tvoří základ vědeckého konstruování. Zakladatel International Conference on Design Engineering.
Prof. Dr. Dr. h.c. Jan S. Kruliš-Randaodešel do emigrace po únorovém puči 1948 v Praze. Ekonom v oboru podnikového hospodářství, předseda Osteuropa Komission pro pomoc postkomunistickým universitám, obnovitel Randovy nadace. Dlouholetý člen Besedy Svatopluka Čecha.
Rafael Kubelíknar. v Býchorách u Kolína, zemřel 11.8.1996 v Luzernu. Slavný český dirigent a hudební skladatel, znám svým výrokem:“ …opustil jsem zemi, abych nemusel opustit národ.“ Do emigrace odešel po únoru 1948.
Bohuslav Martinůnar. 8.12.1890 v Poličce, zemřel 28.8.1959 v Liestalu. Skladatel a hudebník světového významu, poslední roky svého života v exilu prožil ve Švýcarsku.
Prof. Dr. h.c. Jan Milíč Lochmannar. 3.4.1922 v Novém Městě nad Metují, zemřel 21.1.2004 v Basileji. Ordinarius systematické teologie, rektor University Basel, čestný doktor univerzit v Aberdeenu, v St. Andrew a Univerzity Karlovy v Praze. Přednášel na všech kontinentech ve více než padesáti zemích. Významný představitel Společnosti pro vědy a umění a Spolku Domov v Basileji. Nositel Řádu T.G.Masaryka. Kazatel Husova sboru v Curychu.
Dr. h.c. Přemysl Pitternar. 21.6.1895, zemřel 15.2.1976. Kazatel Husova sboru v Curychu, spisovatel, zachránce židovských dětí během okupace a německých dětí po okupaci. Sociální pracovník.
Prof. Dr. Dr.h.c. Ota Šiknar. 11.9.1919 v Plzni, zemřel 22.8.2004 v Bazileji. Ekonom a politik, představitel čs. reformního hnutí šedesátých let. Ve Švýcarsku profesor Univerzity pro hospodářské a sociální vědy v St. Gallenu, vedl katedru srovnávání hospodářských systémů. V exilu napsal m.j. studii „Humánní hospodářská demokracie“ (1979).
JUDr. Miroslav Tuček24.5.1925, zemřel 9.1.2004. Ve Švýcarsku od roku 1948, ředitel Schweizer Sozialarchiv, gen. tajemník čsl. sociální demokracie v exilu. Zakladatel časopisu Zpravodaj. Čestný předseda Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku.
Švýcarsko - Velvyslanectví Švýcarské konfederace (Praha 6)
<
fax: 224 311 312
e-mail: Vertretung@pra.rep.admin.chtitulářJ.E.p. Jean-Francois KAMMER
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.00 - 13.15 14.00 - 17.00 /Po, Út/
08.00 - 13.15 14.00 - 18.00 /St/
08.00 - 13.15 14.00 - 17.00 /Čt/
08.00 - 14.00 /Pá/
Otevírací hodiny pro veřejnost: 09.00 - 12.00 /Po-Pá/Vojenské odděleníMilitary SectionPrinz-Eugen-Strasse 7, ViennaA-1030
tel: 00431-795 05
fax: 00431-795 05 25
e-mail: Vertretung@vie.rep.admin.ch
Provozní hodiny úřaduVízové odděleníVisa Section
tel: 220 400 615
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po, Út, Čt, Pá/
ŠVÝCARSKO: Rekonstrukce Velvyslanectví ČR v Bernu
<
Tato rekonstrukce byla respektována, ale neobešla se bez zásahů a doplňků. Pro celou koncepci bylo rozhodující zrušení rezidenční funkce budovy. Bylo tak možné vytvořit jasně strukturované prostředí s patřičnou hierarchií: přízemí bylo ponecháno po doplnění hygienického zázemí v jeho historickém duchu pro čistou reprezentaci (hlavní interiéry vily byly v minulosti poničeny pouze druhotnými dekoračními zásahy, jako například časté přetapetování, přemalby apod.). Exkluzivní první patro je využito pro potřeby velvyslance a jeho nejbližších spolupracovníků, druhé patro pak pro potřeby výkonné administrativy. Podkroví je určeno příležitostnému ubytování. Z důvodů bezkolizního a společensky vyhovujícího provozu jsme propojili první a druhé patro novým vřetenovým schodištěm. Obě patra bylo nutno celkově předisponovat. Dále bylo třeba vybudovat samostatný přístup do suterénu, který obsahuje novou kuchyni a přistavět garáž pro dva automobily.
