Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 2000
0
UNESCO památek
Amerika
světadíl
0
členů navštívilo
UNESCO památky
Zobrazit na mapě
UNESCO památky v zemi Chile
Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 2003
Historická čtvrť přístavního města Valparaíso
Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 2005
Humberstone a Santa Laura - Solné doly
Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 1995
Národní park Rapa Nui
Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 2021
Osídlení a umělá mumifikace kultury Chinchorro v regionu Arica a Parinacota
Navštíveno
🏛️ Kulturní · od 2006
Těžební město Sewell
Mapa země
Otevřít v mapě světa
Všechny památky – Chile
Encyklopedické informace
Chile
<
Uniformovaná státní policie (Carabineros de Chile): 133
Záchranná služba: 131
Hasiči: 132
Velvyslanectví ČR: 2321066, 2311910, fax: 2320707specifikaChile je z bezpečnostního hlediska pro zahraničního turistu klidnou zemí, ve srovnání s ostatními jihoamerickými zeměmi jsou bezpečnostní rizika menší, násilné trestné činy zaměřené proti zahraničním turistům jsou výjimečné. Konfliktním situacím se lze vyhnout dodržováním základních a notoricky známých preventivních rad běžně zmiňovaných v každém turistickém průvodci. Nejčetnější problémy, zejména ve vybraných čtvrtích velkých měst jako Santiago, Valparaíso, Vińa del Mar aj., mívají zahraniční turisté s kapesními zloději. Zvláště upozorňujeme na relativně vysokou kriminalitu v historickém centru Valparaísa kolem přístavu. Zvláštní pozornost věnujte osobním věcem během přesunů (zejména nočních) autobusem případně vlakem (železnice Santiago – Temuco a železniční dráha Arica – La Paz, případně železnice z chilské Calamy do Bolívie). V případě zcizení finanční hotovosti či dalších osobních předmětů, včetně odcizení cestovních dokladů, je vhodné krádež ohlásit na policii a sepsat příslušný protokol. Sepsání protokolu je samozřejmě nezbytně nutné, pokud hodláte uplatnit např. cestovní pojištění. V případě odcizení cestovního pasu se oznámení o ztrátě či odcizení dokladu pro potřeby úřadů v ČR sepisuje až na Velvyslanectví ČR v Santiagu při vystavování náhradního cestovního dokladu. Občanům ČR cestujícím do Chile nabízíme možnost uložení letenek nebo jiných cenností na Velvyslanectví ČR v Santiagu. Služba je poskytována zdarma – nejčastěji si u nás turisté ponechávají originály letenek, kopie pasu (ušetří se čas na ověřování totožnosti při vystavování náhradního cestovního dokladu), případně minimální obnos v hotovosti pro případ nouze apod. Úschovu nutno avizovat předem, stejně jako její opětovné vyzvednutí (věci k úschově lze přijímat a vydávat pouze v pracovní době).Mj. z důvodu razantního postupu, který uplatňují v posledních letech andské země (zejména Kolumbie) proti mezinárodnímu obchodu s narkotiky, obchodníci s drogami hledají v současnosti alternativní cesty pro dodávky narkotik na americký a evropský trh, včetně menších zásilek prostřednictvím tzv. kurýrů. Podle informací chilských bezpečnostních orgánů jednou z těchto nových cest se stalo také Chile (mezinárodní letiště v Santiagu de Chile a pozemní hraniční přechody z Bolívie a Peru). Doporučujeme proto českým občanům, aby tuto skutečnost vzali na vědomí (např. nenechávat bezprostředně před odletem z Chile bez dozoru svá zavazadla apod.). Protidrogové kontroly jsou prováděny rovněž v chilském vnitrozemí, zejména na hlavních silničních tazích směrem z Bolívie a Peru.Příznivci pěší turistiky by měli vědět, že v některých odlehlých příhraničních oblastech mezi Chile a Peru a mezi Chile a Bolívií jsou dosud součástí ochrany státních hranic minová pole (v souladu s mezinárodními závazky Chile se postupně likvidují). Chile je mezinárodně známo svou atraktivní nabídkou tzv. "adrenalinových" a jiných netradičních sportů - doporučujeme v tomto směru využívat služeb pouze zavedených cestovních kanceláří s důvěryhodnými referencemi. Rovněž vysokohorská turistika v místních podmínkách vyžaduje bezpodmínečně využívat služeb osvědčených a zkušených průvodců. Před výstupy do větších výšek doporučujeme počítat v plánu cesty s dostatečně dlouhou aklimatizací, nejlépe v oblastech s nadmořskou výškou kolem 3.000 m n.m.Poměrně často hodlají čeští turisté cestující do Chile navštívit atraktivní oblast nejvyšší hory amerického kontinentu Aconcaguy, která je sice nejvýhodněji dostupná z chilského území, leží však již na argentinské straně And. V případě mimořádných událostí při návštěvě této oblasti je tedy nutné kontaktovat buď velvyslanectví České republiky v Buenos Aires nebo případně honorární konzulát v argentinské Mendoze (Consulado Honorario de la República Checa, Avenida Espańa 1340, oficina 20, 5500 Mendoza, telefon: 0054261/4232148, fax: 4381592, e-mail: Mendoza@honorary.mzv.cz). Podle dostupných informací povolení k návštěvě výše položených oblastí Národního parku Aconcagua lze získat až v argentinské Mendoze nebo v příhraničním argentinském městečku Puente del Inca. Cestujete-li z chilské strany, informujte se předem. Pokud navštěvujete oblast Acongaguy z Chile, buďte připraveni na to, že na chilsko - argentinském pomezí (silniční přechod Los Libertadores - Cristo Redentor) budete muset projít obvyklou kontrolou pohraniční policie a celní služby. Toto platí i pro pozemní cesty do některých oblastí v jižní části chilského území, které jsou dostupné pouze z území sousední Argentiny (lze cestovat i lodí bez opuštění chilského území).Zvýšenou opatrnost doporučujeme těm českým občanům, kteří hodlají během svého pobytu řídit motorové vozidlo. Na latinskoamerické poměry je chilský řidič sice méně agresívní a relativně ukázněný, v automobilovém provozu je však nutné počítat s celou řadou nepředvídatelných zvyklostí a situací, které mohou evropského řidiče zaskočit (rychlá jízda ve městě, naopak na dálnici relativně pomalá jízda, nerespektování rychlého a pomalého pruhu na dálnici, nepřehledné jednoúrovňové křižování rychlostních víceproudých silnic s komunikacemi třetí třídy, semafory ve městech bez "oranžové", sporadické používání směrových světel, v Santiagu změna dvousměrných ulic na jednosměrné v hodinách dopravní špičky, špatné značení uzavřených úseků, na víceproudých komunikacích autobusy běžně vysazují cestující ve středovém nebo levém pruhu apod.). Rychlostní limity se vyplatí striktně dodržovat (v zásadě, není-li vyznačeno jinak, 50 km v obci, 110 mimo obec, v některých úsecích dálnic 120) – radarové kontroly jsou poměrně časté a místní policie velmi přísná. Příslušníci Carabineros de Chile, vesměs shovívavější k cizincům než k domácím, vynikají neúplatností, pokusy o úplatu narozdíl od jiných latinskoamerických zemí nepříjemnou situaci většinou jen zhorší.Mezi ČR a Chile neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče: je nezbytně nutné, aby český turista cestoval do Chile pouze se zajištěným mezinárodně platným pojištěním. Zdravotní péče, a to i základní - o případné hospitalizaci či operačním zákroku nemluvě, je v Chile velmi nákladná (několikaminutové vyšetření u lékaře pouze ke stanovení jednoduché diagnózy představuje výdaj minimálně v desítkách dolarů, hospitalizace bývá pak otázkou několika tisíc dolarů). Nutno počítat s tím, že některé soukromé kliniky požadují uhrazení zdravotní péče ihned (často ještě před vlastním ošetřením) v hotovosti, a to bez ohledu na to, zda cizinec má či nemá mezinárodní pojištění. V tomto případě je nutné uchovat veškeré doklady od chilského lékaře, včetně písemné diagnózy s dobře čitelným jménem pacienta, a zpětně žádat refundaci nákladů u příslušné pojišťovny. Příznivcům extrémních sportů (free snowboarding, vysokohorská turistika apod.) doporučujeme u pojišťovací společnosti předem ověřit, zda sjednaná pojistka kryje i náklady na transport helikoptérou záchranné služby.Do Chile není vyžadováno speciální očkování - klimatické podmínky to nevyžadují a