Budova bývalé konírny (depandance), která je využívána pro účely konzulárního úřadu a byt správce, byla před naším zásahem ve značně zchátralém stavu. Pro vytvoření dobrého pracovního prostředí zde bylo zapotřebí zcela razantního přístupu v dispozičním uspořádání.
Vstupní část pro veřejnost je provozně i architektonicky exaktně charakterizovaná přesunutím prostor přepážkové haly před budovu co nejblíže k chodníku. V interiéru je pro jednání s návštěvníky k dispozici oboustranně přístupná jednací místnost.
Identifikační údaje:
Klient: Ministerstvo zahraničních věcí České republikyProjektant: AP atelier, www.arch.cz/pleskotAutoři: Ing. arch. Josef Pleskot, Ing. arch. Radek Lampa; interiéry: Ing. Peter Lacko, Ing. Jana Kantorová, Ing. Jitka Svobodová
Rekonstrukce zahrady: Ing. Pavel Bulíř, CSc.Venkovní úpravy, drobná architektura: akad. arch. Pavel Rydlo, Ing. Filip Tittelbach, Katja StrobelStavební řešení: Zdeněk RudolfStatika: Ing. Jiří BardaDřevěné konstrukce: Ing. Pavel ŠkorpilPožární ochrana: Ing. Vlastimil PočtaZdravotní technika: Ing. Jaroslava RoskotováElektroinstalace: Petr SlabihoudekTepelná technika a VZT: Ing. Miroslav Zikmund, Ing. Martin ŠmolíkKontaktní architekt: Karl Valda, dipl. arch. SIADozor investora: Ing. arch. Jan MudraDodavatel: NSS, a.s. Jablonec nad NisouRekonstrukce obvodového pláště vily Jenner a půdní vestavba: Ing. arch. Igor DřevíkovskýStudie: 1995Projekt: 1997Realizace: 1998
Text: AP Atelier, Foto: Jan Podstata
Průvodce po našich budovách v zahraničí naleznete na www.mzv.cz/pruvodce
UNESCO památky – Švýcarsko
Cestování
Švýcarsko
<
140 - autoopravy - pomoc na silnicích (nepřetržitě)
144 - první pomoc - sanitka
1414 - záchranná služba - Rega (vrtulník)
1415 - záchranná služba - Air Glaciers
111 - informace o telefonních číslech (tuzemsko)
163 - sjízdnost silnic
187 - lavinové nebezpečíspecifikaBezpečnost a dodržování obecně závazných předpisů je ve Švýcarsku na vysoké úrovni. Porušování právního řádu, včetně pracovní činnosti cizinců bez příslušného povolení, se přísně postihuje.Při provozování horské turistiky je třeba počítat s možným náhlým zhoršením povětrnostních podmínek. Nutná je kvalitní výstroj a výzbroj. Doporučuje se nepřeceňovat vlastní schopnosti či možnosti a nepodceňovat neznalost terénu.Nejvyšší přípustná rychlost dopravních prostředků, není - li na konkrétním místě příslušným značením povolena jiná rychlost: 120 km/h na dálnici (Autobahn), 100km/h na silnicích dálničního typu (Autostrasse), 50 km/h v obcích, 80 km/h na ostatních komunikacích mimo obec. Děti do 7 let v motorových vozidlech se musí přepravovat upoutané pouze ve speciálních sedačkách, děti od 7 do 12 let musí sedět též ve speciálních sedačkách nebo připoutané bezpečnostními pásy na zadních sedadlech a děti starší 12 let mohou sedět připoutané i na předních sedadlech. Pro řidiče motocyklu je předepsána přilba. Podle platného švýcarského spolkového zákona o pořádkových pokutách v silničním provozu se přísně postihují dopravní přestupky.Nejlevnější ubytování lze získat v zařízení Jugendherberge. Oblíbený a cenově přijatelný druh krátkodobého ubytování je v zemědělských usedlostech (Bauernhof).