hygienické podmínky jsou na dobré úrovni (včetně kvality pitné vody z veřejné vodovodní sítě ve větších městech). Doporučujeme však informovat se předem ještě v ČR, pokud cestujete z Chile do dalších zemí Latinské Ameriky (někdy se stává, že např. letecká společnost nenechá cestujícího bez povinného očkování pro cílovou zemi vůbec do letadla nastoupit). Pro ty občany, kteří cestují z Chile dále do rizikových států v Latinské Americe (v některých z nich je vybrané očkování povinné) a nezajistili si potřebná očkování již v ČR, existuje možnost placeného doočkování až v Chile, a to na adrese Vacunatorio Internacional, Hospital El Salvador, Avenida El Salvador 364, Providencia, metro stanice Salvador, pondělí a pátek 8:30-12:30 a 14-15:30 hodin.Při směně valut jsou nejběžnější americké dolary (kurs v srpnu 2004 cca 630 chilských pesos za jeden americký dolar) a stále častěji také euro, které má dlouhodobě i výhodnější kurs (cca o 100 chilských pesos více než americký dólar, problémy však mohou nastat při výměně mimo turistická centra). Před vlastní směnou vyšších obnosů doporučujeme porovnat kursy v několika směnárnách, případně bankách, kursy v hotelových zařízeních a ve směnárnách na mezinárodním letišti v Santiagu a na hraničních přechodech jsou samozřejmě výrazně nižší. Vzhledem ke stabilitě domácí měny neexistuje černý trh. V Chile jsou v oběhu tyto bankovky: 500 (ojediněle, postupně stahována z oběhu), 1.000, 2.000, 5.000, 10.000 a 20.000 chilských pesos. Mince s nejvyšší nominální hodnotou je 500 chilských pesos (dále 100 – dvě podoby: stará a nová „stovka“ v kombinaci dvou různě barevných kovů, dále 50, 10, 5 a 1 peso). V turistických centrech je běžná platba kreditními kartami (nejčastěji MasterCard a Visa), nicméně před použitím platební karty v určitém zařízení doporučujeme konzultovat se zaměstnanci, zda tu kterou kartu skutečně přijímají (indikace logem na vstupních dveřích nejsou často směrodatné s výmluvami na technické problémy atd.). Síť bankomatů ve městech je hustší než v ČR (hovoříme o větších městech a vybraných turistických střediscích), avšak pozor – existují dva druhy bankomatů: jeden pouze na výběr hotovosti debetními kartami vydanými místními bankami (bankomaty označené „Redcompra“) a druhý na výběr hotovosti z mezinárodních karet kreditních (bankomaty jsou viditelně označeny logem, v naprosté většině jsou indikace pro jednotlivé operace na obrazovce rovněž v anglickém jazyce). Banky fungují pro veřejnost pouze od pondělí do pátku do 14 hodin. V odlehlých regionech nutno počítat s velmi řídkou sítí bank a omezenou možností směny zahraničních měn. Cestovní šeky jsou vcelku obvyklou praxí. Jinde než v hotelích jsou platby přímo v dolarech možné pouze ve velmi omezené míře a vždy až po předcházející dohodě (tržiště, taxi, turistické služby). V běžné komerční síti cizí měnu nepřijímají. Jako nerezidentní cizinec máte při platbě za ubytovací služby v amerických dolarech ve většině případů možnost zaplatit cenu bez DPH (19 procent): avšak ne všechny hotely tuto výhodu cizincům ochotně poskytují, doporučujeme jednak ověřit si možnost platby v USD bez DPH předem (a náležitě se jí domáhat) a zadruhé „pohlídat si“, aby vám ubytovatel přepočetl cenu v USD správně, tedy skutečně bez DPH (velmi často se hotely snaží „nasazovat“ za stejnou službu dvojí ceny – jednu v pesos s DPH a druhou, vyšší, v USD). Řada autopůjčoven, hotelů a dalších turistických zařízení si před poskytnutím nákladnějších služeb pořizuje jako určitý druh záruky buď fotokopie kreditních karet nebo otevře na Vaši kartu voucher, který vám po řádné úhradě služeb vrátí. Většina provozoven při platbě kreditními kartami požaduje předložení průkazu totožnosti (pasu). Český turista přijíždějící do Chile z Brazílie, Argentiny nebo dalších latinskoamerických zemí může zbývající národní měnu těchto zemí směnit na chilská pesos přímo v Chile v relativně příznivém kursu (směna na dolary je možná, ale nevýhodná). Je-li řeč o platidlech, vždy se vyplatí mít po kapsách kolekci "českých drobných" pro časté místní zvědavce, děti nebo sběratele "exotických kuriozit".Pokud jde o možnosti autostopu, tento způsob dopravy je v Chile ve srovnání s jinými latinskoamerickými zeměmi relativně častý a bezpečný. Stopovat je běžné i ve velkých městech jako Santiago (v nočním provozu místo řídce cirkulujících nočních autobusových linek). Zvláště v tomto případě se samozřejmě vyplatí dodržovat obecně platná pravidla bezpečnosti.Při letecké dopravě z Evropy do Chile je možné využít transkontinentálních letů společností Air France (z Paříže via Buenos Aires), Lufthansa (z Frankfurtu via Buenos Aires), Iberia (z Madridu via Săo Paulo, Brazílie) a LanChile (z Franfurtu přes Madrid nebo Paříž). Při odletu z Chile nutno počítat s uhrazením mezinárodního letištního poplatku ve výši 26 USD na osobu (nebo ekvivalent v chilských pesos). Pokud Vás letecká společnost nebo cestovní kancelář ujistila, že cena Vaší letenky zahrnuje i letištní poplatky, doporučujeme ujistit se, že je to odpovídajícím způsobem vyznačeno na letence. Letištní poplatky v různé výši (v rozmezí cca od 2.100,- do 4.500,- chilských pesos na osobu) nutno v Chile uhradit i v případě vnitrostátních letů. Při zajišťování vnitrostátních letenek je výhodnější využít služeb některé z cestovních kanceláří - letenky nabízené přímo pobočkami místních leteckých společností (LanChile, LanExpress a společnost Sky) bývají dražší. Monopol na osobní leteckou dopravu ze Santiaga de Chile na Velikonoční ostrov má chilská letecká společnost LanChile, nutno rezervovat s dostatečným časovým předstihem, zejména v období chilských letních prázdnin (prosinec – březen). Leteckou dopravu na souostroví Juana Fernándeze (tzv. Ostrov Robinsona Crusoe) zajišťují ze Santiaga de Chile malými letadly soukromé letecké společnosti LASSA (Avenida Larraín 7941, komplex sportovního letiště Tobalaba, Santiago, telefon: 2734354, fax: 2734309) nebo Transportes Aéreos Isla Robinson Crusoe (Monumento 2570, Maipú, Santiago, telefon: 5344650, fax: 5313772).Při pobytu v Chile je nejvýhodnější autobusová doprava, která má velmi hustou síť (několik společností operujících ze Santiaga do hlavních chilských měst, v regionech pak menší místní dopravci). Ceny jízdenek v jedné a téže kategorii (lůžko, standard apod.) a na stejné trase se mezi jednotlivými společnostmi nijak podstatně neliší. Na velké vzdálenosti jsou k dispozici speciálně upravené dálkové lůžkové vozy (coche-cama) a pololůžkové úpravy (coche semicama). V provozu je i několik mezinárodních linek (Argentina, Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay, Peru). Železniční osobní doprava existuje pouze mezi hlavním městem Santiagem a jihem země (Chillán, Concepción, Temuco), na trati ze severochilské Ariky do bolívijského La Pazu a z chilské Calamy (oblast San Pedro de Atacama) do Bolívie. Poslední dvě jmenované trasy poskytují služby jen vybrané dny v týdnu. Velká část jižního Chile, z turistického hlediska velmi atraktivní, je dostupná bez opuštění chilského území pouze lodí nebo letecky (silniční spojení pak pouze přes Argentinu) - doporučujeme zajišťovat trajektovou lodní dopravu do této oblasti s dostatečnou časovou rezervou.Při uzavírání smluv v půjčovnách automobilů doporučujeme důkladné zkontrolování nájemní smlouvy a jejích podmínek, pojištení a řádné převzetí vozidla přesně podle protokolu o jeho technickém stavu a vnějším poškození. Se zapůjčeným vozidlem nelze ve většině případů vycestovat mimo území Chilské republiky a pokud ano, nutno avizovat předem při rezervaci a počítat s určitým příplatkem na pojištění. Na chilských dálnicích a za průjezdy tunely se platí poplatky, které jsou relativně vysoké. S těmito výdaji je nutno počítat předem, neboť zpoplatněné úseky nemají často rozumnou alternativu vedlejšími komunikacemi. Nelze platit kreditními kartami ani cizí měnou.
Chile
<
La Tercera: Kvalitní, dynamický, moderní deník, nezávislý, důraz na investigativní žurnalistiku, největší konkurent El Mercuria. Elektronická verze: www.latercera.cl
Diario Financiero, Estrategia: Kvalitní deníky zaměřené na ekonomiku, oba s celonárodní cirkulací. Elektronická verze: www.eldiario.cl, www.estrategia.cl
Týdeníky:Qué pasa, Ercilla: Kvalitní společensko politické magazíny, výrazná orientace na vnitřní politiku, zahraničněpolitická témata pouze okrajově.
Televize:Televisión Nacional de Chile (TVN): Veřejnoprávní televize s částečným podílem soukromého kapitálu, celonárodní signál. Kvalitní publicistické a zpravodajské pořady: www.tvn.cl
Chilevisión (CHV): Komerční televize, celonárodní signál. www.chilevision.cl
Canal 13: Celonárodní signál, televizní stanice patřící Katolické univerzitě v Santiagu de Chile. Kvalitní zpravodajské a publicistické pořady. www.canal13.cl
Canal 13 Cable: Kabelová verze Canal 13, signál v Santiagu a Metropolitním regionu a v dalších vybraných regionech.
Rozhlas:Uvádíme stanice s významnějším podílem zpravodajství a publicistiky:Chilena Solo Noticias
Radio Bíobío (pbě celonárodní vysílání)
Radio Agricultura
Radio Cooperativa (vysílání v Santiagu, Metropolitním regionu a dalších vybraných regionech).
Krajané v Chile
<
Historie
České vystěhovalectví do Chile nebylo ve srovnání např. s Brazílií nebo se sousední Argentinou nikdy zvlášť intenzívní, a to především kvůli geografické odlehlosti země na „odvráceném“ tichomořském pobřeží amerického kontinentu a navíc za hřebenem vysokých And, které představují vážnou překážku i dnes pro moderní pozemní dopravu.
Největší vystěhovalecké vlny proběhly ve druhé polovině 19. století (Němci z Čech a Moravy jako součást velké a organizované německé kolonizace), dále pak před druhou světovou válkou (Židé na útěku před Hitlerem a zakladatelé Baťovy továrny v Chile) a nakonec v letech 1948 - 1950 (politická emigrace). V ostatních obdobích byla emigrace z bývalého Československa mizivá – např. v Chile téměř chybí Češi a Slováci přišedší v důsledku srpnových událostí 1968.
Podle odhadů bývalého velvyslance ČR v Chile Jiřího Jiránka, který soustavnému studiu českých a slovenských stop v Chile věnoval plné čtyři roky, přišlo do Chile v celé historii na dva tisíce osob z území dnešní České a Slovenské republiky. V pestré mozaice česko - slovenských krajanů jsou zástupci tří šlechtických rodů, dva krajané jsou držiteli ceny Gratias agit Ministerstva zahraničních věcí ČR, další se uplatnili v nejrůznějších oborech, jsou majiteli významných průmyslových a obchodních podniků, zemědělských statků, cestovních kanceláří, hotelů atd. Byli a jsou mezi nimi i královny krásy a vynikající sportovci, mistři Chile v různých disciplinách a dokonce i držitelka zlaté olympijské medaile (E. Hofmannová 1972 v judu). V současné době zastupitelský úřad registruje v Chile přítomnost celkem 267 českých nebo slovenských rodin podle hlavního příjmení (z toho 67 příjmení německých spoluobčanů z doby německé kolonizace) a kolem tří stovek krajanů narozených v ČR nebo SR.
Historicky vůbec prvními Čechy v Chile byla skupina asi 25 jezuitů, kteří tu působili v letech 1686 - 1767 ve dvou vlnách; v první šlo především o misionáře, ve druhé pak o odborníky (umělce, vědce a řemeslníky). Vynikli mezi nimi zvláště Jiří Burger, Ondřej Suppetius a Jan Nepomuk Erlacher.
V rámci chilskou vládou organizované německé kolonizace středojižní části Chile (čerstvě pacifikovaná oblast tzv. Araukánie ovládaná do té doby odbojnými Mapuči – Araukánci) ve druhé polovině 19. století přišlo z našeho území až 600 osob (celkem asi 200 rodin), v naprosté většině z oblasti východočeského Broumova. Naprostá většina potomků těchto „českých Němců“ ví, že jejich rodinné kořeny jsou v dnešní České republice.
Od velké vlny německého přistěhovalectví až do roku 1930 přišlo do Chile a k témuž roku zde žilo podle chilských oficiálních statistik 325 Čechů a Slováků; toto číslo nezahrnuje jejich děti narozené v Chile, které již byly považovány za Chilany. V té době sem přišla celá řada zajímavých a vynikajících osobností. Npříklad na nejjižnější výspě Chile - kolem Magallanovy úžiny a na Ohňové zemi - po celých 14 let působil jako lékař slovenský spisovatel Matej Bencúr alias Martin Kukučín; Benedikt Kocián přinesl do Chile košíkovou, odbíjenou, prostná cvičení a sokolský život; František Papež přišel jako expert na tisk bankovek a cenin; Adolf Šimek-Vojík byl vynikajícím violoncellistou a profesorem chilské národní konzervatoře; Albig Kolowrat Krakovský Liebsteinský působil jako zeměměřič v jihochilském Aysénu a další šlechtic, Václav Špaček z Kokořína, se v Chile oženil a zůstal zde až do své předčasné tragické smrti; od roku 1930 do roku 1962 žil v Chile Václav Vondrák, významný činitel československého zahraničního odboje v Rusku za první světové války.
Skupina třinácti Baťových dělníků a techniků založila v březnu 1939 v městečku Peňaflor u Santiaga novou továrnu na boty. Řada z nich pak odešla bojovat jako dobrovolníci do Anglie a po válce se někteří z nich už do Chile nevrátili; po roce 1948 sem však přišla čerstvá baťovská krev (14 nových zaměstnanců). Jako připomínku baťovské etapy českého přistěhovalectví a česko chilských vazeb současná krajanská organizace Chilsko český kroužek převzala za podpory a spolupráce českého velvyslanectví záštitu nad jednou z obecních peňaflorských škol, která od září 2003 nese jméno „Škola české republiky“.