Přehled medií
Švýcarsko
<
DeníkyV počtu novinových titulů na obyvatele patří Švýcarsko mezi nejčelnější evropské země, v posledních dvou desetiletích však probíhá koncentrace a fúzování. Noviny odrážejí jazykové rozdělení země na německo- , francouzsko- a italskojazyčnou část, neexistují celostátní denníky v různých jazykových mutacích. I uvnitř jednotlivých jazykových oblastí je situace tisku stále dost fragmentovaná, hodně denníků má pouze kantonální (tj. regionální působnost). Denníky, přímo spojené s politickými stranami již neexistují. Kolem 75% nákladů na vydávání je hrazeno z reklam, roste počet bezplatně poskytovaných novin. Stoupá propojení vydavatelů novin a knih, velké nakladatelství vstupují i do místních rádií a televizí. Náklady nejdůležitějších denníků jednotlivých jazykových oblastí:Blick (něm.) 315 tis, Tages-Anzeiger (něm.) 280 tis., Neue Zürcher Zeitung 169 tis24 heures (franc.) 90 tis., Tribune de Genève (franc.) 78 tis., Le Matin (franc.) 66 tisCorriere del Ticino (ital.) 39 tis.
ČasopisySituace je obdobná jako u denníků, avšak s tím, že značný podíl na trhu mají časopisy ze stejnojazyčných sousedních zemí. Největší švýcarské časopisy:Beobachter (něm.) 335 tis., Schweizer Illustrierte (něm.) 251 tis, Facts (něm.) 105 tis. L’Illustré (franc.) 99 tis.
Rozhlas a televizeRozhlasové a televizní vysílání ve Švýcarsku tradičně provozuje veřejnoprávní Schweiezerische Radio- und Fernsehgesellschaft (SRG, Švýcarská rozhlasová a televizní společnost), která je působí jako soukromý neziskový spolek. Stát poměrně velký vliv na její personální obsazení - vláda jmenuje jejího presidenta a část členů ústřední a regionálních rad, nemůže však zasahovat do složení programů. Příjmy společnosti jsou ze 75% koncesionářské poplatky, 20% reklamy v televizi, 5% ostatní.Podíl provozovatelů rozhlasu se liší podle jazykových oblastí. V německojazyčné části to je 45% DRS (německá část SRG), 40% soukromé stanice, 5% zahraniční. V francouzskojazyčné části 39% SSR (francouzská část SRG), 40% soukromé, 18% zahraniční. Odpovídající procenta pro italskou část jsou 71 - 19 - 14.Televizní vysílání bylo plně liberalizováno až v roce 1998, i když zahraniční stanice mohly být přijímány kabelovými sítěmi již od roku 1974. Veřejnoprávní televize vysílá na jednom vícejazyčném kanále SF1 a 2 regionálních kanálech a její podíl na vysílání je kolem 70% (60% v hlavním vysílacím čase). Zatímco u rozhlasu jsou hlavními konkurenty soukromé lokální stanice, u televize to jsou navíc i zahraniční stanice.
Krajané
Krajané ve Švýcarsku
<
Historicky první snahou o spolkovou a politickou organizaci Čechů v cizině byla akce Josefa Václava Friče, který po neúspěšných pokusech v Londýně a Paříži vydával v Ženevě v r. 1861 měsíčník nazvaný „Čech“, s francouzským podtitulem Voix libre de la Boheme. Tento časopis byl kolportován v zemích západní Evropy a dopravován ilegálně také do Čech. V této době se začali ve Švýcarsku usazovat vystěhovalci, které lákalo demokratické ovzduší a pracovní možnosti.
První český spolek „Česká beseda“ byl založen v r. 1861 v Curychu a jeho členy byli převážně řemeslníci, dělníci a studenti curyšské Technické university (spolek později zanikl), v roce 1862 založen Sokol Curych.
Další vývoj ukázal nutnost zakládání nových krajanských spolků, kterých již v r. 1910 existovalo osm v různých městech Švýcarska.. Zástupci těchto spolků se několikrát sešli, aby se dohodli o společném postupu a v lednu 1915 byl pak založen Ústřední svaz českých spolků, který s pozměněným názvem funguje dodnes. České spolky ve Švýcarsku aktivně podporovaly odboj za 1. a 2. světové války peněžními sbírkami, poskytováním zázemí pro odbojové organizace a publicitou ve švýcarském tisku. (T.G.Masaryk poprvé veřejně proslovil myšlenku osamostatnění Českých zemí na krajanských schůzích v Curychu a Ženevě v červenci 1915. Švýcarští krajané m.j. podpořili E. Beneše na cestu do Británie v říjnu 1938).
V roce 1930 byl prezidentem T.G.Masarykem založen Masarykův fond na podporu krajanů, kteří se dostali bez vlastní viny do obtížných situací. Ve Švýcarsku působí dodnes.
Po roce 1948 vzrostl počet a aktivity krajanů i přes tehdejší restriktivní politiku Švýcarska vůči imigrantům (uprchlíci mohli většinou v zemi pouze zůstat na získání kvalifikace, ale nikoliv se usadit natrvalo).