Mezi roky 1938 a 1939 přibylo z ČSR do Chile na 250 převážně židovských rodin na útěku před Hitlerem; do konce války jich už přichází minimum, a to ještě převážně těch, kteří mezitím pobývali ve třetích zemích. Mnoho z našich židovských krajanů v Chile zakrátko vyniklo jako podnikatelé v průmyslu či obchodu a jejich firmy působí úspěšně na chilském trhu dodnes. Arnošt Korálek a JUDr. Emil Kantor se stali v různých dobách diplomaty naší exilové vlády; František (Francisco) Otta, nositel ocenění Gratias agit in memoriam, v Chile pokračoval ve své životní dráze známého malíře i jako profesor výtvarného umění; syn Františka Steina - Jiří Hanuš - se stal zpěvákem a univerzitním profesorem vážné hudby. Do Chile přišel i Sigismund Geminder, jehož bratr byl v 50. letech v Praze popraven v procesu s Rudolfem Slánským.
Řada našich chilských krajanů se přímo účastnila bojů druhé světové války v Evropě a další z odbojářů sem teprve po únoru 1948 emigrovali. V Chile se po roce 1948 na určitou dobu ocitli i českoslovenští váleční generálové Heinzelmann, Němec, Vlna, Hertz a dva bratři kněží, synové legendárního generála J. S. Ingra. Naopak po boku Německa se válečných bojů účastnil letec Slovenského štátu Karol Bachratý a další Slovák, Štefan Kramár, se údajně účastnil vývoje německé bomby, která měla zvrátit vývoj válečných událostí. Někteří z chilských krajanů, kteří se účastnili bojů za obnovení Československa (Jan Zika, Jaroslav Landsfeld a Blahoslav Pazdírek), byli za své zásluhy vyznamenáni v březnu 2000 pamětní medailí MZV ČR a čestným odznakem uděleným v Santiagu osobně vrchním velitelem vzdušných sil Armády ČR.
Nárůst počtu emigrantů z naší vlasti v Chile a historická realita okupace a války přispěly k vytvoření prvních krajanských sdružení v této zemi. První z nich, Československé sjednocení Benedikta Kociána, bylo založeno v září 1939 a mělo jen krátké jednoroční trvání. Poté vznikají Komité čs. žen a Český židovský spolek. V roce 1942 vzniká Československé národní sdružení v Chile, fungující až do roku 1947.
Několik krajanů přichází i krátce po válce, ještě před únorovým převratem 1948. Někteří z nich prožili část války v koncentračních táborech; po roce 1948 se z bývalých vězňů koncentračních táborů v Chile ocitli mimo jiné také Milan Platovský, dnes významný chilský podnikatel a nositel ocenění Gratias agit, a Judith Klein, kteří v Chile později úspěšně vydali knižní paměti z let nacistické okupace.
Mezi 1. červencem 1947 a 31. prosincem 1951 přišlo do Chile 289 československých uprchlíků před komunismem. Chile se tak zařadilo na čtvrté místo v Latinské Americe (po Brazílii, Venezuele a Argentině). Nejznámějším Čechem z této emigrační vlny se v Chile stal Milan Platovský, podnikatel (vyhlášen nejlepším chilským podnikatelem roku 1997), nositel ceny Gratias Agit českého MZV a autor knihy pamětí Žít a přežít. Syn Milana Platovského Daniel dosáhl vysokého postavení v politice (první místopředseda pravicové opoziční strany Renovación Nacional). Slovák Karol Bachratý se hned po příchodu do Chile stal pilotem prezidentského letadla. V Chile našli druhý domov i předúnorový čs. diplomat Bohumil Messany (v Chile 1948 - 1960) a neteř (a jediná žijící příbuzná) spisovatele Franze Kafky, Klára provdaná Nová. Zasloužilý válečný partyzán Milič Sklenář neunesl skutečnost, že by měl znovu prožívat komunismus, a s nástupem vlády Salvadora Allenda v roce 1970 se upálil.
“Osmašedesátníků” je v Chile minimum. Přestože na popud chilského karajana Milana Platovského někdejší prezident Chilské republiky Eduardo Frei Montalva vypravil po srpnové okupaci Československa speciální prezidentské letadlo, které z evropských uprchlických táborů převezlo do Chile několik desítek českých a slovenských emigrantů, naprostá většina z nich nakonec krátce nato odešla z Chile do USA a jiných zemí před otevřenou hrozbou nastupujícího socialistického prezidenta Salvadora Allendeho, který se netajil tím, že jeho vláda Lidové jednoty hodlá československé emigranty vrátit zpět do „normalizovaného“ Československa.
Po listopadu 1989 přichází vedle četných krátkodobých studijních či pracovních pobytů 35 nových krajanů; mnozí z nich tu ale již nežijí a o osudu zbývajících rozhodne až budoucnost. V roce 1995 je založeno krajanské sdružení Chilsko-český kroužek. Podnikatelé vytvářejí už v roce 1991 pod vedením Milana Platovského a posléze Rodolfa Kantora Chilsko-českou obchodní komoru, nově transformovanou na Chilsko-česko-slovenskou obchodní komoru.
Významní krajané
Nejvýznamnějším a nejznámějším rodákem z Čech v Chile je Milan Platovský, známý spoluzakladatel a spoluvlastník firmy Millafe y Salas. Byl vyhlášen chilským "Podnikatelem roku 1995". V roce 1999 obdržel Cenu Jana Masaryka Gratias agit. Rodina Platovských se výrazně angažuje i politicky. Syn Milana Daniel působí v předsednictvu nejsilnější opoziční strany Renovación Nacional.
Další osobností krajanské komunity je Eva Saxlová, celosvětově uznávaná odbornice na léčbu cukrovky. S manželem působila pod záštitou OSN v mnoha zemích Latinské Ameriky a Asie. Dům v Praze, který získala v restitučním řízení, paní Saxlová darovala České diabetické společnosti. Saxlová obdržela u příležitosti jubilejního 50. zasedání OSN vyznamenání za celoživotní činnost.
Prof. Hanuš Jiří Stein, absolvent pražské konzervatoře u prof. Jaroslava Horáčka, je uznávaným hudebním pedagogem a nadšeným propagátorem české hudby. Stein, syn židovského majitele továrny na výrobu pánských košil z Nýrska, přišel do Chile spolu se svými rodiči v roce 1939. V roce 1991 si zažádal o udělení čs. občanství.
Francisco Otta (zemřel v roce 1999) je známým malířem. Rodák z Plzně se do Chile dostal v roce 1940. Kromě umělecké činnosti působil jako docent na různých univerzitách, mj. Universidad de Chile a Universidad de Santiago. Otta za svůj život uspořádal 38 samostatných výstav a jeho dílo bylo představeno na více než 200 kolektivních výstavách. Po dvě období byl místopředsedou Chilské asociace malířů a sochařů a více než 20 let působil jako ředitel Chilsko-amerického institutu. Posmrtně obdržel v roce 2000 od místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí J. Kavana Cenu Jana Masaryka Gratias agit. Převzala ji 28. června v Černínském paláci v Praze vdova Eugenie Romero de Otta.
Vilém Pollak s rodinou přišel do Chile v roce 1939. V tehdy zcela neznámém malém městečku Pucón, asi 800 km na jih od Santiaga, postavili Pollakovi první hotel. Dnes je Pucón známým a vyhledávaným letoviskem a nový Pollakův hotel Antumalal je považován za nejlepší v jižní části Chile.
Benedikt Kocián byl nadšeným propagátorem skautského a sokolského hnutí. Do Chile dorazil již počátkem dvacátých let. K jeho nadšeným žákům a obdivovatelům patří např. současný předseda Olympijského výboru Chile Sergio Santander.
Drahomíra Šrytrová se vdala do Chile v roce 1970. Pracuje jako ředitelka univerzitní knihovny v Antofagastě. Její manžel Lautaro je ředitelem Archeologického muzea v San Pedru de Acatama.Dcera B. Kociána Ana-Maria patří k nejaktivnějším organizátorům pokusu o znovuoživení krajanského hnutí v Chile.
Chile - Velvyslanectví Chilské republiky (Praha 6 - Bubeneč)
<
fax: 224 316 069
e-mail: echilecz@mbox.vol.cztitulářJ.E.p. Carlos KLAMMER
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
09.00 - 17.00Konzulární odděleníConsular SectionU Vorlíků 4/623, Praha 6 - Bubeneč160 00
tel: 224 315 064, 224 313 176
fax: 224 316 069
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 13.00
Chile - Velvyslanectví Santiago de Chile
<
CHILE: Výstava české grafiky ve Viña del Mar<
UNESCO památky – Chile
Cestování
Chile
<
Uniformovaná státní policie (Carabineros de Chile): 133
Záchranná služba: 131
Hasiči: 132
Velvyslanectví ČR: 2321066, 2311910, fax: 2320707specifikaChile je z bezpečnostního hlediska pro zahraničního turistu klidnou zemí, ve srovnání s ostatními jihoamerickými zeměmi jsou bezpečnostní rizika menší, násilné trestné činy zaměřené proti zahraničním turistům jsou výjimečné. Konfliktním situacím se lze vyhnout dodržováním základních a notoricky známých preventivních rad běžně zmiňovaných v každém turistickém průvodci. Nejčetnější problémy, zejména ve vybraných čtvrtích velkých měst jako Santiago, Valparaíso, Vińa del Mar aj., mívají zahraniční turisté s kapesními zloději. Zvláště upozorňujeme na relativně vysokou kriminalitu v historickém centru Valparaísa kolem přístavu. Zvláštní pozornost věnujte osobním věcem během přesunů (zejména nočních) autobusem případně vlakem (železnice Santiago – Temuco a železniční dráha Arica – La Paz, případně železnice z chilské Calamy do Bolívie). V případě zcizení finanční hotovosti či dalších osobních předmětů, včetně odcizení cestovních dokladů, je vhodné krádež ohlásit na policii a sepsat příslušný protokol. Sepsání protokolu je samozřejmě nezbytně nutné, pokud hodláte uplatnit např. cestovní pojištění. V případě odcizení cestovního pasu se oznámení o ztrátě či odcizení dokladu pro potřeby úřadů v ČR sepisuje až na Velvyslanectví ČR v Santiagu při vystavování náhradního cestovního dokladu. Občanům ČR cestujícím do Chile nabízíme možnost uložení letenek nebo jiných cenností na Velvyslanectví ČR v Santiagu. Služba je poskytována zdarma – nejčastěji si u nás turisté ponechávají originály letenek, kopie pasu (ušetří se čas na ověřování totožnosti při vystavování náhradního cestovního dokladu), případně minimální obnos v hotovosti pro případ nouze apod. Úschovu nutno avizovat předem, stejně jako její opětovné vyzvednutí (věci k úschově lze přijímat a vydávat pouze v pracovní době).Mj. z důvodu razantního postupu, který uplatňují v posledních letech andské země (zejména Kolumbie) proti mezinárodnímu obchodu s narkotiky, obchodníci s drogami hledají v současnosti alternativní cesty pro dodávky narkotik na americký a evropský trh, včetně menších zásilek prostřednictvím tzv. kurýrů. Podle informací chilských bezpečnostních orgánů jednou z těchto nových cest se stalo také Chile (mezinárodní letiště v Santiagu de Chile a pozemní hraniční přechody z Bolívie a Peru). Doporučujeme proto českým občanům, aby tuto skutečnost vzali na vědomí (např. nenechávat bezprostředně před odletem z Chile bez dozoru svá zavazadla apod.). Protidrogové kontroly jsou prováděny rovněž v chilském vnitrozemí, zejména na hlavních silničních tazích směrem z Bolívie a Peru.Příznivci pěší turistiky by měli vědět, že v některých odlehlých příhraničních oblastech mezi Chile a Peru a mezi Chile a Bolívií jsou dosud součástí ochrany státních hranic minová pole (v souladu s mezinárodními závazky Chile se postupně likvidují). Chile je mezinárodně známo svou atraktivní nabídkou tzv. "adrenalinových" a jiných netradičních sportů - doporučujeme v tomto směru využívat služeb pouze zavedených cestovních kanceláří s důvěryhodnými referencemi. Rovněž vysokohorská turistika v místních podmínkách vyžaduje bezpodmínečně využívat služeb osvědčených a zkušených průvodců. Před výstupy do větších výšek doporučujeme počítat v plánu cesty s dostatečně dlouhou aklimatizací, nejlépe v oblastech s nadmořskou výškou kolem 3.000 m n.m.Poměrně často hodlají čeští turisté cestující do Chile navštívit atraktivní oblast nejvyšší hory amerického kontinentu Aconcaguy, která je sice nejvýhodněji dostupná z chilského území, leží však již na argentinské straně And. V případě mimořádných událostí při návštěvě této oblasti je tedy nutné kontaktovat buď velvyslanectví České republiky v Buenos Aires nebo případně honorární konzulát v argentinské Mendoze (Consulado Honorario de la República Checa, Avenida Espańa 1340, oficina 20, 5500 Mendoza, telefon: 0054261/4232148, fax: 4381592, e-mail: Mendoza@honorary.mzv.cz). Podle dostupných informací povolení k návštěvě výše položených oblastí Národního parku Aconcagua lze získat až v argentinské Mendoze nebo v příhraničním argentinském městečku Puente del Inca. Cestujete-li z chilské strany, informujte se předem. Pokud navštěvujete oblast Acongaguy z Chile, buďte připraveni na to, že na chilsko - argentinském pomezí (silniční přechod Los Libertadores - Cristo Redentor) budete muset projít obvyklou kontrolou pohraniční policie a celní služby. Toto platí i pro pozemní cesty do některých oblastí v jižní části chilského území, které jsou dostupné pouze z území sousední Argentiny (lze cestovat i lodí bez opuštění chilského území).Zvýšenou opatrnost doporučujeme těm českým občanům, kteří hodlají během svého pobytu řídit motorové vozidlo. Na latinskoamerické poměry je chilský řidič sice méně agresívní a relativně ukázněný, v automobilovém provozu je však nutné počítat s celou řadou nepředvídatelných zvyklostí a situací, které mohou evropského řidiče zaskočit (rychlá jízda ve městě, naopak na dálnici relativně pomalá jízda, nerespektování rychlého a pomalého pruhu na dálnici, nepřehledné jednoúrovňové křižování rychlostních víceproudých silnic s komunikacemi třetí třídy, semafory ve městech bez "oranžové", sporadické používání směrových světel, v Santiagu změna dvousměrných ulic na jednosměrné v hodinách dopravní špičky, špatné značení uzavřených úseků, na víceproudých komunikacích autobusy běžně vysazují cestující ve středovém nebo levém pruhu apod.). Rychlostní limity se vyplatí striktně dodržovat (v zásadě, není-li vyznačeno jinak, 50 km v obci, 110 mimo obec, v některých úsecích dálnic 120) – radarové kontroly jsou poměrně časté a místní policie velmi přísná. Příslušníci Carabineros de Chile, vesměs shovívavější k cizincům než k domácím, vynikají neúplatností, pokusy o úplatu narozdíl od jiných latinskoamerických zemí nepříjemnou situaci většinou jen zhorší.Mezi ČR a Chile neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče: je nezbytně nutné, aby český turista cestoval do Chile pouze se zajištěným mezinárodně platným pojištěním. Zdravotní péče, a to i základní - o případné hospitalizaci či operačním zákroku nemluvě, je v Chile velmi nákladná (několikaminutové vyšetření u lékaře pouze ke stanovení jednoduché diagnózy představuje výdaj minimálně v desítkách dolarů, hospitalizace bývá pak otázkou několika tisíc dolarů). Nutno počítat s tím, že některé soukromé kliniky požadují uhrazení zdravotní péče ihned (často ještě před vlastním ošetřením) v hotovosti, a to bez ohledu na to, zda cizinec má či nemá mezinárodní pojištění. V tomto případě je nutné uchovat veškeré doklady od chilského lékaře, včetně písemné diagnózy s dobře čitelným jménem pacienta, a zpětně žádat refundaci nákladů u příslušné pojišťovny. Příznivcům extrémních sportů (free snowboarding, vysokohorská turistika apod.) doporučujeme u pojišťovací společnosti předem ověřit, zda sjednaná pojistka kryje i náklady na transport helikoptérou záchranné služby.Do Chile není vyžadováno speciální očkování - klimatické podmínky to nevyžadují a hygienické podmínky jsou na dobré úrovni (včetně kvality pitné vody z veřejné vodovodní sítě ve větších