Historicky největší počet krajanů, kolem 15 tisíc přišel do Švýcarska po sovětské invazi v roce 1968, většina z nich se zde usadila natrvalo. Uprchlíci dostali velkorysou pomoc švýcarských institucí, soukromých osob i krajanů. Značně se zintensivnil krajanský život - začala fungovat česká doplňovací škola, zahájeno vydávání měsíčníku Zpravodaj, rozšířily se mnohostranné sportovní a společenské aktivity. V Curychu se konaly celosvětové sokolské slety v roce 1976 a 1986. K 21.8.1988 byla rovněž v Curychu uspořádána třídenní protestní akce, označená za největší protestní akci v historii exilu.
Nová demokratická ČR dostala po roce 1989 ze Švýcarska značnou podporu - finanční, materielní a vzdělávací. V roce 1997 byla odhalena socha J. Palacha na překrásném místě na břehu Ženevského jezera ve městě Vevey. Švýcarští krajané, obce a instituce poskytli ČR hodnotnou finanční a materielní pomoc při záplavách v roce 1997 a 2002.
Krajanské spolkyV Švýcarsku působí celá řada krajanských spolků, které jsou většinou sdružené ve Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Kontakt na spolky a jejich představitele naleznete na na stránkách MZV ČR zde.
Krajanský tiskNejdůležitějším krajanským periodikem je česko-slovenský měsíčník Zpravodaj, který vychází v nákladu 1200 výtisků. Více či méně pravidelně vydávají své tiskoviny různé spolky a zájmová sdružení jako např. Sokol a katolická mise v Curychu. Někteří význační krajanéJudr. Ing. Jaroslav Andělnar. 30.3.1905, vynikající český právník, nositel ceny World Press Award 2003 za charakterovou nezlomnost a odvážnou pomoc slabším, prokazovanou v nejhorších podmínkách sedmiletého komunistického vězení. Čestný člen předsednictva Svazu spolků Čechů a Slováků
Prof.Dr.Ing.Dr.h.c. Vladimír Hubkanar. 29.3.1924 v Polici nad Metují, světový odborník v oblasti strojírenství, bývalý politický vězeň.Na ETH Zürich vyvinul teorii strojních systémů a teorii konstrukčních procesů, které tvoří základ vědeckého konstruování. Zakladatel International Conference on Design Engineering.
Prof. Dr. Dr. h.c. Jan S. Kruliš-Randaodešel do emigrace po únorovém puči 1948 v Praze. Ekonom v oboru podnikového hospodářství, předseda Osteuropa Komission pro pomoc postkomunistickým universitám, obnovitel Randovy nadace. Dlouholetý člen Besedy Svatopluka Čecha.
Rafael Kubelíknar. v Býchorách u Kolína, zemřel 11.8.1996 v Luzernu. Slavný český dirigent a hudební skladatel, znám svým výrokem:“ …opustil jsem zemi, abych nemusel opustit národ.“ Do emigrace odešel po únoru 1948.
Bohuslav Martinůnar. 8.12.1890 v Poličce, zemřel 28.8.1959 v Liestalu. Skladatel a hudebník světového významu, poslední roky svého života v exilu prožil ve Švýcarsku.
Prof. Dr. h.c. Jan Milíč Lochmannar. 3.4.1922 v Novém Městě nad Metují, zemřel 21.1.2004 v Basileji. Ordinarius systematické teologie, rektor University Basel, čestný doktor univerzit v Aberdeenu, v St. Andrew a Univerzity Karlovy v Praze. Přednášel na všech kontinentech ve více než padesáti zemích. Významný představitel Společnosti pro vědy a umění a Spolku Domov v Basileji. Nositel Řádu T.G.Masaryka. Kazatel Husova sboru v Curychu.
Dr. h.c. Přemysl Pitternar. 21.6.1895, zemřel 15.2.1976. Kazatel Husova sboru v Curychu, spisovatel, zachránce židovských dětí během okupace a německých dětí po okupaci. Sociální pracovník.
Prof. Dr. Dr.h.c. Ota Šiknar. 11.9.1919 v Plzni, zemřel 22.8.2004 v Bazileji. Ekonom a politik, představitel čs. reformního hnutí šedesátých let. Ve Švýcarsku profesor Univerzity pro hospodářské a sociální vědy v St. Gallenu, vedl katedru srovnávání hospodářských systémů. V exilu napsal m.j. studii „Humánní hospodářská demokracie“ (1979).