městech). Doporučujeme však informovat se předem ještě v ČR, pokud cestujete z Chile do dalších zemí Latinské Ameriky (někdy se stává, že např. letecká společnost nenechá cestujícího bez povinného očkování pro cílovou zemi vůbec do letadla nastoupit). Pro ty občany, kteří cestují z Chile dále do rizikových států v Latinské Americe (v některých z nich je vybrané očkování povinné) a nezajistili si potřebná očkování již v ČR, existuje možnost placeného doočkování až v Chile, a to na adrese Vacunatorio Internacional, Hospital El Salvador, Avenida El Salvador 364, Providencia, metro stanice Salvador, pondělí a pátek 8:30-12:30 a 14-15:30 hodin.Při směně valut jsou nejběžnější americké dolary (kurs v srpnu 2004 cca 630 chilských pesos za jeden americký dolar) a stále častěji také euro, které má dlouhodobě i výhodnější kurs (cca o 100 chilských pesos více než americký dólar, problémy však mohou nastat při výměně mimo turistická centra). Před vlastní směnou vyšších obnosů doporučujeme porovnat kursy v několika směnárnách, případně bankách, kursy v hotelových zařízeních a ve směnárnách na mezinárodním letišti v Santiagu a na hraničních přechodech jsou samozřejmě výrazně nižší. Vzhledem ke stabilitě domácí měny neexistuje černý trh. V Chile jsou v oběhu tyto bankovky: 500 (ojediněle, postupně stahována z oběhu), 1.000, 2.000, 5.000, 10.000 a 20.000 chilských pesos. Mince s nejvyšší nominální hodnotou je 500 chilských pesos (dále 100 – dvě podoby: stará a nová „stovka“ v kombinaci dvou různě barevných kovů, dále 50, 10, 5 a 1 peso). V turistických centrech je běžná platba kreditními kartami (nejčastěji MasterCard a Visa), nicméně před použitím platební karty v určitém zařízení doporučujeme konzultovat se zaměstnanci, zda tu kterou kartu skutečně přijímají (indikace logem na vstupních dveřích nejsou často směrodatné s výmluvami na technické problémy atd.). Síť bankomatů ve městech je hustší než v ČR (hovoříme o větších městech a vybraných turistických střediscích), avšak pozor – existují dva druhy bankomatů: jeden pouze na výběr hotovosti debetními kartami vydanými místními bankami (bankomaty označené „Redcompra“) a druhý na výběr hotovosti z mezinárodních karet kreditních (bankomaty jsou viditelně označeny logem, v naprosté většině jsou indikace pro jednotlivé operace na obrazovce rovněž v anglickém jazyce). Banky fungují pro veřejnost pouze od pondělí do pátku do 14 hodin. V odlehlých regionech nutno počítat s velmi řídkou sítí bank a omezenou možností směny zahraničních měn. Cestovní šeky jsou vcelku obvyklou praxí. Jinde než v hotelích jsou platby přímo v dolarech možné pouze ve velmi omezené míře a vždy až po předcházející dohodě (tržiště, taxi, turistické služby). V běžné komerční síti cizí měnu nepřijímají. Jako nerezidentní cizinec máte při platbě za ubytovací služby v amerických dolarech ve většině případů možnost zaplatit cenu bez DPH (19 procent): avšak ne všechny hotely tuto výhodu cizincům ochotně poskytují, doporučujeme jednak ověřit si možnost platby v USD bez DPH předem (a náležitě se jí domáhat) a zadruhé „pohlídat si“, aby vám ubytovatel přepočetl cenu v USD správně, tedy skutečně bez DPH (velmi často se hotely snaží „nasazovat“ za stejnou službu dvojí ceny – jednu v pesos s DPH a druhou, vyšší, v USD). Řada autopůjčoven, hotelů a dalších turistických zařízení si před poskytnutím nákladnějších služeb pořizuje jako určitý druh záruky buď fotokopie kreditních karet nebo otevře na Vaši kartu voucher, který vám po řádné úhradě služeb vrátí. Většina provozoven při platbě kreditními kartami požaduje předložení průkazu totožnosti (pasu). Český turista přijíždějící do Chile z Brazílie, Argentiny nebo dalších latinskoamerických zemí může zbývající národní měnu těchto zemí směnit na chilská pesos přímo v Chile v relativně příznivém kursu (směna na dolary je možná, ale nevýhodná). Je-li řeč o platidlech, vždy se vyplatí mít po kapsách kolekci "českých drobných" pro časté místní zvědavce, děti nebo sběratele "exotických kuriozit".Pokud jde o možnosti autostopu, tento způsob dopravy je v Chile ve srovnání s jinými latinskoamerickými zeměmi relativně častý a bezpečný. Stopovat je běžné i ve velkých městech jako Santiago (v nočním provozu místo řídce cirkulujících nočních autobusových linek). Zvláště v tomto případě se samozřejmě vyplatí dodržovat obecně platná pravidla bezpečnosti.Při letecké dopravě z Evropy do Chile je možné využít transkontinentálních letů společností Air France (z Paříže via Buenos Aires), Lufthansa (z Frankfurtu via Buenos Aires), Iberia (z Madridu via Săo Paulo, Brazílie) a LanChile (z Franfurtu přes Madrid nebo Paříž). Při odletu z Chile nutno počítat s uhrazením mezinárodního letištního poplatku ve výši 26 USD na osobu (nebo ekvivalent v chilských pesos). Pokud Vás letecká společnost nebo cestovní kancelář ujistila, že cena Vaší letenky zahrnuje i letištní poplatky, doporučujeme ujistit se, že je to odpovídajícím způsobem vyznačeno na letence. Letištní poplatky v různé výši (v rozmezí cca od 2.100,- do 4.500,- chilských pesos na osobu) nutno v Chile uhradit i v případě vnitrostátních letů. Při zajišťování vnitrostátních letenek je výhodnější využít služeb některé z cestovních kanceláří - letenky nabízené přímo pobočkami místních leteckých společností (LanChile, LanExpress a společnost Sky) bývají dražší. Monopol na osobní leteckou dopravu ze Santiaga de Chile na Velikonoční ostrov má chilská letecká společnost LanChile, nutno rezervovat s dostatečným časovým předstihem, zejména v období chilských letních prázdnin (prosinec – březen). Leteckou dopravu na souostroví Juana Fernándeze (tzv. Ostrov Robinsona Crusoe) zajišťují ze Santiaga de Chile malými letadly soukromé letecké společnosti LASSA (Avenida Larraín 7941, komplex sportovního letiště Tobalaba, Santiago, telefon: 2734354, fax: 2734309) nebo Transportes Aéreos Isla Robinson Crusoe (Monumento 2570, Maipú, Santiago, telefon: 5344650, fax: 5313772).Při pobytu v Chile je nejvýhodnější autobusová doprava, která má velmi hustou síť (několik společností operujících ze Santiaga do hlavních chilských měst, v regionech pak menší místní dopravci). Ceny jízdenek v jedné a téže kategorii (lůžko, standard apod.) a na stejné trase se mezi jednotlivými společnostmi nijak podstatně neliší. Na velké vzdálenosti jsou k dispozici speciálně upravené dálkové lůžkové vozy (coche-cama) a pololůžkové úpravy (coche semicama). V provozu je i několik mezinárodních linek (Argentina, Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay, Peru). Železniční osobní doprava existuje pouze mezi hlavním městem Santiagem a jihem země (Chillán, Concepción, Temuco), na trati ze severochilské Ariky do bolívijského La Pazu a z chilské Calamy (oblast San Pedro de Atacama) do Bolívie. Poslední dvě jmenované trasy poskytují služby jen vybrané dny v týdnu. Velká část jižního Chile, z turistického hlediska velmi atraktivní, je dostupná bez opuštění chilského území pouze lodí nebo letecky (silniční spojení pak pouze přes Argentinu) - doporučujeme zajišťovat trajektovou lodní dopravu do této oblasti s dostatečnou časovou rezervou.Při uzavírání smluv v půjčovnách automobilů doporučujeme důkladné zkontrolování nájemní smlouvy a jejích podmínek, pojištení a řádné převzetí vozidla přesně podle protokolu o jeho technickém stavu a vnějším poškození. Se zapůjčeným vozidlem nelze ve většině případů vycestovat mimo území Chilské republiky a pokud ano, nutno avizovat předem při rezervaci a počítat s určitým příplatkem na pojištění. Na chilských dálnicích a za průjezdy tunely se platí poplatky, které jsou relativně vysoké. S těmito výdaji je nutno počítat předem, neboť zpoplatněné úseky nemají často rozumnou alternativu vedlejšími komunikacemi. Nelze platit kreditními kartami ani cizí měnou.
Přehled médií v zemi
Chile
<
La Tercera: Kvalitní, dynamický, moderní deník, nezávislý, důraz na investigativní žurnalistiku, největší konkurent El Mercuria. Elektronická verze: www.latercera.cl
Diario Financiero, Estrategia: Kvalitní deníky zaměřené na ekonomiku, oba s celonárodní cirkulací. Elektronická verze: www.eldiario.cl, www.estrategia.cl
Týdeníky:Qué pasa, Ercilla: Kvalitní společensko politické magazíny, výrazná orientace na vnitřní politiku, zahraničněpolitická témata pouze okrajově.
Televize:Televisión Nacional de Chile (TVN): Veřejnoprávní televize s částečným podílem soukromého kapitálu, celonárodní signál. Kvalitní publicistické a zpravodajské pořady: www.tvn.cl
Chilevisión (CHV): Komerční televize, celonárodní signál. www.chilevision.cl
Canal 13: Celonárodní signál, televizní stanice patřící Katolické univerzitě v Santiagu de Chile. Kvalitní zpravodajské a publicistické pořady. www.canal13.cl
Canal 13 Cable: Kabelová verze Canal 13, signál v Santiagu a Metropolitním regionu a v dalších vybraných regionech.
Rozhlas:Uvádíme stanice s významnějším podílem zpravodajství a publicistiky:Chilena Solo Noticias
Radio Bíobío (pbě celonárodní vysílání)
Radio Agricultura
Radio Cooperativa (vysílání v Santiagu, Metropolitním regionu a dalších vybraných regionech).
Krajané
Krajané v Chile
<
Historie
České vystěhovalectví do Chile nebylo ve srovnání např. s Brazílií nebo se sousední Argentinou nikdy zvlášť intenzívní, a to především kvůli geografické odlehlosti země na „odvráceném“ tichomořském pobřeží amerického kontinentu a navíc za hřebenem vysokých And, které představují vážnou překážku i dnes pro moderní pozemní dopravu.
Největší vystěhovalecké vlny proběhly ve druhé polovině 19. století (Němci z Čech a Moravy jako součást velké a organizované německé kolonizace), dále pak před druhou světovou válkou (Židé na útěku před Hitlerem a zakladatelé Baťovy továrny v Chile) a nakonec v letech 1948 - 1950 (politická emigrace). V ostatních obdobích byla emigrace z bývalého Československa mizivá – např. v Chile téměř chybí Češi a Slováci přišedší v důsledku srpnových událostí 1968.
Podle odhadů bývalého velvyslance ČR v Chile Jiřího Jiránka, který soustavnému studiu českých a slovenských stop v Chile věnoval plné čtyři roky, přišlo do Chile v celé historii na dva tisíce osob z území dnešní České a Slovenské republiky. V pestré mozaice česko - slovenských krajanů jsou zástupci tří šlechtických rodů, dva krajané jsou držiteli ceny Gratias agit Ministerstva zahraničních věcí ČR, další se uplatnili v nejrůznějších oborech, jsou majiteli významných průmyslových a obchodních podniků, zemědělských statků, cestovních kanceláří, hotelů atd. Byli a jsou mezi nimi i královny krásy a vynikající sportovci, mistři Chile v různých disciplinách a dokonce i držitelka zlaté olympijské medaile (E. Hofmannová 1972 v judu). V současné době zastupitelský úřad registruje v Chile přítomnost celkem 267 českých nebo slovenských rodin podle hlavního příjmení (z toho 67 příjmení německých spoluobčanů z doby německé kolonizace) a kolem tří stovek krajanů narozených v ČR nebo SR.
Historicky vůbec prvními Čechy v Chile byla skupina asi 25 jezuitů, kteří tu působili v letech 1686 - 1767 ve dvou vlnách; v první šlo především o misionáře, ve druhé pak o odborníky (umělce, vědce a řemeslníky). Vynikli mezi nimi zvláště Jiří Burger, Ondřej Suppetius a Jan Nepomuk Erlacher.
V rámci chilskou vládou organizované německé kolonizace středojižní části Chile (čerstvě pacifikovaná oblast tzv. Araukánie ovládaná do té doby odbojnými Mapuči – Araukánci) ve druhé polovině 19. století přišlo z našeho území až 600 osob (celkem asi 200 rodin), v naprosté většině z oblasti východočeského Broumova. Naprostá většina potomků těchto „českých Němců“ ví, že jejich rodinné kořeny jsou v dnešní České republice.
Od velké vlny německého přistěhovalectví až do roku 1930 přišlo do Chile a k témuž roku zde žilo podle chilských oficiálních statistik 325 Čechů a Slováků; toto číslo nezahrnuje jejich děti narozené v Chile, které již byly považovány za Chilany. V té době sem přišla celá řada zajímavých a vynikajících osobností. Npříklad na nejjižnější výspě Chile - kolem Magallanovy úžiny a na Ohňové zemi - po celých 14 let působil jako lékař slovenský spisovatel Matej Bencúr alias Martin Kukučín; Benedikt Kocián přinesl do Chile košíkovou, odbíjenou, prostná cvičení a sokolský život; František Papež přišel jako expert na tisk bankovek a cenin; Adolf Šimek-Vojík byl vynikajícím violoncellistou a profesorem chilské národní konzervatoře; Albig Kolowrat Krakovský Liebsteinský působil jako zeměměřič v jihochilském Aysénu a další šlechtic, Václav Špaček z Kokořína, se v Chile oženil a zůstal zde až do své předčasné tragické smrti; od roku 1930 do roku 1962 žil v Chile Václav Vondrák, významný činitel československého zahraničního odboje v Rusku za první světové války.
Skupina třinácti Baťových dělníků a techniků založila v březnu 1939 v městečku Peňaflor u Santiaga novou továrnu na boty. Řada z nich pak odešla bojovat jako dobrovolníci do Anglie a po válce se někteří z nich už do Chile nevrátili; po roce 1948 sem však přišla čerstvá baťovská krev (14 nových zaměstnanců). Jako připomínku baťovské etapy českého přistěhovalectví a česko chilských vazeb současná krajanská organizace Chilsko český kroužek převzala za podpory a spolupráce českého velvyslanectví záštitu nad jednou z obecních peňaflorských škol, která od září 2003 nese jméno „Škola české republiky“.
Mezi roky 1938 a 1939 přibylo z ČSR do Chile na 250 převážně židovských rodin na útěku před Hitlerem; do konce války jich už přichází minimum, a to ještě převážně těch, kteří mezitím pobývali ve třetích zemích. Mnoho z našich židovských krajanů v Chile zakrátko vyniklo jako podnikatelé v průmyslu či obchodu a jejich firmy působí úspěšně na chilském trhu dodnes. Arnošt Korálek a JUDr. Emil Kantor se stali v různých dobách diplomaty naší exilové vlády; František (Francisco) Otta, nositel ocenění Gratias agit in memoriam, v Chile pokračoval ve své životní dráze známého malíře i jako profesor výtvarného umění; syn Františka Steina - Jiří Hanuš - se stal zpěvákem a univerzitním profesorem vážné hudby. Do Chile přišel i Sigismund Geminder, jehož bratr byl v 50. letech v Praze popraven v procesu s Rudolfem Slánským.