JUDr. Miroslav Tuček24.5.1925, zemřel 9.1.2004. Ve Švýcarsku od roku 1948, ředitel Schweizer Sozialarchiv, gen. tajemník čsl. sociální demokracie v exilu. Zakladatel časopisu Zpravodaj. Čestný předseda Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku.
Zastoupení Švýcarska v ČR
Švýcarsko - Velvyslanectví Švýcarské konfederace (Praha 6)
<
fax: 224 311 312
e-mail: Vertretung@pra.rep.admin.chtitulářJ.E.p. Jean-Francois KAMMER
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
08.00 - 13.15 14.00 - 17.00 /Po, Út/
08.00 - 13.15 14.00 - 18.00 /St/
08.00 - 13.15 14.00 - 17.00 /Čt/
08.00 - 14.00 /Pá/
Otevírací hodiny pro veřejnost: 09.00 - 12.00 /Po-Pá/Vojenské odděleníMilitary SectionPrinz-Eugen-Strasse 7, ViennaA-1030
tel: 00431-795 05
fax: 00431-795 05 25
e-mail: Vertretung@vie.rep.admin.ch
Provozní hodiny úřaduVízové odděleníVisa Section
tel: 220 400 615
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po, Út, Čt, Pá/
Zastoupení ČR ve Švýcarsku
Švýcarsko - Honorární konzulát BasilejŠvýcarsko - Honorární konzulát LocarnoŠvýcarsko - Honorární konzulát CurychŠvýcarsko - Velvyslanectví BernZajímavosti
ŠVÝCARSKO: Rekonstrukce Velvyslanectví ČR v Bernu
<
Tato rekonstrukce byla respektována, ale neobešla se bez zásahů a doplňků. Pro celou koncepci bylo rozhodující zrušení rezidenční funkce budovy. Bylo tak možné vytvořit jasně strukturované prostředí s patřičnou hierarchií: přízemí bylo ponecháno po doplnění hygienického zázemí v jeho historickém duchu pro čistou reprezentaci (hlavní interiéry vily byly v minulosti poničeny pouze druhotnými dekoračními zásahy, jako například časté přetapetování, přemalby apod.). Exkluzivní první patro je využito pro potřeby velvyslance a jeho nejbližších spolupracovníků, druhé patro pak pro potřeby výkonné administrativy. Podkroví je určeno příležitostnému ubytování. Z důvodů bezkolizního a společensky vyhovujícího provozu jsme propojili první a druhé patro novým vřetenovým schodištěm. Obě patra bylo nutno celkově předisponovat. Dále bylo třeba vybudovat samostatný přístup do suterénu, který obsahuje novou kuchyni a přistavět garáž pro dva automobily.
Budova bývalé konírny (depandance), která je využívána pro účely konzulárního úřadu a byt správce, byla před naším zásahem ve značně zchátralém stavu. Pro vytvoření dobrého pracovního prostředí zde bylo zapotřebí zcela razantního přístupu v dispozičním uspořádání.
Vstupní část pro veřejnost je provozně i architektonicky exaktně charakterizovaná přesunutím prostor přepážkové haly před budovu co nejblíže k chodníku. V interiéru je pro jednání s návštěvníky k dispozici oboustranně přístupná jednací místnost.
Identifikační údaje:
Klient: Ministerstvo zahraničních věcí České republikyProjektant: AP atelier, www.arch.cz/pleskotAutoři: Ing. arch. Josef Pleskot, Ing. arch. Radek Lampa; interiéry: Ing. Peter Lacko, Ing. Jana Kantorová, Ing. Jitka Svobodová
Rekonstrukce zahrady: Ing. Pavel Bulíř, CSc.Venkovní úpravy, drobná architektura: akad. arch. Pavel Rydlo, Ing. Filip Tittelbach, Katja StrobelStavební řešení: Zdeněk RudolfStatika: Ing. Jiří BardaDřevěné konstrukce: Ing. Pavel ŠkorpilPožární ochrana: Ing. Vlastimil PočtaZdravotní technika: Ing. Jaroslava RoskotováElektroinstalace: Petr SlabihoudekTepelná technika a VZT: Ing. Miroslav Zikmund, Ing. Martin ŠmolíkKontaktní architekt: Karl Valda, dipl. arch. SIADozor investora: Ing. arch. Jan MudraDodavatel: NSS, a.s. Jablonec nad NisouRekonstrukce obvodového pláště vily Jenner a půdní vestavba: Ing. arch. Igor DřevíkovskýStudie: 1995Projekt: 1997Realizace: 1998
Text: AP Atelier, Foto: Jan Podstata
Průvodce po našich budovách v zahraničí naleznete na www.mzv.cz/pruvodce