Řada našich chilských krajanů se přímo účastnila bojů druhé světové války v Evropě a další z odbojářů sem teprve po únoru 1948 emigrovali. V Chile se po roce 1948 na určitou dobu ocitli i českoslovenští váleční generálové Heinzelmann, Němec, Vlna, Hertz a dva bratři kněží, synové legendárního generála J. S. Ingra. Naopak po boku Německa se válečných bojů účastnil letec Slovenského štátu Karol Bachratý a další Slovák, Štefan Kramár, se údajně účastnil vývoje německé bomby, která měla zvrátit vývoj válečných událostí. Někteří z chilských krajanů, kteří se účastnili bojů za obnovení Československa (Jan Zika, Jaroslav Landsfeld a Blahoslav Pazdírek), byli za své zásluhy vyznamenáni v březnu 2000 pamětní medailí MZV ČR a čestným odznakem uděleným v Santiagu osobně vrchním velitelem vzdušných sil Armády ČR.
Nárůst počtu emigrantů z naší vlasti v Chile a historická realita okupace a války přispěly k vytvoření prvních krajanských sdružení v této zemi. První z nich, Československé sjednocení Benedikta Kociána, bylo založeno v září 1939 a mělo jen krátké jednoroční trvání. Poté vznikají Komité čs. žen a Český židovský spolek. V roce 1942 vzniká Československé národní sdružení v Chile, fungující až do roku 1947.
Několik krajanů přichází i krátce po válce, ještě před únorovým převratem 1948. Někteří z nich prožili část války v koncentračních táborech; po roce 1948 se z bývalých vězňů koncentračních táborů v Chile ocitli mimo jiné také Milan Platovský, dnes významný chilský podnikatel a nositel ocenění Gratias agit, a Judith Klein, kteří v Chile později úspěšně vydali knižní paměti z let nacistické okupace.
Mezi 1. červencem 1947 a 31. prosincem 1951 přišlo do Chile 289 československých uprchlíků před komunismem. Chile se tak zařadilo na čtvrté místo v Latinské Americe (po Brazílii, Venezuele a Argentině). Nejznámějším Čechem z této emigrační vlny se v Chile stal Milan Platovský, podnikatel (vyhlášen nejlepším chilským podnikatelem roku 1997), nositel ceny Gratias Agit českého MZV a autor knihy pamětí Žít a přežít. Syn Milana Platovského Daniel dosáhl vysokého postavení v politice (první místopředseda pravicové opoziční strany Renovación Nacional). Slovák Karol Bachratý se hned po příchodu do Chile stal pilotem prezidentského letadla. V Chile našli druhý domov i předúnorový čs. diplomat Bohumil Messany (v Chile 1948 - 1960) a neteř (a jediná žijící příbuzná) spisovatele Franze Kafky, Klára provdaná Nová. Zasloužilý válečný partyzán Milič Sklenář neunesl skutečnost, že by měl znovu prožívat komunismus, a s nástupem vlády Salvadora Allenda v roce 1970 se upálil.
“Osmašedesátníků” je v Chile minimum. Přestože na popud chilského karajana Milana Platovského někdejší prezident Chilské republiky Eduardo Frei Montalva vypravil po srpnové okupaci Československa speciální prezidentské letadlo, které z evropských uprchlických táborů převezlo do Chile několik desítek českých a slovenských emigrantů, naprostá většina z nich nakonec krátce nato odešla z Chile do USA a jiných zemí před otevřenou hrozbou nastupujícího socialistického prezidenta Salvadora Allendeho, který se netajil tím, že jeho vláda Lidové jednoty hodlá československé emigranty vrátit zpět do „normalizovaného“ Československa.
Po listopadu 1989 přichází vedle četných krátkodobých studijních či pracovních pobytů 35 nových krajanů; mnozí z nich tu ale již nežijí a o osudu zbývajících rozhodne až budoucnost. V roce 1995 je založeno krajanské sdružení Chilsko-český kroužek. Podnikatelé vytvářejí už v roce 1991 pod vedením Milana Platovského a posléze Rodolfa Kantora Chilsko-českou obchodní komoru, nově transformovanou na Chilsko-česko-slovenskou obchodní komoru.
Významní krajané
Nejvýznamnějším a nejznámějším rodákem z Čech v Chile je Milan Platovský, známý spoluzakladatel a spoluvlastník firmy Millafe y Salas. Byl vyhlášen chilským "Podnikatelem roku 1995". V roce 1999 obdržel Cenu Jana Masaryka Gratias agit. Rodina Platovských se výrazně angažuje i politicky. Syn Milana Daniel působí v předsednictvu nejsilnější opoziční strany Renovación Nacional.
Další osobností krajanské komunity je Eva Saxlová, celosvětově uznávaná odbornice na léčbu cukrovky. S manželem působila pod záštitou OSN v mnoha zemích Latinské Ameriky a Asie. Dům v Praze, který získala v restitučním řízení, paní Saxlová darovala České diabetické společnosti. Saxlová obdržela u příležitosti jubilejního 50. zasedání OSN vyznamenání za celoživotní činnost.
Prof. Hanuš Jiří Stein, absolvent pražské konzervatoře u prof. Jaroslava Horáčka, je uznávaným hudebním pedagogem a nadšeným propagátorem české hudby. Stein, syn židovského majitele továrny na výrobu pánských košil z Nýrska, přišel do Chile spolu se svými rodiči v roce 1939. V roce 1991 si zažádal o udělení čs. občanství.
Francisco Otta (zemřel v roce 1999) je známým malířem. Rodák z Plzně se do Chile dostal v roce 1940. Kromě umělecké činnosti působil jako docent na různých univerzitách, mj. Universidad de Chile a Universidad de Santiago. Otta za svůj život uspořádal 38 samostatných výstav a jeho dílo bylo představeno na více než 200 kolektivních výstavách. Po dvě období byl místopředsedou Chilské asociace malířů a sochařů a více než 20 let působil jako ředitel Chilsko-amerického institutu. Posmrtně obdržel v roce 2000 od místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí J. Kavana Cenu Jana Masaryka Gratias agit. Převzala ji 28. června v Černínském paláci v Praze vdova Eugenie Romero de Otta.
Vilém Pollak s rodinou přišel do Chile v roce 1939. V tehdy zcela neznámém malém městečku Pucón, asi 800 km na jih od Santiaga, postavili Pollakovi první hotel. Dnes je Pucón známým a vyhledávaným letoviskem a nový Pollakův hotel Antumalal je považován za nejlepší v jižní části Chile.
Benedikt Kocián byl nadšeným propagátorem skautského a sokolského hnutí. Do Chile dorazil již počátkem dvacátých let. K jeho nadšeným žákům a obdivovatelům patří např. současný předseda Olympijského výboru Chile Sergio Santander.
Drahomíra Šrytrová se vdala do Chile v roce 1970. Pracuje jako ředitelka univerzitní knihovny v Antofagastě. Její manžel Lautaro je ředitelem Archeologického muzea v San Pedru de Acatama.Dcera B. Kociána Ana-Maria patří k nejaktivnějším organizátorům pokusu o znovuoživení krajanského hnutí v Chile.
Zastoupení Chile v ČR
Chile - Velvyslanectví Chilské republiky (Praha 6 - Bubeneč)
<
fax: 224 316 069
e-mail: echilecz@mbox.vol.cztitulářJ.E.p. Carlos KLAMMER
funkceVelvyslanecProvozní hodiny úřadu
09.00 - 17.00Konzulární odděleníConsular SectionU Vorlíků 4/623, Praha 6 - Bubeneč160 00
tel: 224 315 064, 224 313 176
fax: 224 316 069
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 13.00
Zastoupení ČR v Chile
Chile - Velvyslanectví Santiago de Chile
<
Zajímavosti
CHILE: Výstava české grafiky ve Viña del Mar<